Stribrny dul/Silver mine Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
[EN] The cache will lead you to remains of ventilation shaft of former silver mine. Non-native speakers are encouraged to use any translator for the Czech text below or to request complete listing in English via my profile.
[CZ] Keska Vas zavede k pozustatkum vetraci sachty byvaleho stribrneho dolu.
Pribeh ...
[CZ] Stribro (chemicka znacka Ag) je uslechtily kov bile barvy, pouzivany clovekem jiz od staroveku. Vyznacuje se nejlepsi elektrickou a tepelnou vodivost ze vsech znamych kovu. Slouzi jako soucast ruznych slitin pro pouziti v elektronickem prumyslu, vyrobe CD i DVD nosicu a sperkarstvi, jeho slouceniny jsou nezbytne pro fotograficky prumysl. V zemske kure se stribro vyskytuje pouze vzacne. Prumerny obsah cini kolem 0,07-0,1 mg/kg. V morske vode je jeho koncentrace priblizne 3 mikrogramy v jednom litru. V prirode se stribro obvykle vyskytuje ve slouceninach, vzacne vsak i jako ryzi kov. Byly nalezeny kompaktni kusy stribra a to i znacnych rozmeru a hmotnosti i nekolika set kilogramu. Nejvetsi kus stribra na svete mel hmotnost 1350 kg a byl nalezen roku 1736 v Mexiku u rance Arizona (nekolik mil na jih od hranic nynejsiho americkeho statu Arizona).
Nejvetsimi svetovymi producenty stribra jsou Mexiko, Kanada, Peru, Australie a USA. V Cechach se ve stredoveku dobyvalo znacne mnozstvi stribrnych rud. Nejznamejsi lokalitou je patrne Kutna Hora - krome dobyvani a rafinace stribra zde vznikla i kralovska mincovna, kde byly razeny zname stribrne grose.
Stribro se dolovalo i v Kamenici nad Lipou. Ruda se kopala v jedné stole na Melisku z Predmesti, kde byly umisteny i stupky a puchyrna ke zpracovani stribrne rudy. Dolovani probihalo v letech 1720 az 1736, ale prilis se nevyplacelo. V roce 1736 vzala puchyrnu a stupky velka voda, což znamenalo konec dolování. O obnovu težby se pokusili v roce 1833 sousede Drbal a Perlik, ale bez vysledku a pokus byl ukoncen o rok pozdeji.
Z bezpecnostnich duvodu byly vchody do dulniho dila zazdeny a vetraci sachty zasypany. Zbytky jedne sachty jsou vsak na zapadnim uboci Melisku patrny dodnes.
Jak na kes
[CZ] Nez se vydate do terenu, doporucuji se poradit se stryckem Googlem a ziskat nekolik indicii pro vlastni odlov.
1. V kterem roce ukoncil Ferdinand I. razbu prazskeho grose? Posledni cislice letopoctu je indicie A.
2. Indicii B ziskáte, když spravne odpovite na otazku, jak se jmenuje nejvyznamnejsi mineral stribra (stabilni za normalni teploty):
a) argentit (B=7)
b) pyrargyrit (B=8)
c) akantit (B=9)
Na uvodnich souradnicich N 49° 18.111 E 015° 04.784 kes sice nenajdete, ale prilehly geoobjekt rozhodne stoji za navstevu. Nachazi se tu vsak informacni cedule se třemi letopocty. Od druheho letopoctu odectete 1000 a ziskate cislo CDE.
Zamecka zahrada, v niz se cedule nachazi, je pristupna pouze od 1.dubna do 31.rijna v dobe od 7:00 do 20:00. Pokud z tohoto nebo jineho duvodu není mozne vstoupit, není duvod k panice, jen to budete mit o trochu tezsi.
Otocte se a ve vzdalenosti cca 60 metru od vchodu do zahrady uvidite velky kamen. Na nem je pametni deska s rokem zalozeni mesta. Hledany letopocet se od letopoctu zalozeni mesta samozrejme lisi, ale nastesti obsahuje stejnou kombinaci cislic. Dosadte tedy vsech pet moznosti do vzorce a vypocitejte souradnice. Tri z nich muzete vyloucit na prvni pohled a ze zbylych dvou pouzijte tu, která je bliz k vasi aktuální pozici u kamene.
Takze nyni uz mate vse potrebne a muzete vyrazit k pozustatkum vetraci sachty, která se nachazi na souradnicich N 49° 1A.BAE E 015° 0E.CED. Diky poloze na uboci kopce zde GPS signal lehce kolisa, nestydte se proto pouzit napovedu.
Nad větrací šachtou je na stromě destička s cislem FGH. Po dosazení do vzorce níže se konecne muzete vydat pro kes na souradnice N 49°18.(F-G-H)(G+H)(H) E 015°05.(G)(F+3)(F+2).
Hledani opet usnadni napoveda a fotohint.
Additional Hints
(Decrypt)
[EN] Fgntr 1: Vafgrnq bs sbyybjvat gur neebj, V erpbzzraq gb ernpu cbfvgvba A 49°18.000', R 15°04.(P+1)(R+2)0' svefg, guna gheavat urer naq sbyybjvat gur cngu nybat gur rqtr bs gur sberfg. Gur erfg bs gur funsg pna or frra qbja gur fybcr haqre n ynetr bnx gerr. Lbh pna svaq gur ahzore ba gur bnx gerr, nobhg ng rlr yriry jura ybbxvat hc sebz gur funsg. Svany: Frr gur cubgbuvag 1 naq 2.
[CZ] Fgntr 1: Arm wvg mn fvcxbh, qbcbehphwv qbwvg nm an cbmvpv A 49°18.000', R 15°04.(P+1)(R+2)0', mqr bqobpvg n wvg cb crfvar xbcvehwvpv bxenw yrfn. Molgrx fnpugl wr ivqrg qbyr ir finuh cbq iryxýz qhorz. Pvfyb anwqrgr an qhoh, muehon ir ilfv bpv cev cbuyrqh bq fnpugl. Svanyr: Ivm sbgbuvag 1 n 2.