Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Multi-cache

Vilova ctvrt Bezovka

A cache by rictep Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 3/29/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keš Vás zavede na procházku po vilové čtvrti Bezovka v Plzni na Borech.
Keš je zatím pouze v českém jazyce.
This cache is only in czech language.

! ! ! P O Z O R ! ! !


OD 30.11.2015 ZMĚNA FINÁLOVÉHO UMÍSTĚNÍ A VELIKOSTI KEŠE NA SMALL.

Vilová čtvrť Bezovka

Na výchozích souřadnicích keš nehledejte. Je zde jen námĕstí Na Hvĕzdĕ s dĕtským hřištĕm.


Urbanistický vývoj Plznĕ

Rozvoj moderní Plznĕ ve druhé polovinĕ 19.století úzce souvisel s výstavbou železnice a s budováním průmyslu. Představitelé mĕsta se snažili od počátku usmĕrňovat rozvíjející se výstavbu tzv. Regulačními plány .

Již roku 1854 vypracoval J. Aixner první regulační plán Říšského (dnes Jižního) předmĕstí , který řešil podobu ploch jižnĕ a jihozápadnĕ od historického jádra mĕsta.

V roce 1864 nařídil stavební řád pro Království české zpracování celkového rozvržení celých nových čtvrtí jako podmínku výstavby nových objektů v dosud nezastavĕných lokalitách.

V letech 1873 - 1883 vznikly regulační plány všech zbývajících plzeňských předmĕstí a jejich částí.

Po vzniku mĕstského stavebního úřadu v roce 1874, byly nové regulační plány připravovány výhradnĕ touto institucí.

V polovinĕ 90. let 19. století byl zpracován celkový plán rozšiřovací pro celé mĕsto . Předpokládal nejvĕtší rozvoj nové zástavby jižnĕ a jihozápadnĕ od historického jádra. Kromĕ rozsáhlých území pro činžovní domy již byly vymezeny i plochy pro rodinné domky (v Bezovce ) a plocha pro nový areál Škodovky. Principem řešení nové zástavby zůstávaly pravoúhlé bloky, které však byly v nĕkterých částech mĕsta pootočeny nebo tvarovány radiálnĕ se sbíhajícími ulicemi. Tím se dřívĕjší fádní struktura mĕsta stala ponĕkud zajímavĕjší.

V období kolem roku 1910 vznikl nový regulační plán celého mĕsta , který poprvé kromĕ racionálních hledisek zohlednil při návrhu celých nových čtvrtí i výtvarné požadavky.


Plán z roku 1912

Autoři plánu zcela opustili dosavadní fádní šachovnicový princip zastavĕní, který nahradili sítí ulic, sbíhajících se radiálnĕ do nových námĕstí kruhového, čtvercového, šestiúhelníkového či obdélného tvaru, který mĕl být v každém případĕ osobitý. Vznikly tak návrhy lokalit v okolí pozdĕjších námĕstí Na Hvĕzdĕ a Jiráskova námĕstí i řada dalších, bohužel nikdy nerealizovaných částí mĕsta (např. námĕstí pod Záhorskem a na Borských polích).

Součástí plánu bylo opĕt trojité propojení západní a jižní části mĕsta okružními komunikacemi. První dva okruhy byly v té dobĕ již částečnĕ provedeny.

Před vypuknutím 1. svĕtové války se značná část smĕlých plánu stala skutečností. Mimo jiné i vilové bytové domy v Bezovce a vily na Lochotínĕ.

Nebývalý rozvoj Škodových závodu v průbĕhu války vedl k zásadnímu narušení logiky dosavadního plánování mĕsta. Průmyslový areál totiž překročil vymezené hranice podniku do míst plánovaných pro obytné čtvrti a tím byla porušena návaznost dvou ze tří rozestavĕných komunikačních okruhů.

V dobĕ první republiky Plzeň opĕt prožívala, pod vedením Luďka Pika, značný rozvoj. Na předmĕstích vznikaly nové soubory činžovních domů. Nejvýznamnĕjší vilová čtvrť byla stavĕna v Bezovce , rodinné domky vznikaly i na Slovanech a v Doubravce.

Po vzniku Velké Plznĕ začaly práce na přípravĕ zásadního koncepčního materiálu – prvního územního plánu mĕsta s připojenými obcemi.

Po přípravĕ podkladu byl v roce 1928 mĕstskou radou ustaven regulační sbor, který doporučil zásadní práce na plánu Vladimíru Zákrejsovi, který v letech 1929 - 1932 zpracoval generální upravovací plán Plznĕ . Tento plán vycházel z principu tradičního kompaktního mĕsta s klasickými veřejnými prostory – námĕstími, třídami a ulicemi. Za zásadní lze považovat dopravní koncepci celé Plznĕ, kterou řešil bez radikálních devastačních zásahů do stávající zástavby a vždy s citlivým začlenĕním nových komunikací do struktury mĕsta i do krajiny. V centru Plznĕ odklánĕl dopravu z historického jádra do okružních sadů, Americké a Klatovské třídy, kde křižovatky řešil jako okružní. Zejména však navrhoval okružní komunikace mezi jednotlivými předmĕstími.


Orthofotomapa z roku 1945

Za druhé svĕtové války bylo mĕsto poškozeno bĕhem nĕkolika náletů smĕřovaných na železniční uzel a Škodovy závody. Po osvobození probíhala obnova poničené infrastruktury, veřejných i obytných budov. Válečné škody na mĕstské infrastruktuře byly však zanedbatelné s vývojem po roce 1948, kdy tvůrci mĕsta navrhovali témĕř kompletní destrukci centrální části Plznĕ.

Autoĕi smĕrného plánu statutárního mĕsta Plznĕ Jindĕich Krise a František Sammer v letech 1948 - 1952 svou práci založili na zásadách funkcionalistického urbanismu, inspirovaných architektem Le Corbusierem a jeho plány přestaveb evropských i amerických mĕst. Plzeň navrhli přetvořit v automobilové mĕsto, složené z jednotlivých jednoúčelových zón (bydlení, rekreace, administrativa, průmysl), propojených silnicemi. V centru mĕsta radikální funkcionalistické názory vedly k zavržení předchozího vývoje. Autoři plánu navrhli prakticky kompletní demolici centra mĕsta od Škodovky až po pivovary. Zachovávali jen historické jádro. Centrem mĕsta navrhli široké silnice, které zde mĕli mít své křižovatky. Plán sice nebyl nikdy schválen, ale navržené zásady v Plzni zdomácnĕly a staly se základní osnovou pro pozdĕjší územnĕ plánovací dokumentace.

V letech 1962 - 1964 zpracoval Z. Tichý s kolektivem smĕrný územní plán mĕsta Plznĕ . Plán v základních principech, včetnĕ komunikačního řešení a zamýšlených plošných demolic, vycházel z návrhu Kriseho a Sammera.

Už v roce 1971 zpracoval J. Šesták první revizi územního plánu , v níž navrhl odsunutí trasy dálnice, plánované do té doby centrem po nábřeží Mže, na Roudnou.

Další územní plán sídelního útvaru vypracovali J. Šesták a H. Gloser s kolektivem v letech 1985 - 1988. Autoři i nadále předpokládali zbourání vĕtšiny centrální oblasti mĕsta, přidali další průtah od pivovaru přes Roudnou na Karlovarskou třídu.

Po listopadové revoluci byla zastavena vĕtšina plánovaných plošných demolic.

Nový územní plán mĕsta Plznĕ z let 1992 - 1995 byl zpracovaný I. Královou, E. Chocholem, M. Svobodou a kolektivem. V plánu byla trasa dálnice logicky přesunuta jižnĕ od mĕsta.


Orthofotomapa z roku 2008

Vilová čtvrť Bezovka

Vilová čtvrť v Bezovce vznikala západnĕ od Klatovské třídy od devadesátých let 19.století a je příkladem radiálnĕ se sbíhající uliční sítĕ. Ulice se zde sbíhají do kruhového námĕstí Na Hvĕzdĕ, čtvercového námĕstí „Malá hvĕzda“ (Hruškova, Mánesova, Družstevní, U Svépomoci) a oválné křižovatky (Schwarzova, Žižkova,.Družstevní). Uliční síť byla realizována pouze částečnĕ, neboť výstavba po 2. svĕtové válce již byla realizována podle nového smĕrného plánu.

Zajímavé stavby

Vila Libuše (Žižkova 26) je odstoupena od jednotné uliční čáry. Důvodem je to, že zde stála ještĕ před návrhem radiální uliční sítĕ.


Vila H. Konejla (roh ulic Hruškova a Žižkova) byla postavená roku 1931 podle projektu Dr. Ing. arch. Václava Neckáře, významné osobnosti meziválečné i poválečné západočeské architektury. Vila je jednou z mála funkcionalistických realizací v Plzni. Postavena byla na objednávku H. Konejla, ředitele a majitele soukromé obchodní školy v Plzni. Je uceleným a dobře dochovaným dokladem stavebního a umĕleckého řemesla své doby. Její hodnotu ješte zvyšuje citlivé kompoziční zasazení v zahradĕ.

Vila Ladislava Lábka (Mánesova 69) jedna z nejzajímavĕjších staveb v Plzni z počátku dvacátých let 20.století si nechal vystavĕt Ladislav Lábek (1882–1970), ředitel Národopisného muzea Plzeňska. V létĕ 1921 navrhl architekt Zápal nĕkolik variant řešení.

Stavba byla byla zahájena v listopadu 1921 a v září 1922 se Lábkovi stĕhovali.

Vila je silnĕ inspirována vlivy anglické a holandské architektury a nezapře zhmotnĕné názory na zdravé bydlení v zahradním mĕstĕ. Okenní šambrány jsou z červených režných cihel, z nichž je také část uličního rizalitu v úrovni druhého podlaží a vikýř v pravé části uličního průčelí. Fasády jsou z probarvených omítek. Součástí objektu je rozsáhlá zahrada.

Architekt Hanuš Zápal (1885–1964) byl nejvýznamnĕjším architektem Plznĕ a Plzeňska v první polovinĕ 20. století. Podrobnĕjší informace viz. keš GC275RJ Zápalova Plzeň

Památková ochrana

V roce 2003 byla vilová čtvrť Plzeň - Bezovka vyhlášena mĕstskou památkovou rezervací.

Památkovĕ chránĕna je také vila H. Konejla na rohu ulic Hruškova a Žižkova.

Objekt Lábkovy vily je v návrhu na prohlášení za kulturní památku.

O keši

Na výchozích souřadnicích keš nenajdete. Nachází se zde námĕstí Na Hvĕzdĕ. Pro nalezení keše budete potřebovat zjistit pár informací o domech v Bezovce .

N 49° 44.ABC` E 013° 21.DEF`

Kontrolní součet všech číslic v souřadnicích je 44.

Písmena

Souřadnice

Popis

A

N 49°44.075 E 013°21.933

Souřadnice vás zavedou před vilu na rohu kruhového objezdu a Schwarzovy ulice. Podívejte se na okna. Jejich pevné rámy a garážová vrata mají barvu:

tmavĕ zelenou A = 1 / žlutou A = 2 / svĕtlé dřevo A = 3

B

N 49°44.052 E 013°21.980

Souřadnice vás zavedou před vilu na rohu kruhového objezdu a Čermákovy ulice. Na vile je sgrafito a vpravo pod ním je cedulka se jménem stavitele.

H. Zápal B = 9 / B. Chvojka B =0 / J. V. Pašek B = 1

C

N 49°44.045 E 013°22.110

V Mánesovĕ ulici v zahradĕ se nachází dům L. Lábka od H. Zápala. Na průčelí v pravé části se nacházejí vedle sebe malá čtvercová okénka. Jaký je jejich počet?

dvĕ C = 0 / tři C = 1 / čtyři C = 2

D

N 49°43.851 E 013°22.100

Na rohu ulic Erbenova a Žižkova se nachází památkovĕ chránĕná vila od architekta Václava Neckáře. Podívejte se opĕt na okna. Jejich pevné rámy mají barvu:

červenou D = 5 / svĕtle modrou D = 6 / žlutou D = 7

E


N 49°44.009 E 013°21.838

Díváte se na řadové domy v Čermákovĕ ulici. Kolik domů je v řadĕ?

šest E = 1 / sedm E = 2 / osm E = 3

F

N 49°44.048 E 013°21.808

Stojíte před funkcionalistickým domem na rohu ulic Žižkova a Mírová . Podívejte se na terasu v prvním patře. Její zábradlí je:

kovové F = 5 / sklenĕné F = 6 / dřevĕné F = 7

Pozor na mudly.

Použité zdroje

Historický atlas mĕst ČR, svazek č . 21 - Plzeň

Geografický informační systém mĕsta Plznĕ

Slavné vily Plzeňského kraje - Petr Urlich (ed), Pavel Domanický, Petr Domanický, Jan Mergl, Michael Rund, Vratislav Ryšavý, Jana Synková, Marie Wasková, Ladislav Zikmund-Lender



Poznámky:
Tato cache podporuje jednoduché stahování vzorců do aplikace Handy Geocaching!

Tato keš byla zvolena multinou měsíce března 2011.





Additional Hints (Decrypt)

FCNYR XHC N GLF GEBZ H

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

907 Logged Visits

Found it 773     Didn't find it 3     Write note 103     Temporarily Disable Listing 8     Enable Listing 8     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 8     

View Logbook | View the Image Gallery of 7 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 11/24/2017 6:04:57 AM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (2:04 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page