Skip to Content

<

Desna Sumava a Divy lovec

A cache by Pidalky & PaWcz Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 04/30/2011
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Vydejte se za pokladem na Slatinský vrch (983 m), nazývaný podle zaniklé obce Slatina.
Ovsem pozor, vstoupíte do revíru divokého lovce!


Tady by mel byt vyskovy profil trasy...

TOTO JE JEDEN Z POKLADU DESNÉ SUMAVY

Dieser Schatz gehört zur Serie „Desna Sumava“ (Grauenvoller Böhmerwald)

Informationen in der deutschen Sprache sind am Ende des Listings zu finden.

 O DIVOKÉM LOVCI

Šumné šumavské hvozdy byly odjakteživa útocištem všelijaké haveti. Štavnatou trávu na paloucích spásala srncí zver, ve slatích ryla prasata a v príšerí lesních velikánu cíhali lovci.

Nebyli všichni lovci z jednoho testa. Jedni se natrásali ve fešáckých kamizolách jako tokající tetrevi. To byli myslivci a lov pro ne byl zábavou. Jiní se v ošumelých hadrech plížili houštinami. Byli to pytláci, kterí lovili pro obživu.

Ovšem byl tu ješte jeden lovec. Nosil hubertus cerný jako bezmesícná noc. Pod havraní kšticí vystupoval z jeho obliceje krkavcí nos a nad ním sedely oci šelmy. Hvozdy se toulal zásadne po soumraku.

Když nad horami rádil vichr, zpívala meluzína a horalum bylo ouvej, byl temný lovec ve svém živlu. Na bujném vraníkovi se prohánel mezi stromy a nekolik délek pred ním slídili cerní vlcáci.  V nejhorším necase vyjíždel až na samý vrcholek Boubína, aby shury prehlédl celý svuj revír. Byla jím celá Šumava.

Tu lovec skolik vzteklou lišku, jindy vztekle lamentoval nad nastraženými oky. Obcas lapil i neduživého kolouška, aby mu nezavlekl mezi lesní havet nejakou prašivinu.

S lidmi vycházel - myslivce strpel a pytlákum rozumel. Nekdy prohodil pár slov s drevari, nekdy navedl zbloudilce na správnou cestu a jindy hnal svinským krokem z lesa nevychované výrostky. Víc se obvykle do lidských záležitostí nemíchal, coby horský fantóm mel dost svých starostí. To už muselo být, aby sestoupil k chalupám v údolí.

 

Tady by mela byt podobizna diveho lovce...

Stalo se jednou v Borových Ladech. Za okny chalup kvílel vítr, od Slatiny zlovestne hrmelo, lec usedlíkum to pranic nevadilo. Všichni totiž toho vecera zamírili na mysliveckou zábavu.

Každý se hledel pred sousedy necím blýsknout - nahluchlý pantáta Pešl se naparoval jako páv, když vystavil na odiv trofejního tetreva hlušce. Chalupník Horácek se zase chlubil prasecí hlavou. Byl na ni obzvlášt hrdý, nebot to byl první kanec, jehož ulovil se svojí dcerkou Lucií.

Kronikár Winkelbauer by se svojí muškou nestrefil ani vrata od stodoly, procež místo úlovku dovalil alespon soudek vína. Kolárský mistr Robenhaupt vyrobil pro tuto príležitost krásné drevené krígle a hostinský Habada navaril kotel zverinového guláše.

Sedlák Kapp vyvedl do spolecnosti svoji novou ženu. Prítomné pány ohromovala paní Kappová bujnou siluetou, dámy zase žasly nad jejím kabátem z lišcích kožíšku. Nekorunovaným králem vecera však byl sedlák Drábek. Zasloužil si to!

Dlouhé vecery premítal, cím by sousedum vytrel zrak. Na ulovení hezké ženy mohl sotva pomýšlet, byl to nesnesitelný protiva. Nemohl ani vyrobit nic pekného. Šikovností neoplýval a k tomu byl navíc i lakomec. Nezbývalo mu tedy nic jiného, než strelit nejaký trofejní kousek. Takový, jakému se nevyrovná žádná korist ostatních myslivcu.

V údolí Teplé Vltavy jeden takový exemplár meli. Už Drábkuv ded vyprável o statném jelenovi, který se noc co noc chodí pást k vode. Nikdo si na toho krasavce netroufal vystrelit. Verilo se, že je to mazlícek Gabréty, matky hor.

Voda ve Vltave plynula a parohác stárl. Jeho srst prokvetla stríbrem a paroží zkošatelo jako koruna stromu. Krok zvírete však nepozbyl svižnosti a jelen byl stejne libový jako za mlada.

I ti nejvášnivejší lovci z okolí by považovali skolení takového krasavce za hrích. Jenže arcilotr Drábek smýšlel jinak. Už se videl, jak s královskou trofejí prichází na myslivecký bál. Ráno pred plesem nemohl dospat. Chtel jelena dostat stuj co stuj.

Konecne pred rozbreskem vyklouzl z chalupy a zamíril na cekání. Mel jen strach, aby se jelen vubec ukázal. Byla to zbytecná obava. Století hájení by se podepsalo i na ostražitosti toho nejbojácnejšího zvírete. Stríbrný parohác bezstarostne vpochodoval Drábkovi prímo do rány.

 Flinta v nicemných prackách vyštekla a krásné zvíre ztežka dosedlo do trávy. Zatímco jelenovy oci vyhasínaly, oci lotra Drábka se rozzárily. Škoda, že moji životní trefu nikdo nevidel, pomyslil si. Mýlil se. Z úbocí Lišcího hrbetu jej celou dobu pozorovalo chlapisko v cerné kamizole.

 

Dotáhnout težké zvíre na ples nebyla lehká vec. Drábka to stálo spoustu sil, potu a nadávek. Jenže vidina ohromených sousedu za to lopocení stála. Tak se vecer mohl jelen vyjímat mezi ostatními mysliveckými trofejemi. I se snítkou v tlame vypadal královsky a Drábek si pripadal jako král. Cítil, že se na neho upírá všechna pozornost sousedu. Sedlák si vychutnával svuj triumf, hudba hrála, a nikdo netušil, že má na myslivecký bál namíreno další host.

Prízraky si potrpí na okázalost. Divoký lovec nebyl výjimkou - do Borových Ladu dorazil v doprovodu vichrice. V ocích se mu zlovestne blýskalo a štekot jeho psu znel hroziveji než hrmení.

Když vstoupil do sálu, živelný rachot utichl. Zmlkla i hudba, takže bylo dobre slyšet jektání Drábkových zubu. Nikdo se neodvažoval ani pohnout, jen hostinský Habada si náhodou vzpomnel, že by se mel vzdálit do maštale, aby nakrmil volka.

Príchozí si ho nevšímal. Krácel stredem sálu rovnou k jelenovi. V koutcích úst mu pritom cukal úsmev.

„Muziko, zahraj neco skocného!“ porucil si.

Kapela spustila. Zprvu rozpacite, lec kulhající bicí brzy chytily správné tempo a ustrašené krídlovky se nadechly k našlápnuté polce. Hudba zacala zkoprnelým hostum opet rozvazovat nohy. I obrí parohác pomalu ožíval. Ponejprv jen zvolna kopal kopýtky do rytmu, ale za chvíli už stál na nohou. Ted teprve zacal tanec!

Parohác víril po sále, prevracel stoly a ohánel se po svém vrahovi. Sál hostince brzy vypadal jako po rvacce. Cerný lovec si nad tou melou spokojene mnul knír.

Jak hudba zrychlovala, bylo zvíre stále divocejší. Zato Drábek byl na kraji sil. S posledním úderem bubnu jelen konecne nabral sedláka na parohy a vynesl jej ze sálu. Divý lovec se uklonil a s práním hezkého vecera zmizel do noci. Zustal po nem jen slábnoucí hukot vichrice.

 

Život v údolí se rychle vrátil do starých kolejí. Však v hostinci nezustala o moc vetší spoušt, než tomu bývalo po jiných zábavách. Zázracne oživený jelen se rychle vylízal z utrpených ran. Drábka nakonec modriny také prebolely. Z té ostudy se však nevzpamatoval nikdy.

 

Jste na stope šumavským skrítkum? Uvnitr cache naleznete další šlápoty, které Vás dovedou o kus blíž k velkému pokladu.

Že pred Vámi  Divoký lovec poklad nekam schoval? Nevadí, horští skrítci zanechali poblíž cílových souradnic i další otisky svých tlapicek. Stací se porozhlédnout v okruhu 15 metru.

banner

PÁR DOBRÝCH RAD NA ZÁVER

* Na lov mužete vyrazit klidne vlakem. K železnicní stanici v Lipce to nikdy nebudete mít dále než dve hodinky pohodové chuze.
* Motorizovaní lovci si pro ustájení svých oru mohou vybírat hned z nekolika parkovišt. Kdo má k dispozici víc vozidel, udelá nejlépe, když jedno približovadlo zaparkuje ve Slatine (první poklad Desné Šumavy je odsud co by kamenem dohodil) a druhý kocár odstaví na Šindlove. Lovci s jediným povozem mohou rozbít základní tábor uprostred celé cesty, ve Svajglových Ladech.
* Horští skrítci rádi chodí mimo znacené trasy. To neznamená, že se k pokladum nelze dostat po cestách, jen je budete muset najít.
* Náruživí cyklisté musí pocítat s tím, že na radu míst budou muset dojít po svých, prípadne kolo vést.
* Chcete-li si dát dostavenícko se všemi obyvateli Desné Šumavy, nepotrebujete být vrcholový turista. Celá cesta od první cache až k výchozím souradnicím letterboxu merí o píd víc než 15 kilometru a nastoupáte behem ní zhruba 500 výškových metru.
* Putování Desnou Šumavou zvládnou i deti, zvlášt pokud si cestu rozdelíte do dvou dnu. Možností k prespání najdete v okolí dost.
* Možná Vás pri pohledu na mapu vydesí, že na trase Desné Šumavy chybí hostince. Bohužel je tomu tak.
* Pokud zatoužíte po obcerstvení, mužete se po ceste napojit cerstvou vodou u pramene Volynky, prípadne u studánky ve Švajglových Ladech.
* Poklady Desné Šumavy neleží na území národního parku. Zabloudit byste nemeli ani do žádné rezervace. Mejte však na pameti, že se pohybujete v chránené krajinné oblasti.
* Pokud nebudete mít lovení dost, mužete si cestu drobet zkomplikovat odlovem dalších pokladu v okolí.

 

fotka Boubinskeho hrebene

Die Koordinate führen sie zum Berg mit dem Namen Slatinský vrch(983 m), der nach der nicht mehr existirenden Gemeinde Slatina benannt wurde.Die Dose wurde einem der vielen sagenhaften Gespenstern des Böhmerwaldes gewidmet-dem wilden Jäger.           

Die Sage ist nur in der tschechischen Sprache verfügbar.

 

Sind sie auf der Spur des Schatzes mit dem Namen  „Grauenvoller Böhmerwald“?Im Cacheinerren finden sie Spuren, die sie viel näher zur Behausung der Bergelfs, die diesen Schatz überwachen.

Sie können die Cache nicht finden?Das macht nichs, die Bergelfs hinterliessen in der Nähe der Finallkoordinate auch weitere Spuren ihrer Pfoten.Es reicht sich im Umkreis von 15 m umzuschauen.

 

Mehrere Tips zum Schluss

* Motorisierte Jäger können gleich mehrere Parkmöglichkeiten ausnutzen. Im Falle das man mehrere Autos gleichzeitig zur Verfügung hat, kann ein Auto in Slatina parken(waypoint PARK01), das zweite dann in Šindlov(waypoint PARK03). Die Jäger nur mit einem einzigem Wagen können den Basislager in Švajglova Lada(waypoint  PARK02) etwa in der Mitte der ganzen Route aufbauen.
* Zum Cachen sie auch die Bahn benutzen. Bis zur Eisenbahnstation in Lipka ist es von allen Punkten der Serie nicht länger als  2 Stunden zur Fuß entfernt.
* Die Bergelfs gehen gerne außerhalb der markierten Wege. Das heisst aber nicht, daß es zu den Schätzen nicht möglich durch die Waldwege zu gelangen, man muß sie nur finden.
* Radfahrer müssen damit rechnen, daß sie and vielen Orten nur zu Fuß zum Schatz kommen, oder das Rad nur führen können.Es ist nicht notwendig ein Hochleistungswanderer zu sein, um die ganze Serie zu absolvieren. Die ganze Route ist etwas mehr als 15 km lang und dabei überwinden sie etwa 500 m über den Meeresspiegel.    
* Es ist nicht notwendig ein Hochleistungswanderer zu sein, um die ganze Serie zu absolvieren. Die ganze Route ist etwas mehr als 15 km lang und dabei überwinden sie etwa 500 m über den Meeresspiegel.
*

Beim Ansehen der Karte können sie erschrocken sein, daß es an der Route des „Grauenvollen Böhmerwaldes“keine Gasthäuser zu sehen sind. Es ist leider so.

Falls sie Erfrischung  aufsuchen möchten, können sie während der Wanderung   mehere Brunnen(siehe waypoints) aufsuchen.

* Die Schätze des „Grauenvollen Böhmerwaldes“ liegen nicht auf dem Gebiet des Nationalparks. Beachten sie Bitte die Tatsache, daß sie sich auf dem Gebiet des Naturschutzgebietes befinden.
* Wir wünschen Euch ein angenehmes Cachererlebnis.

 

Additional Hints (Decrypt)

PF: Ceízb an uenavpv eriíeh. Bceniqh cevzb!
Arebmroverw arqnyrxbh mvqxh, i av cbxynq arav. Uenavpr ybipbin eriveh wr b xbhfrx qny n uyvqn wv fgngal cnebunp.
///
QR: Trenqr na qre Teramr qrf Erivref. Fhpur avpug va qre anura xyrvara Znhre.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.