Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

EarthCache

Dolovani ve STRIBRE

A cache by 3am Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/17/2012
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


                  Dolovani ve STRIBRE


Hornictvi je ve Stribre venovano hodne kesi s touto urcite zajimavou a pro Stribro typickou tematikou, at uz jsou kese zamerene na dulni nastroje, nebo dopravu, ci osvetleni, kteremu se venuje napriklad moc pekna serie Zdar buh, tak i na hornickou historii jsou zde vytvorene krabicky, nebo na hornicky spolek, ale porad mi tu jeste schazel jeden uhel pohledu a to geologicky ;) proto jsem se rozhodl tuto malou skulinu, v uz tak pestre skale, zalepit nasledujici Earth Cache venovanou prave z vetsi casti geologii, mineralogii a geomorfologii. Samozrejme nezapomenu zminit dalsi tri dulezite temata hornictvi ve Stribre, coz je vznik spolku, skanzenu a Prokopove stole, kde se skanzen nachazi.





Geologicky a geomorfologicky vyvoj na Stribrsku

Sirsi okoli nalezi z historicko geologickeho hlediska do Ceskeho masivu,a to jeho tepelsko barrandienske casti, ktera je zde zastoupena starohornimi bridlicemi, kladrubskym granodioritovym masivem, zilnymi horninami a prvohornimi, tretihornimi a ctvrtohornimi usazeninami.

Prahory
Stav naseho uzemi v tomto obdobi nezname presne, vime jen, ze se v te dobe tvorily pevniny a oceany a najit puvodni ci premenene prahorni horniny by znamenalo ponorit se hluboko pod povrch zemsky.

Starohory
Toto geologicke obdobi je zde zastoupeno nejvice. Asyntske vrasneni vytvorilo mohutne geosynkalni more a my jsme se nachazeli na jeho hlubokem dne. Ukladaly se tu jemne jily, jejich nejcastejsimy mineraly byly biotit a chlorit z chemickych prvku byly zastoupeny zelezo, med a zirkon.

Prvohory
Ty byly pro nase uzemi dulezite svym variskym vrasnenim v devonskem obdobi, kdy se zdvihlo dno oceanu a tektonicke poruchy doprovazely podpovrchove vylevy vyvrelin. Na Stribrsku mel nejvetsi vliv kladrubsky granitovy vylev spjaty s mohutnou hydrotermalni aktivitou, tolik vyznmanou pro zrudneni stribrskych zil. Zilne zrudneni probihalo celkem v osmi stadiich vyvoje limonitu, cerusitu, pyromorfitu a dalsich nerostu. Starohorni sedimenty byly premeneny do podoby fylitu a algonickych bridlic. Na povrchu bychom tehdy v mladsich prvohorach nalezli bazinate zbytky more, kde opet dochazelo k ukladani klasickych (jilu, pisku, kaminku), rostlinnych (casti rostlin) a zivocisnych (vapenne schranky) sedimentu. Vznikly tak ostruvky arkoz a slepencu (Butov, Jirna), uhli (Vranov, Techlovice) a vapence (Vranov, Svinna). V teto dobe vznikaji i nase dve reky Mze a Uhlavka, dnes snad nejstarsi dochovale reky stredni Evropy.

Druhohory
Vyznacovaly se stabilizaci uzemi, kdy velkou roli hraly obe velke reky. Oblast byla porostla druhohorni vegetaci a lezela v blizkosti jezera, nachazejicicho se v dnesni Plzenske kotline.

Tretihory
Byly poznamenany v nasi oblasti vulkanickou cinnosti, jejimz svedky jsou do dnes Vlci hora, Ovci vrch, Hradistsky vrch a dalsi. V utvareni povrchu mely opet svoji nejdulezitejsi roli reky, ktere menily koryta svych toku i sve trasy a odnasely s sebou mocne vrstvy tehdejsiho reliefu. Dnes jsou tretihorni sedimenty znamy jen ze spodnich vrstev vyplni snizenin ve svazich, nebo jako terasove ulozeniny v nejvyssich polohach, casto prekryte ctvrtohornimi sedimenty.

Ctvrtohory
Muzeme sledovat takrka na povrchu celeho uzemi,vyjma skalnich vychozu, vetsinou v podobe nezpevnenych sedimentu v udolich, na svazich i na plosinach. Dnes jsou prirozene pokryvy doplneny antropogennimi deponiemi a velkym poctem prave hornickym zpusobem vytvorenych povrchovych forem.


Mineralogie stribrskych reviru

Na rudnych zilach na Stribrsku, kter vznikly v souvislosti s kladrubskym grandioritovym masivem, vzniklo v osmi vyvojovych stadiich hydrotermalnim zpusobem rozsahle mnozstvi nerostu. Bylo to dano hlavne bohatym chemisme magmatu, ktery obohacoval termalni roztok a vnikal pod vysokym tlakem do puklin ruznych velikosti, aby je pri krystalizaci vyplnil nejprve kremenem a po te i ostatnimy nerosty. Tech nejdulezitejsich zil bylo v nasich revirech udavano na padasat a mely sva jmena jako napriklad: Reichensegengottes, Johan Baptis, Flachentrummer, Johanes, Michaeli, Allerheiligen, Frischgluck. Pro jejich historickou cenu a znamost ponechme nemecke pojmenovani, ktera byla doslovne prekladana do cestiny jako napriklad Bohate bozi pozehnani nebo Rychle stesti a jine.

Hornicka dila byla oznacovany jmeny svatych, kterym byla zasvecena.Nekdy dostala jmeno podle sve polohy, nebo jiz drive oznacene rudne zily. Uzivaly se nazvy latinske, ale i ceske a v pozdejsi literature predevsim nemecke.

Stoly: Sv.Anna, Josef II., Barbora, Gottwill, Prokopska dedicna, Magdalena
Sachty: Barbara, Gopelschacht, Leopold, Otto


Nejcastejsi nalezene mineraly

Kremen - Oxid kremicity
Vyskytuje se ve Stribre ponejvice celistvy, byva blecne bily, sedobily, spinave zluty, cerveny, bily, namodraly a hnedy. Bile druhy jsou spolehlivymi pruvodci rudne zily, naproti tomu hnedy obycejne nasvedcoval mizeni zily. Kremen v druzach vyplnujicich kaverny, byl ve Stribre caastnym jevem a velikosti krystalu dosahovaly i nekolik desitek centimetru.

Stribro - Argetum
Krystaly jsou vzacne. Obvyklym tvarem jsou draty, supinky, chomace, nebo se vyskytuje celistve v zile. Ma kovovy lesk, ale na vzduchu byva matne. V nasich nalezech se nachazelo na hydrotermalnich olovenych zilach, ve svrchnich oxickych zonach.

Mineralogicke zvlastnosti
Na dulnich dilech byly k nalezeni i mnohe dalsi nerosty, ale pro svuj obsah olova a krystalickou krasu, je treba pripomenout vyskyt dvou nerostu: Cerusit a Pyromorfit. Velice vzacnou formou pyromorfitu je Miesit pojmenovany po nemeckem oznaceni mesta Stribra - Mies. Vytvari ledvinovite tvary.

Galenit - Sulfid olova (Lestenec oloveny)
Na stribrskych zilach se vyskytoval zpravidla celistvy v krystalech (krychle, osmisten) v hroudach ci hnizdech, casto vtrousen mezi jine nerosty. Pri stlaceni zily tvoril jedinou vypln. Naopak v kavernach dovedl vytvorit az patnacticentimetrove krychle. Galenity ze Stribra se nachazeji v mnoha sbirkach evropskych muzei ;)

Pyrit - Sulfid zeleza (Kys zelezny)
Vyskytuje se v pruvodnich bridlicich i na zilach. Nejcasteji v krystalech (krychle). Pro svoji specifickou hmotnost byl prave tak nerad viden na dile jako sfalerit. Mokrou cestou, flotaci, se rudy kovu s blizkou specifickou hmotnosti velmi obtizne separovaly a znehodnocovaly upravenou rudu.

Baryt - Siran barnaty (Tezivec)
V nasich revirech je druhym nejcastejsim mineralem hned po kremeni. Vyskytuje se hlavne na zile Bohate bozi pozehnani a v jirenskem reviru. Casto se objevoval i na Dlouhe zile. Horniky nebyl vitan, nebot s jeho vyskytem vetsinou obsah rudy chudl. Tvoril krasne a i nekolika centimetrove krystaly spinave bile nebo zlute barvy.


Sfalerit - Sulfid zinku (Blejno zinkove)
Na zilach se nachazi dosti casto a v dobe, kdy se pouzivala pouze "mokra uprava", byl pro obtizne oddeleni od galenitu neprijemnym pruvodcem tezby. Vyskytuje se v krystalicke forme (krychle), ale ponejvice jeko celistvy v blizkosti poruch.


Hornicky spolek

Dne 5. dubna 2002 vznikl oficialne Hornicko-historicky spolek v mnohalete historii byvaleho Kralovskeho horniho mesta Stribra. Vznik spolku byl vyvolan myslenkou, ale i potrebou, zachovani hmotnych i duchovnich dokladu hornicke cinnosti ve Stribre a jeho blizkem okoli. Proto si Hornicko-historicky spolek Stribro pri svem vzniku dal za cil zdokumentovani a ochranu co mozna nejvetsiho poctu hornickych realii a tradic z byvaleho rudniho reviru a mesta Stribra spolecne se zachovanim a obnovenim technickych a geologicky vyznamnych lokalit na Stribrsku.

Hlavnim cilem pro hornicky spolek vsak bylo vybudovani Hornickeho skanzenu s venkovni expozici dulni techniky – coz se podarilo a mohl byt slavnostne otevren dne 10.9.2005. V roce 2010 bylo dokonceno sedm let trvajici zpristupnovani Kralovske dedicne stoly Prokop v celkove delce 700m – jedine dulni dilo v Plzenskem kraji.


Hornicky skanzen ve Stribre

Dne 10.9.2005 byl slavnostne otevren Hornicky skanzen s venkovni expozici dulni techniky ve Stribre. V celem arealu je mozno shlednout ruznou dulni techniku pouzivanou v minulosi, jak ve stribrskem reviru tak i v ostatnich revirech cele Ceske republiky. Dulni vozy, vrtaci kladiva, ruzne typy okovu, hydraulicky a mechanicky vyklopnik, dulni nakladace ruznych typu, vrtaci soustavy a mnoho dalsich jiz historickych exponatu doplnuje funkcni dulni lokomotiva a replika stoly, kde je mozno nazorne zhlednout pouziti zminene techniky pri tezbe. Dale se v arealu nachazi i vstup do tzv. pruzkumne stoly (byvaleho skladiste trhavin) ve ktere se navstevnik seznami se zpusoby tezby v obdobi stredoveku, ale i v prubehu 19. a 20. stoleti. Veskere nainstalovane exponaty jsou opatreny informacnimi tabulemi o zpusobu pouziti zminene techniky. Hornicko-historicky spolek Stribro prubezne ( dle financnich moznosti ) doplnuje prostory skanzenu novymi exponaty a ma za cil vytvorit v arealu i tzv. maly geologicky parcik s nazornou ukazkou zakladnich hornin z oblasti Stribrska.

V roce 2009 clenove spolku dokoncili vystavbu muzejni povrchove dulni trati v delce 325 bm kolem reky Mze. Soucasti skanzenu je i usti Kralovske dedicne stoly Prokop. Tato stola, ktera byla razena jako pater vsech hlavnich rudnych zil v centralnim stribrskem reviru na zile Bohate pozehnani.


Kralovska dedicna stola Prokop

Patri k nejvyznamnejsim dulnim dilum centralniho stribrskeho rudniho reviru. Prvni pisemna zprava je zaznamenana v 2. knize "Register o vydani a prijmech hor olovenych u Stribra" a hovori o tom, ze roku 1513 pocal Kaspar se svymi podilniky razit hlubokou dedicnou stolu z duvodu odvodneni stavajicich i budoucich hornickych del v prostoru rudni zily "Bohate pozehnani - Reichen Seegen" V roce 1743 prebira cca 2.5 km dlouhe dilo rakousky bansky erar s nazvem C.k. Prokopi Erbstollen a ve vzdalenosti 340 m od vchodu je situovana hlavni tezebni jama Gopelschacht (Zentourova jama).

Aby bylo mozno zacit tezit rudu i pod urovni dedicne stoly a reky Mze, v letech 1796 - 1820 v nahonove komore, ve vzdalenosti 60 m od usti, vybudovano kolo vodotezniho stroje pohanene vodou, privadenou z reky Mze 180 m dlouhym kanalem s odvodem vody zpet do reky. Pohyb byl prenasen pomoci soutyci 310 m dlouhou strojni chodbou k Zentourove jame. Podel tektonickych rozsedlin ve vzdalenosti 570 a 1050 m od usti byly vyrazeny prekopy c. I a II, ktere zpristupnily tezbe dalsi zily a propojily dilo s zilnym systemem Dlouhe zily - Langenzug. Avsak roku 1863 rakousky bansky erar prodal dilo kvuli neshodam s ostatnimi tezarstvy trem tezarstvum (Johan Baptist, Reichen Seegen Gottes, Langenzug - Frischgluck) za 16 800 rakouskych zlatych.

Pocinaje rokem 1908 se provoz zastavuje uplne a je obnoven az po deseti letech, aby v roce 1930 opet skoncil, tak jako vlastni hornicka cinnost ve stribrskem rudnim reviru. Posledni predvalecny zajem o dolovani ve Stribre projevila v roce 1937 firma Bata a ziskala urcity pocet vyhrazenych kutist. V nasledujicim roce nechala otevrit a prohlednout dilo Goppelschacht. Obnoveni tezby zabranily politicke udalosti podzimu 1938.

Znarodneni banskeho prumyslu v roce 1945 zahajilo novou etapu dolovani ve Stribre. V roce 1950 byla vyzmahana Prokopska stola v delce 1823 bm a nasledovne v roce 1953 bylo zahajeno zmahani jamy Goppelschacht, ktera byla prejmenovana na Brokarnu.

V prvnich mesicich roku 1955 byla jama prohloubena na uroven 182,3 metru a pote az na konecnou hloubku 272 bm. Tezba na dile probihala az do roku 1966, kdy je 28. unora 1966 vytezen posledni vuz. Od teto doby slouzi Prokopska stola jiz jen jako odvodnovaci dilo stavajicich dulnich jam, ktere jsou v mokre konzervaci.

V soucasne dobe je Kralovska dedicna stola pristupna pro navstevniky v celkove delce 700 m, doba prohlidky trva cca 80 min.







Informace pro navstevniky skanzenu nebo stoly

Oteviraci doba je spolecna jak pro Hornicky skanzen, tak pro Kralovskou dedicnou stolu Prokop

Streda 15:00 - 16:00 hod.
Sobota 09:00 - 13:00 hod.

Ostatn dny - lze jen na zaklade telefonicke objednavky. Oteviraci doba plati od 1.kvetna do 30.rijna. V zimnim obdobi od 1.listopadu - 30.dubna - je možnost prohlidek jen v sobotu.

Prohlídka stoly v celkove delce 700 m trva cca 1,15 hod. - 1,30 Hod.

Vstupne:
Dospeli 80,- Kc
Deti do 15 let 40,-Kc
Jen hornicky skanzen 20,-Kc
Dulni vlacek 15,-Kc

Dulni vlacek jezdi jen za predpokladu vcasne objednavky anebo na zaklade pracovniho volna clenu hornickeho spolku. Z bezpecnostnich duvodu maji do stoly pristup deti od 6 let věku. Zacatek prohlidek je dan prichodem prvnich navstevniku na prohlidku. Minimalni pocet ucastniku prohlidky je 5.

PRO ODLOV TETO EARTHCACHE NENI TREBA NAVSTEVA SKANZENU ANI PROKOPSKE STOLY, PRO ODPOVEDI NA OTAZKY NENI TREBA PLATIT VSTUPNE.

Odpovedi zaslete pres profil a na odpoved necekejte, v klidu logujte a pokud by byl nejaky problem s odpovedmi, napisu vam.


V okoli naleznete take hodne kesi venujici se problematice dolovani ;)



Zdar buh 1 - hornicke nastroje GC2ZRD3
Zdar buh 2 - hornicke svetlo GC2YRJN
Zdar buh 3 - hornicka preprava GC2YR4G
Zdar buh 4 - hornicke nastroje GC2XX9G
Zdar Buh! - Bonus - hornicky spolek GC3EQYT
Nocni historie Stribrskych dolu - historicka data GC1QGTM
Cervena lavka - cesta k sachtam GC1D37G
Stribrne doly. Silver mines. - stola GCX4BZ


Otazky pro zalogovani:

  • Jedno geologicke obdobi je ve stribrske lokalite zastoupeno nejvice, ktere to je a jak dlouho trvalo?
  • Na vychozich souradnicich stojite pred byvalou Kralovskou dedicnou stolou Prokop, podivejte se nad skanzen a odhadnete vysku sklaniho masivu a poslete mi odpoved, v jake vysce je priblizne napis STOLA PROKOP s dvema kladivy.
  • Jaka hlavni surovina se zde tezila? Nachazi se i v lzici bagriku pred skanzenem ;) a take je vyfocena, na jednom obrazku v listingu ;)
  • Na stage cislo 1 odhadnete sirku kameneho otvoru, do ktereho usti voda a je nad nim drevene zabradli?
  • Prilozte foto vasi osoby nebo GPS vedle zluteho bagriku stojiciho pred skanzenem (dobrovolna podminka).


Design by 3am 2016 ©



free counters


Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

333 Logged Visits

Found it 328     Didn't find it 1     Write note 2     Publish Listing 1     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 343 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 5/20/2018 8:13:35 AM Pacific Daylight Time (3:13 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page