Staré nádraží Traditional Cache

Nejstarší budova pardubické stanice z roku 1845 postavená dle návrhu ing. Junglinga, dodnes existující, se ocitla na „vedlejší koleji“ hned roku 1857. Až v dobe zahájení provozu na Pardubicko-liberecké dráze, ci chcete-li Jiho-severonemecké spojovací dráze (SNDVB), se zacalo s výstavbou spolecné nádražní budovy spolecnosti StEG a SNDVB navržené arch. Schumannem a projektované inženýrem stavební kanceláre StEG Franzem Nitschem. Ta byla dokoncena na konci roku 1858 a její zvláštností byla 92 metru dlouhá nástupištní hala.
Vedle urcitých úprav z roku 1870, kdy se zahájil provoz mezi nemeckým Brodem a Rosicemi n. L., byla pardubická nádražní budova karlínským stavitelem Nekvasilem prestavována v letech 1905–1907. Statisíce cestujících tudy procházely nerušene až skoro do konce války, kdy v srpnu 1944 nástupištní halu vážne poškodil jeden ze spojeneckých náletu.

Dodnes se zachovalo celé levé krídlo budovy a z hlavní budovy jen levá cást, kde se místo posledního patra zarovnaly steny a zhotovila nová plochá strecha. Budova tak prišla o jedno patro. Z hlavní haly zbyly možná jen obvodové zdi, na jejichž míste byla dostavena další administrativní budova, stejne tak jako bylo na míste pudorysu pravého krídla dostavena další budova. Levé krídlo prošlo výmenou puvodne pulkulatých oken za obdélníková a zdobená fasáda byla opravena jednoduchou omítkou s modrým náterem.

Rešení otázky nádraží se stalo jednou z priorit poválecné obnovy železnic. Roku 1946 zástupci mesta požádali ministerstvo dopravy o zahájení prestavby stanice, to vypsalo soutež na prijímací budovu, v níž vyhrál projekt arch. Karla Repy, arch. Josefa Dandy a Karla Kalvody. V pul tretí odpoledne 1. kvetna 1958 odjel od starého pardubického nádraží osobní vlak 2344 do Ústí nad Orlicí. Šest minut na to byl rychlíkem c. 7 Bratislava– Praha slavnostne zahájen provoz nádraží nového, vzdáleného necelý kilometr.

Tak tomu bylo podle oznámení vyvešeného koncem dubna, které zároven informovalo, že cesta mezi obema nádražími ulicemi Jungmannovou a Nerudovou, trvající asi 10 minut chuze, je vyznacena tabulkami s tím, že se zakazuje pruchod nákladním nádražím. Spojení nového nádraží s mestem zacaly zajištovat autobusy Dopravního podniku Pardubice a k elegantní budove pánu architektu Dandy a Repy zajíždely i autobusy CSAD.