Priblizne 4 kilometry od Tyna nad
Vltavou se tyci v mistech, nazyvanych Velky Depot, zajimave barokni
sousosi. Stoji v lokalite, ktera slouzila od roku 1709 az do roku
1866 jako polni tabor a rozlehle vojenske cviciste, zalozene v
ramci reorganizace rakouskeho delostrelectva. Delostrelectvo
soucasne slouzilo jako ochrana mostu pres reku v Tyne nad Vltavou.
Tento most byl velice strategickym mistem, nebot dalsi nejblizsi
most byl az v Praze.
Vojensky prostor zabiral plochu 110,740 ctverecnich sahu, na
cvicisti se nachazely ruzne terenni upravy - raveliny, paralely,
basty... Mimo samotnou cvicnou plochu pak existovalo zazemi tabora
s laboratoremi, dilnami, kovarnami, skladisti a kolnami, a dokonce
take kuzelna a 17 provizornich hospod.
Zastavme se na chvili, zkusme zapojit svoji fantazii a prenesme se
o nekolik stoleti zpet. Kolik nohou ve vojenskych botach dupalo po
zdejsich polich, kolik se tu odvijelo nejruznejsich peripetii
lidskych osudu?
Po zaniku cviciste byly veskere stavby demolovany. Jedinym
terennim pozustatkem jsou dnes delostrelecke sance a v lesiku u
samoty Sirociny tzv. epolement, lapac kuli - nevelky taras z
navrsene hliny.
Pozustatkem vojenskych staveb jsou rovnez dodnes dochovane dva
statky: hospodarstvi nazyvane Na Bide nebo Bida, puvodne
delostrelecka hospoda a v jeho sousedstvi statek na mapach
prozaicky oznacovany Velky Depot, ktery byl rezidenci vysoce
postavenych vojenskych dustojniku. Svoji honosnou architekturou
pripominal spise slechticke sidlo. Byvaly zde staje pro kone, za
domem pak upraveny park s jezirkem. Tento statek je dnes bohuzel ve
velice spatnem technickem stavu a pravdepodobne se jej jiz nepodari
zachranit.
V blizkosti obou statku pak lezi vyse zminena neobvykla pamatka -
monumentalni piskovcove barokni trojsosi. Je pamatnikem katastrofy,
ktera se zde odehrala 21. cervna 1753, v pul sedme rano.
Strelmistri tehdy vyrabeli uvitaci ohnostroj na pocest cisarovny
Marie Terezie, ktera mela zanedlouho navstivit nedaleky Tyn nad
Vltavou a zucastnit se vojenskych manevru. Pri vyrobe vsak doslo ke
vzniceni strelneho prachu ve dvou laboratorich a k obrovske
explozi, pri niz zahynulo vice nez osmdesat delostrelcu a dalsich
ctyricet jich bylo vazne zraneno.
Podle mistni tradice byl vybuch umyslne pripraven jako atentat na
Marii Terezii a jejiho muze Frantiska Lotrinskeho.
- Tynsky sberatel lidovych vypraveni Bedrich Karasek zminuje
povest, podle niz se cisarovna dozvedela o nebezpeci, ktere ji
hrozi, prevlekla se v nedalekem Veseli nad Luznici za mlekarku a s
bandaskami s mlekem dojela na obycejne brycce az do
Tyna.
- Jine vypraveni rika, ze cisarovna nemela o chystanych
ukladech proti svemu zivotu sice ani poneti, ale zachranil ji
defekt kola u kocaru. K Depotu tak dojela chvili po vybuchu, jinak
peclive nacasovanem.
I kdybychom pripustili, ze se v Depotu v roce 1753 chystal atentat
na Marii Terezii, tezko by obe historky obstaly, nebot cisarovna
prijela do Tyna nad Vltavou v doprovodu sveho manzela, jeho bratra
Karla a nekolika dalsich slechticu az 6. srpna zminovaneho roku.
Oprava kocaru by tedy musela trvat vice nez 40 dni. Prave tak je
absurdni predstava, ze by cisarovna po celou tuto dobu pobyvala ve
meste inkognito prevlecena za mlekarku.
Marie Terezie
Nicmene zprava o nestesti Marii Terezii bezpochyby dojala a podle
neoverenych zprav proto dala na misto vybuchu umistit honosne
sousosi. Presny puvod ani dataci soch nezname. Na prostredni z nich
je ze zadni strany vytesan letopocet 1750, tedy datum o tri roky
starsi nez ona nestastna udalost. Je mozne, ze sochy byly vyrobeny
drive a v Depotu pouzity nebo ze doslo k vytesani nespravneho
letopoctu pri nektere pozdejsi renovaci sousosi, kdy puvodni rok
jiz nebyl citelny.
Jedinou zminkou o souvislosti sousosi s cisarovnou je zprava z roku
1838, v niz upozornuje tynsky policejni urad spolu s panskym
direktorem krajskeho hejtmana rytire z Kundratic na zalostny stav
soch a zada, aby stat poskytl penize na opravu pamatky, jejiz
puvodkyni je Marie Terezie. Dvorska kancelar po projednani teto
zadosti o sedm let pozdeji sdeluje, ze neni dokazano, ze by Marie
Terezie rozkazala tyto sochy postavit, jelikoz o tom neni zminky v
prilozenych dokladech dekanskeho archivu ci jinde. Dokonce ani
jmeno samotne cisarovny tak tehdy nepomohlo barokni sousosi
ochranit – a to chatralo dal. Jeho renovace probehla az v
roce 1994.
Sousosi na Velkem Depotu
Hlavni socha predstavuje krucifix spocivajici na zemekouli obtocene
hadem. Pod zemekouli je zobrazena socharova predstava ocistce, tri
vyrazne tvare mezi slehajicimi plameny. Vpravo od krucifixu je
socha sv. Jana, vlevo socha Panny Marie Sedmibolestne.
Nektere prameny pripisuji autorstvi Ferdinandu Maxmilianu Brokofovi
(1688 – 1731) nebo Matyasi Bernardu Braunovi (1684 –
1738), ale jak ukazuji zivotopisna data, oba tito umelci jiz v roce
1753 nezili. Snad by se mohlo jednat o praci nektereho jejich
zaka.
A malá zajímavost na záver:
Postavime-li se k sousosi zady, hledime pres louku a komunikaci na
Tabor k samote zvane Sirociny (v letnim obdobi je vyhled zakryt
vegetaci, je treba poodejit z palouku po polni ceste smerem k
silnici). V lese za samotou se nachazi zmineny epolement - lapac
kuli. Z naseho pohledu je misto dobre patrne, nebot zde rostouci
stromy prevysuji okolni porost a vycnivaji nad hranici
lesa.
Prosime, vkladejte do kese
jen takove predmety, ktere by vam samotnym udelaly radost. Vhodne
jsou predmety s vojenskou tematikou.
Veríme, ze kdyz u sebe nenajdete nic vhodneho tak nebudete kesku
zaplnovat nepouzitelným odpadem a uchranite ji od toho, aby se z ni
stalo odpudive smetiste nepotrebnosti !
Dekujeme.
Pri vytvareni listingu
jsme zjistili, ze kdysi v minulosti se zde kes jiz nachazela.
Podotykame tedy, ze se jedna o zcela novou kes a prejeme ji lepsi
osud, nez mela jeji predchudkyne.
