Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění začalo asi před 150 mil. lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít i pozůstatky vulkanické činnosti, která vzhled krajiny dotvářela.
Dle geomorfologického dělení jsou Karpaty geomorfologickým subsystémem Alpsko-himalájského systému. Tradične se dělí na tři geomorfologické provincie: Západní, Východní a Jižní Karpaty.
Hlavní cásti karpat 1. vnější západní karpaty 2. vnitřní západní karpaty 3. vnější východní karpaty 4. vnitřní východní karpaty 5. jižní karpaty 6.rumunské západní karpaty 7. transylvánská vysočina 8. srbské karpaty.
K Západním Karpatům na území Moravy a Slezska patří tyto základní geologické celky: flyšové pásmo (Magurská skupina příkrovu), karpatská předhlubeň a Vídeňská pánev
Magurská skupina příkrovů se vyznačuje flyšovou sedimentací s rytmickým střídáním psamitu a pelitu. Magurská skupina příkrovů zabírá z orografických celku Chřiby, Hostýnsko-vsetínskou vrchovinu, Bílé Karpaty a Javorníky a v Dolnomoravském úvalu tvoří podloží vídeňské pánve.
Magurský flyš je budován intenzívně zvrásněnými terigenními mořskými sedimenty křídy a starších třetihor. Z hlediska litologického tak rozumíme mnohonásobné střídání jílovců, prachovců, pískovců a slepenců ve vrstvách silných zpravidla od několika cm až do několika metrů.
CHKO Bílé Karpaty náleží geologicky Západním Karpatům, které jsou součástí středoevropských alpid. Geologická stavba Západních Karpat je výsledkem horotvorných pohybů v druhohorách a třetihorách. Téměř celé území CHKO patří do západního úseku flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou.
Reliéf je tvořen převážně plochými, širokými a nepříliš dlouhými hřbety, které jsou od sebe odděleny 80 -150 m hlubokými otevřenými údolími bez strmých svahů. Půdní pokryv menších okrsků v oblasti Ostrožské Lhoty tvoří pararendzina typická a kambizemní, vzniklé na svahovinách hornin z karbonátových flyšových břidlic, místy se slabými projevy oglejení. Na spraši, překrývající kyselé terasové štěrky a štěrkopísky i svahoviny hornin z karbonátových flyšových břidlic.
k vlastní kešce
V jednom z takových údolí ve kterém mini-lom dříve byl, vznikl přehrazením protékajícího potůčku i tento malý rybník. Na jeho přítoku, v horní části rybníka jsou vidět zbytky odkrytého podloží. Díky výpusti je hladina v rybníčku stabilní. Voda přepadem odtéká a tak patří mezi přítoky potoka Okluky.
Nachází se východně od obce Ostrožská Lhota, na pomezí Lhotského a Hluckého katastru, v místech, kterým se říká Široké pole. Vznikl asi před 30 lety zatopením stále podmáčeného údolí - odtud taky název MOČIDLA.
Svojí rozlohou (asi 33 arů), patří malý rybníček mezi Lhotské rarity. Dnes jsou v rybníce osázené ryby: kapr, karas stříbritý, plotice, jelec tmavý, amur, okoun.
pro uznání logu odpověz e-mailem na otázky
- spočítej počet dílů dřevěného víka výpustě.
- urči nadmořskou výšku hladiny jezírka u výpustě
- do jaké geologické oblasti patří podloží zatopeného údolí
- urči nadmořskou výšku hladiny nad mini vodopádem
- připoj k logu foto svoji GPS u minivodopádu nad jezírkem
mini-vodopád je tvořen prehistorickou dřevěnou mini-hrázi porostlou nádherným mechem,
nevstupujte prosím na ni, at ještě nějakou dobu vydrží