nástupní zastávka U Kríže v Hejtmánkove ulici
Než se dostanu k popisu zdejší trate, rád bych vás strucne seznámil s historií trolejbusové dopravy na území Prahy. Do prvních nesmelých pokusu se zavedením trolejbusové dopravy pocátkem 20. století se Praha zapojit nestihla, (primát na našem území drží Ceské Velenice následované Ceskými Budejovicemi). Mezi lety 1901 až 1910 bylo sice posuzováno nekolik projektu, které však realizovány nebyly. K otevrení první trolejbusové linky na území Prahy došlo 28. 8. 1936 a to na 3,5 km dlouhé trati mezi Orechovkou a Hanspaulkou. Na podzim roku 1939 byla zavedena další trolejbusová linka mezi Andelem a továrnou Walter v Jinonicích. K nejvetšímu rozvoji pražské trolejbusové síte však došlo teprve po skoncení 2. svetové války. Stávající linka 52 byla prodloužena od Andela na Václavské námestí, nove vznikly linky na Strahov (53), do Vršovic (54), na Pankrác (55) a konecne linka 57 z Vysocan na Žižkov- pozdeji byla prodloužena až na Karlovo námestí.
vozovna trolejbusu v Rustonce
V roce 1952 došlo k zavedení naší linky 58 z Libne do Cakovic. Vlastnímu otevrení trati predcházelo zprovoznení nové vozovny, která vznikla prestavbou staré tramvajové vozovny v Rustonce v Karlíne. S konecnou zastávkou U Kríže byla vozovna spojena 1,5 km dlouhou manipulacní tratí (opacným smerem byla vozovna napojena manipulacní tratí vedenou ulicí Pod Plynojemem na trat z Vysocan na Žižkov). Linka byla urcena primárne k obsluze podniku Aero, Letov a Avia.
Nástupní zastávka smerem do Cakovic se nacházela v dnešní Hejtmánkove ulici. Smycka U Kríže byla od zavedení linky vedena odbockou z Prosecké ulice do ulice Zenklovy (tehdy Rudé armády). V roce 1956 byla smycka zmenena a trolejbusy zatácely z Prosecké ulice do Srbovy, kde byla výstupní zastávka a odtud opet do Hejtmánkovy. Trasa linky 58 byla pak následující: (dle dnešních názvu) Prosecká-Nad Krocínkou-Letnanská-Beranových-K Avii-Kostelecká-Za Avií. Celková délka linky tak cinila 6,13 km.
Na lince byly nasazeny trolejbusy typu Tatra T400, které byly do Prahy dodány v letech 1948-55 v poctu 136 kusu a predstavovaly nejpocetnejší typ v historii pražské trolejbusové dopravy. Jednalo se o trínápravové vozy s kapacitou 80 cestujících, dvema motory o celkovém výkonu 120 kW a maximální rychlostí 50 km/h.
V cervenci 1965 došlo k propadu vozovky v ulici Nad Krocínkou, což znamenalo nejprve docasné a následne (v listopadu téhož roku) definitivní ukoncení provozu. Dopravní obsluha byla zajištena autobusy na objízdné trase (linka X-58, pozdeji 141).
Záverem dlužno dodat, že poté co na konci padesátých let dosáhla pražská trolejbusová sít s celkovou délkou bezmála 57 km svého maxima, zacalo docházet nejprve ke stagnaci a následné redukci síte, které završilo v roce 1972 úplné zrušení trolejbusové dopravy na území našeho hlavního mesta.
aktualizace: V říjnu 2017 se na Prosecké ulici opět objevily troleje. Nebudou je však využívat běžné trolejbusy, ale elektrobusy, které využijí klasických trolejí pouze v tomto sklonově a tím i energeticky náročném úseku a zbytek trasy absolvují jízdou na baterie.
vstupy pro finálku
A. Druhá císlice oznacení linky, která dosáhla v historii pražské trolejbusové dopravy nejvetší délky (13,8km).
B. Císlo o 1 menší než byl pocet míst k sezení v prvním pražském trolejbusu Škoda 1Tr
C. Císlo o 4 menší než byl jízdní cas (v minutách) první pražské trolejbusové linky (Orechovka- Sv. Matej).
D. Poslední císlice letopoctu zavedení první trolejbusové linky s cestujícími na našem území. Pozor! není to stejný rok jako záhájení výstavby této tratě- pak by vám to vyšlo asi o 15 m vedle a mysleli byste si že je keška špatně zaměřená :-).
finálka
N 50° A.6C9
E 014° B.9D9
Prosím o důkladné maskování krabičky.
stránky venované pražské trolejbusové doprave: http://www.trolejbusyvpraze.net/
sekce wikipedie týkající trolejbusu v Praze:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Trolejbusov%C3%A1_doprava_v_Praze
http://cs.wikipedia.org/wiki/Trolejbusov%C3%A9_trat%C4%9B_v_Praze