Skip to Content

Traditional Geocache

Prirodni rezervace Zabela

A cache by AHA & team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/17/2011
In Plzensky kraj, Czech Republic
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CS: Prirodni rezervace chranici prirozeny dubohabrovy prales a dalsi zajimave biotopy.
EN: Nature Reserve protects the oak-hornbeam forest and other interesting habitats.

Cely text je k dispozici vcetne diakritiky.

Do rezervace nesmi vjizdet cykliste, snazte se drzet na pesinach a neposkozovat prirodu.

Na samem okraji okresu Plzen-mesto a navazne v okresu Plzen-sever, na pravem brehu reky Berounky pod Bukovcem lze najit rozmanitou mozaiku prirode blizkych lesnich spolecenstev. Rozmanitost je podminena i geomorfologii uzemi se skalnatymi stranemi a srazy erozniho brehu, podmacenymi plochami podel potucku i rovinami.

Zacatek strani PR Zabela
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

U prirodnich rezervaci muze laik snadno predpokladat, ze ochranuji uzemi, ktere bylo usetreno lidskych zasahu a vyviji se samovolne od davnych casu az do nasi doby. Casto je pravdou naprosty opak a polesi Zabela je toho dobrym dokladem.

Od pastvin k prvnimu lesu

Jarni les

Clovek zijici ve stredoveku videl v lese predevsim zasobarnu dreva ci potencialni plochu pro svou zemedelskou cinnost, at jiz slo o pestovani plodin ci chov hospodarskych zvirat. Menil tvar krajiny ve svem okoli, z dnesniho pohledu si bezohledne podmanoval prirodu. Misto soucasnych ac casto monokulturnich hospodarskych lesu existovaly rozsahla uzemi slozena ze stridajicich se pastvin, krovin, malych lesiku prukopnickych druhu stromu a parezin.

Lesy v okoli velkych stredovekych mest zanikaly zcela. Konkretni situaci doklada kazani Mistra Hilaria Litomerickeho v kostele sv. Bartolomeje v Plzni, kde roku 1467 na adresu okoli Bukovce pronesl: "…Pameti predku rikaji, ze v tech mistech a v jejich okoli byly velmi huste lesy, ktere byly pozdeji vykaceny az do jednolite mytiny."

Sasanka hajni
Sasanka hajni

Pokud byla v 15. stoleti na uzemi rezervace pastvina ci parezina, coz je indikovano tvarem i druhovym slozenim nejstarsich stromu, pak musel existovat okamzik, kdy zacal les vznikat. Zlomem byla pravdepodobne tricetileta valka, ktera zdecimovala populaci ceskych zemi priblizne o jednu tretinu. Ubytek obyvatel i hospodarska stagnace vedly ke snizene potrebe pastvin ci opusteni parezin. Pocatky samovolneho vzniku dnesniho porostu v jadrove casti rezervace lze hledat v dobe okolo roku 1675, dolozene merenim letokruhu nejstarsich dubu a potvrzene odhadovanym veku porostu v lesnickych planech z druhe poloviny 19. stoleti. V zaveru 17. stoleti se na jiz nevyuzivanych plochach uchytily prvni duby, popr. z parezu postupne vyrostly dnesni dubove dvojaky a trojaky, a zahajily proces sukcese.

Od lesa k pralesu

Prudke strane na Zabele
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

V roce 1796 byla v mape zachycujici lesni porosty v reviru Zabela (tehdy zvanem Hradek) vyznacena jednotliva lesni oddeleni. Pro jednotlive uzke pruhy lesa byl v mape uveden i rok jejich planovane tezby. Cast dnesni rezervace oznacovana jako les Habri mela byt vykacena na etapy v letech 1819 az 1822. K tezbe vsak v uvedenych letech nedoslo, neni ani znam duvod zachovani lesa, ale rozhodne slo o vyznamny moment na ceste k dnesnimu pralesu.

Potucek za viaduktem

Predpoklada se, ze porost byl udrzovan v prirozenem stavu jiz od pocatku 19. stoleti. Lesni hospodarsky plan z roku 1877 u casti dnesniho uzemi rezervace uvadi slovo "park". Slovem "rezervace" se tenkrat chranena prirodni uzemi neoznacovala, zajimavou souvislosti vsak muze byt petileta existence Narodniho parku Yellowstone v USA.

Les byl prakticky vyjmut z bezneho lesniho hospodareni a slouzil spise rekreacnimu ucelu. Od roku 1877 az do roku 1932 nebylo prokazatelne v lese zamerne tezeno, byt mohly byt odklizeny zlomene, uschle ci vyvracene stromy. Na samem konci 19. stoleti se vsak v dusledku cileho turistickeho vyuziti mluvilo o pustoseni zabelskeho lesa a zvazovano bylo i zrizeni vyletniho poplatku urceneho na odstranovani skod. Od roku 1970 se uklizely jen suche nebo zlamane stromy.

Vznik rezervace

Uzka stezka ve strani nad rekou
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

Prokazatelne byla Zabela urcitym zpusobem chranena od roku 1877, v roce 1955 je v porostni mape oznaceno Habri pismenem R jako rezervace, o rok pozdeji je Zabela zminovana jako mestska rezervace. Proces vedouci k formalnimu vyhlaseni zapocal reditel Lesniho zavodu v roce 1961, kdyz upozornil Krajske stredisko pamatkove pece a ochrany prirody v Plzni na dubovy prales v Zabele a navrhl jeho ochranu.

Pesina jarnim lesem

S projednanim jeho navrhu si statni aparat daval na cas, trvalo nekolik let, nez byl projednan. Doporuceno bylo zrizeni 14 hektarove statni prirodni rezervace Zabela, ktera byla roku 1969 vyhlasena s ucinnosti od roku 1970. Paradoxne nebyla vyhlasena navrhovana pralesovita habrova doubrava, ale jinych 6,6 ha ochranneho lesa na skalnate ostrozne a sutich. Podle pametniku byla zmena vysledkem tlaku Zpc. statnich lesu, pro ktere by vyhlaseni navrhovaneho uzemi znamenalo ztratu casti produktivniho lesa.

V 80. letech bylo navrzeno rozsirit jiz vyhlasenou rezervaci o uzemi dubohabrin a skalni vychozy v okoli vyhlidky na Kozi boude s reliktnimi bory.

Listnaty les na Zabele
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

Vyhlasovani komplikovalo rozdeleni oblasti mezi dva okresy, cast na uzemi okresu Plzen-sever byla vyhlasena jako prirodni rezervace roku 1993, cast na uzemi okresu Plzen-mesto nasledovala o 5 let pozdeji. Celkova rozloha obou casti chraneneho uzemi dosahuje 31,93 ha. V roce 2005 byla PR Zabela spolecne s PR Haj na protejsim brehu a PP Malochova skalka zarazena do evropsky vyznamne lokality Zabela.

Co cini rezervaci unikatni, je prirozeny vyvoj porostu zarustajiciho odlesnenou krajinu od jeho vzniku az do soucasnosti bez preruseni velkoplosnym kacenim. Jadrova cast rezervace se tez radi mezi nejdele chranene lesy v Ceske republice.

Rekreace

Rokle

Rekreacni urceni lesa v Zabele jiste prispelo k jeho zachovani. V 19. stoleti nebylo mozne vstupovat volne do libovolneho lesa, pro vstup do vetsiny lesu bylo nezbytne zvlastni povoleni. Zabelsky les byl vsak pristupny bez povoleni a proto se stal oblibenym vyletnim mistem Plzenanu. V roce 1861 byla pres Zabelou vybudovana zeleznicni trat spojujici Plzen s Prahou.

O temer 30 pozdeji, v roce 1889, se predstavitele mesta Plzne rozhodli v Zabele zridit vyletni restauraci. Aby cesta z mesta do Zabele byla pohodlna, pozadali tez o zrizeni zastavky na trati, cemuz bylo tehoz roku vyhoveno. Slava zabelske restaurace zacala blednout po uvolneni vstupu do vsech lesu. Dnes z restaurace zbourane v roce 1957 najdete jen skromne zbytky, na zastavce vlak nestavi od roku 1970. O zanikle restauraci a zastavce se vice dozvite v textu kese Vyletni restaurace Zabela.

V roce 1979 byla v oblasti rezervace, okolnich lesu a Spaleneho vrchu vyznacena naucna stezka. Venuje se historii, geomorfologii, vyvoji lesa, lesnimu hospodareni a ochrane prirody. Informacni tabule jednotlivych zastavek doplnuji pristresky, lavicky a odpadkove kose, ozdobou je kryty dreveny most. Naucne stezce je venovana oblibena kes Lesnickou stezkou.

Cesta napric pralesem

Rekreacni vyuziti vsak v soucasnosti rezervaci spise ohrozuje, protoze atraktivnost lokality i naucna stezka pritahuji stale vetsi mnozstvi navstevniku. Neukazneni turiste a cykliste vsak seslapavaji rostliny i pudu, odhazuji odpadky.

Dubohabriny

Vyhlidka Kozi bouda - jeden ze skalnich vychozu nad Berounkou
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

Jadrem rezervace je pralesovity dubohabrovy les svazu Carpinion s obcasnymi prechody ke svazu Tilia-Acerion rostouci na rovinatem uzemi v okoli drivejsi restaurace. Nejstarsi stromy jsou vylucne duby, pozustatky pareziny a prvotni sukcese. Koruny dubovych velikanu nejsou obvykle zapojeny, v nekterych castech jsou stromy roztrousene, v jinych chybi zcela.

Dorustajici generace lesa vznikla prevazne na zaklade prirozenych procesu, umela obnova vysadbou nepuvodnich druhu byla pomerne omezena, a tak druhove slozeni a prostorove rozmisteni je blizke prirodni habrove doubravy. V teto generaci prevlada habr obecny (Carpinus betulus) a lipa malolista (Tilia cordata), doplnovane javorem mlecem (Acer platanoides) a klenem (Acer pseudoplatanus), dale liskou obecnou (Corylus aellana) a svidou krvavou (Swida sanguinea). Pruzkumy byla zjistena jen velmi omezena schopnost dubu letniho zmlazovat pod korunami habru, coz vede k jeho absenci v nastupujici generaci lesa.

Prirodni rezervace Zabela
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

Smutnou zajimavosti, na kterou ve sve praci upozornil Jiri Berkovec, je plan pece zminujici nutnost usmerneni vyvoje lesa, aby odpovidal prirozenemu vyvoji. Zdanlive logicky pozadavek narazi na absenci jakekoliv doubravy v Evrope, ktera by nebyla primo ovlivnena lidskym pusobenim. Prirozeny vyvoj a struktura habrovych doubrav tak zustava oblasti vedeckych hypotez. Prakticky je pece o rezervaci omezena jen na tezbu nezadoucich druhu stromu a pripadnou podporu chtene druhove skladby lesa.

Orsej jarni
Orsej jarni

V dubohabrove casti rezervace lze najit nejvetsi stromy rezervace, napriklad smrk s obvodem pres 4 metry a vyskou okolo 42 metru, dub letni s obvodem presahujicim 5 metru a vyskou 35 metru ci petikmennou lipu malolistou s vyskou 30 metru.

Kdyz na podzim opada listi z vetsiny stromu, les se vyrazne prosvetli. To umozni v bylinnem patre vykvest jarnim rostlinam. V letnim obdobi se naopak pod zapojenymi korunami stromu dari stinomilnym rostlinam.

Plicnik tmavy
Plicnik tmavy

V bylinnem patre je zastoupena sasanka hajni (Anemonoides nemorosa) a pryskyrnikovita (Anemonoides ranunculoides), samorostlik klasnaty (Actaea spicata), lipnice hajni (Poa nemoralis), ptacinec velkokvety (Stellaria holostea), strdivka nici (Melica nutans), pitulnik zluty (Galeobdolon luteum), jaternik trojlalocny (Hepatica nobilis), kopytnik evropsky (Asarum europaeum), plicnik tmavy (Pulmonaria obscura), dymnivka duta (Corydalis cava), konvalinka vonna (Convallaria majalis), marinka vonna (Galium odoratum), hrachor jarni (Lathyrus vernus), zindava evropska (Sanicula europaea), kokorik mnohokvety (Polygonatum multiflorum), sverep Benekenuv (Bromus benekenii), lilie zlatohlava (Lilium martagon), vrani oko ctyrliste (Paris quadrifolia), udatna lesni (Aruncus vulgaris), vesenka nachova (Prenanthes purpurea), pryskyrnik hajni (Ranunculus nemorosus), snedek chocholicnaty (Ornithogalum umbellatum), prysec sladky (Euphorbia dulcis), podbilek supinaty (Lathraea squamaria) a dalsi. Pres velkou druhovou rozmanitost vykazuje bylinne patro nizkou pokryvnost.

Ostatni biotopy

V jihozapadni casti rezervace, blize Bukovci, v okoli vyhlidky na Kozi boude, se na skalnich vychozech dochoval reliktni bor svazu Hieracio pallidi-Pinetum s prechodem do zakrslych doubrav. Krome prevazujici borovice lesni (Pinus sylvestris) v teto casti naleznete dub zimni (Quercus petraea) a dub letni (Quercus robur). V podrostu se vyskytuje tzv. hrisna trava, odborne metlicka krivolaka (Avenella flexuosa), kostrava ovci (Festuca ovina), vres obecny (Calluna vulgaris), jestrabnik savojsky (Hieracium sabaudum), jetel alpinsky (Trifolium alpestre) a mala kapradina slezinik severni (Asplenium septentrionale).

Meandr Berounky pod Bukovcem
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

Samotne nestinene skalni vychozy obsazuji xerofilni rostliny jako husenik lysy (Arabis glabra), silenka nici (Silene nutans), penizek modravy (Thlaspi caerulescens), prysek chvojka (Tithymalus cyparissias), tolita lekarska (Vincetoxicum hirundinaria) a hvozdik kartouzek (Dianthus carthusianorum).

Na strme skalnate strani, ktera vyskove oddeluje pobrezni louky a rovinatou plosinu dubohabrin, rostou sutove javorohabriny (Aceri-Carpinetum). Krome javoru mlece, javoru klenu a habru obecneho se v nich setkate s lipou malolistou, javorem babykou (Acer campestre), jerabem brekem (Sorbus torminalis) ci brizou belokorou (Betula pendula). Pod nimi nasly sve misto rostliny zastoupene napr. plicnikem tmavym (Pulmonaria obscura), kopytnikem evropskym (Asarum europaeum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum) a netykavkou nedutklivou (Impatiens noli-tangere).

Uzka stezka ve strani nad rekou
vetsi rozliseni | autor: Ladislav Matejka

Na svazich nad rekou rostou take kysele doubravy spolecenstvi Luzulo albidae-Quercetum. Podrost v nich tvori metlicka krivolaka, lipnice hajni, bika hajni (Luzula luzuloides), jestrabnik obecny (Hieracinum vulgatum), jestrabnik Lachenaluv (Hieracium lachenalii), brusnice boruvka (Vaccinium myrtillus) ci rozrazil lekarsky (Veronica officinalis).

Rokle potucku a uzky pruh na brezich Berounky patri porostum potocnich luhu. Ve stromovem patre prevazuje jasan ztepily (Fraxinus excelsior) doprovazeny olsi lepkavou (Alnus glutinosa).

Zivocichove

Hajni kvetena na jare

Listnaty les s mnoha starymi stromy je vhodnym domovem pro ptactvo a lesni hmyz. Pruzkumem bylo zjisteno 41 druhu ptaku, vetsina jich v rezervaci i hnizdi. Za zminku stoji pustikovita sova kalous usaty (Asio otus), letajici drahokam neboli lednacek ricni (Alcedo atthis), datel cerny (Dryocopus martius) a pribuzna zluna seda (Picus sanus), lejsek belokrky (Ficedula albicollis), tazna zluva hajni (Oriolus oriolus) a dlask tlustozoby (Coccothraustes coccothraustes) z celedi penkavoviti.

Na biotop prestarlych dubu a jinych stromu je vazano nekolik druhu tesariku (Pedostrangalia revestita, Clytus tropicus, Saphanus piceus, Chlorophorus herbsti, Prionus coriarius). V dutych dubech zije vzacny pachnik hnedy (Osmoderma eremita) z celedi zlatohlavkoviti, ktery sve jmeno dostal pravem. V trusu vysoke zvere byl zaznamenan neprilis hojny hnojnik Alphodius zenkeri, v Plzni se vyskytuje jeste v prirodni pamatce Doubi.

Kudy ke krabicce

Rokle

S ohledem na ochranu prirody neni krabicka umistena v jadrove casti rezervace, ale az v jeji severni casti, na miste, kde by k zadnemu zavaznemu poskozovani vegetace vasi navstevou dochazet nemelo.

Doporucujeme navstevu rezervace kombinovat s dalsimi keskami v oblasti, tj. vydejte se napr. Lesnickou stezkou z Bukovce, dojdete se podivat na Vyhlidku Kozi Bouda a pokracujte pres kes venovanou vyletni restauraci. Kdyz se budete hodne rozhlizet, uvidite vsechny biotopy, ktere tvori rezervaci, uvidite stojici velikany dubu, stovky semenacku na plochach nahle nezastinenych korunou padleho obra, rozpadajici se kmeny, ale ve spravnem obdobi i tisice kvetu hajnich rostlin.

Ke kesce vas dovede zelena turisticka trasa, ze ktere na waypointu T1 odbocite a po malem hrbitku vystoupate az na terasu vedle zeleznicni trati. Po celou dobu se chovejte k prirode ohleduplne.

Zdroje

Text byl napsan na zaklade velmi zajimave prace Samovolny vyvoj habrove doubravy v PR Zabela Ing. Jiriho Berkovce z Ceske inspekce zivotniho prostredi, ktera byla v roce 2009 prednesena na seminari Nizke a stredni lesy v krajine v Brne. Tez bylo hojne cerpano z uzasne publikace Plzensko a Karlovarsko, Chranena uzemi CR XI., kterou v roce 2004 vydala Agentura ochrany prirody a krajiny CR. Podzimni fotografie Zabele poskytl Ladislav Matejka, za coz dekujeme.

Additional Hints (Decrypt)

[CS] cbq xnzrarz i cebfgerqxh cnqyrub xzrah, an hebiav irgfvub qhoh; uynivpxn uerovpxh ancbiv
[EN] haqre snyyra gerr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

538 Logged Visits

Found it 527     Didn't find it 2     Write note 1     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 3     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 42 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 9/2/2017 10:47:13 AM Pacific Daylight Time (5:47 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page