Genius loci - pocta Libave
Libavá. Pri vyslovení toho jména mi behá po zádech jemné chvení. Nedokážu vysvetlit proc. Už 20 let je mou vášní, cílem mých toulek pešky i na bicyklu, na bežkách i snežnicích. Miluju jemné záchvevy vetru v listí bríz na ploše strelnic, zbožnuju horské potoky v údolích, kam nepadne celý den slunecní svit. Rád naslouchám tichu v rozvalinách starých nemeckých kostelu a mlýnu, následuju stopy stovek již dávno zemrelých lidí na zarustajících cestách. Nevím, proc tomu tak je. Pokud ale nekdo zmíní pojem GENIUS LOCI, je to práve zde.
Nechci polemizovat o poválecných odsunech, o Benešových dekretech, o tom, která strana provádela vetší zverstva. Mám vlastní názor a budu rád, když i vás tahle zapomenutá horská krajina s tvrdým klimatem donutí premýšlet o lidech, kterí zde po staletí v potu tváre staveli své kamenné domy, v krutých zimách docházeli za prací dolu do údolí, žili své životy se všemi radostmi a strastmi. Naše generace už nemuže hodnotit, proc tehdy v roce 1946 došlo k tomu, k cemu došlo. Nevíme o té dobe nic. Já chci verit, že i zde byli lidé dobrí a špatní, a že opustit místa, kde byli doma, muselo být hrozné.
Gross Waltersdorf, Habicht, Haslicht, Geppertsau ... to je jen pár z celkem 24 cástecne nebo úplne zaniklých nemecko-ceských vesnic v nynejším Vojenském újezdu Libavá. Pres jejich návsi ted vedou dráhy tankodromu, na jejich hrbitovech stojí cíle letecké strelnice. Rícky, pres jejichž kamenné mustky se vinula cesta k bezpoctu mlýnu a hamru, byly pretaty vodními tankovými cvicišti. V lesních zátiších si mužete precíst varovné texty psané azbukou, vetrné mlýny na Velké Strelné vystrídaly terce pro obrnence i pechotu. Zvony a varhany z libavských kostelu ted konají svou službu dole v hanácké nížine. Kupríkladu zvon z Jestrabí svým hlaholem vítá farníky v kostele na Dolní Novosadské ulici v Olomouci ....
Paradoxne práve vojsku ale mužeme podekovat za cistou prírodu tam nahore. Sovetská armáda se sice cinila, úniky pohonných hmot v rádu tisícu litru nebyly výjimkou, ale príroda to ustála. Naprostou izolací bylo dosaženo nebývalého klidu pro faunu i floru, takže na svazích smerem k Hlubockám mužete v klidu narazit treba na muflony, každý také ví o nádherných trofejních jelenech jakožto významnému exportnímu artiklu Vojenských lesu a statku, krásní cernožlutí mloci, živoucí indikátory cistoty jsou zde zcela bežne k videní.
Samostatnou kapitolou jsou artefakty, zanechané zde sprátelenými armádami bývalé Varšavské smlouvy. Pojmy jako Bores, Tocka Sever, Malá Moskva, granit nebo stykovka by bylo zajímavé osvetlit, ale o tom až jindy. Armádního betonu je v prostoru víc než dost, ale naštestí príroda má dar pohltit i tento zásah do krajiny.
Tuhle záležitost už mám dlouho v hlave. Není lehké umístit logicky keš, která se vztahuje k území, kam je zakázaný vstup. Prošla mnoha fázemi pres složité (nesmyslne) mysterky, dlouhé (zbytecne) multiny, nakonec naštestí zvítezil rozum a klasická tradicionálka. Je tichou vzpomínkou na obyvatele tohoto tvrdého, ale krásného kusu zeme. Chvíli postujte a nechte myšlenky plynout. Možná uslyšíte zvuky projíždejícího vlaku dole v údolí, a v ten okamžik si uvedomíte osamelost téhle krajiny .....
Schránku jsem uložil nedaleko zaniklé vsi Neprívaz, nemecky Epperswagen, v prístupné cásti vojenského újezdu. Vstup je sice omezen na soboty, nedele a svátky, ale odlov není na chvíli, takže to ani nevadí. Je to nejdál,kam až vás muže moje keš do Prostoru zavést. Nedoporucuji chodit až do samotné vesnice, krome památníku tam nic neuvidíte a navíc se budete pohybovat na možné cílové ploše strelnice. V keši najdete TRAVELBUG. KTERÝ SI DISCOVERNĚTE, ALE ROZHODNĚ NEODNÁŠEJTE !!! JEHO ČÍSLO BY SE MOHLO V BUDOUCNU HODIT !!! A ješte zajímavost: pokud do lesa vyrazíte od doporuceneho parkingu a pujdete nejlogictejsi cestou, v lese se mozna podivite, proc temer kolmo do kopce po hrbetu vede uzka uvozova cesta ... vezte tedy, ze to je stara nemecka SANKARSKA DRAHA ! Drivejsi obyvatele Libave totiz dovedli travit volny cas, i kdyz ho asi moc nemeli ....
Preju príjemnou procházku a dobrý lov.