Pocaply Multi-cache

POCÁPLY

Obec leží na levém brehu labském v rovine o prumerné výšce 144 m nad morem. Skoro celá obec leží v inundacním pásmu a trpí vedle Mlékojed nejvíce ze všech okolních obcí okresu povodnemi. Obcí probíhaly 2 cesty, které križovaly se na návsi; jedna vedla z Ceských Kopist do Nucnicek, druhá od prívozu do Travcic.Osídlení obce bylo, dle nekterých prehistorických nálezu soude, prastaré. Již za doby, kdy Boleslav II. nadal klášter brevnovský (r. 993), existovalo osídlení, ac jméno se uvádí teprve v urbári kláštera r. 1406. Osudy obce, jako soucásti brevnovského panství hrdelského, spjaty jsou tesne s Hrdly a poukazuji v této cásti na kroniku této obce. Dle výše zmíneného urbáre bylo v r. 1406 v Pocaplích (urbár píše Podzapi) 16 usedlostí. V bourích husitských i po nich strídaly Pocaply majitele stejne jako Hrdly a dostaly se teprve v r. 1525 svým pánum. V r. 1523 a 1531 byly veliké povodne.

V r. 1600 nemela již obec svého kneze a faru spravoval farár krešický. Poddaní se bourili a odepírali platili desátky. V r. 1619 ani v Krešicích již faráre nebylo. V r. 1620 obdržel Vilém z Roupova Pocaply s jiným zbožím. Panování tohoto nového pána netrvalo ani rok, nebot koncem roku 1621 byly zase jmením kláštera. I v dalších letech Války 30leté Sasy a Švédy obec velmi trpela a i císarským vojskem byla sužována. Dle nového urbáre z r. 1710 bylo v Pocaplech 8 sedláku, 4 chalupníci, panská hospoda dedicne prodaná, chalupa prívoznikova a kovárna.Za války s Pruskem byla ves nekolikráte kontribucemi stížená; že by ale škoda nejaká na majetku se stala, zaznamenáno není.Na jare roku 1784 v únoru pri hnutí ledu (byl prý na l a pul lokte silný) rozvodnilo se Labe, že voda kostel i faru zaplavila a na skoro do výše 2 m stoupla a den tak státi zustala. Nejvyšší dostoupila povoden rozvodnením Oharky v r. 1799, opet v únoru toho roku všecky pozemky zaplaveny byly a 3 domky zcela a 11 z cásti poboreno silným ledem. Války s Napoleonem pocítila jen drahotou.

Ve válce r. 1866 i na katastru pocapelském nasypán vysoký príkop nad kostelem. Také jako všecka ostatní v okolí, zvlášte na Kremíne, postavena opevnení zcela zbytecne.Existence farního kostela v Pocaplích poprvé písemne je dokumentována v registrech desátku papežských z r. 1352. Spisovatel Benediktin P. Cyril Kanera, farár v Pocaplech, ve svém spise. Farní osada sv. Vojtecha v Pocaplích, vydaném v roce 1900, uvádí, že kostel, vystavený na bývalém božišti pohanském, vznikl brzo po darování statku rádu z kaplicky a posvecen byl ke cti sv. Kríže. Za casu Bretislavových teprve zasvecen byl zakladateli rádu v Cechách. Jest to však jen jeho domenka, nicím nedoložena. V urbári z r. 1406 jest ovšem již uveden; také v listine krále Václava z 20. zárí 1395, kterou rádu práva stará znova se potvrzuji, uvedeno jest "ves Pocaply a kostel". Rádný seznam správcu duchovních pocíná od r. 1660. Puvodní kostel zboren byl asi za válek husitských; druhý vystaven na jeho zríceninách patrne v r. 1489, kdy nejstarší zvon sv. Mateje byl ulit. Obnoven byl v letech 1670-1672 a znovu prestaven v baroku r. 1724 Kiliánem Dintzenhofferem; stavba dokoncena v r. 1726. Vzácnou umeleckou památkou je cínová krtitelnice, pres l m vysoká. Na spodní její cásti je 18 figurek pohanských bohu; na strední 12 figur (Ježíš se 7 apoštoly, sv. Vojtech a 3 biskupové); nad tím zavraždení mládátek. Nad touto ozdobou je latinský text s letopoctem 1565. V r. 1871 byla krtitelnice tato opravena a opatrena novým víkem, které cennou tuto památku drobného umení cínarského zkazilo. Puvodní víko dal zmínený farár C. Kanéra opraviti a na zdi u krtitelnice zavesiti.

Pocátek školy pocapelské není znám. V úcetní knize z r. 1618 je zaznamenáno mezi dluhy "Jirzík, kantor 4 kopy" v r. 1919 u vsi Ceských Kopist, Jíra kantor 4 kopy. O vyucováni ani dríve ani pozdeji se nemluví. Ponevadž r. 1620 psáno, že Jirzík zaplatil 5 gr. úroku z dluhu a dostal od zpívání 20 gr. 4 denáry a jinde od zvonení, jde patrne o kantora zpeváka a nikoli ucitele, který by byl jiste bydlel ve škole v Pocaplích, kdyby jaké bylo bývalo. Teprve v r. 1722 je ve tretí úcetní knize pocapelské psáno: "1/2 jähriger Schulzins 2 zl." a o stranu dále "ganzjähriger Schulzins 4 zl," Melt kostel chalupu asi r, 1671 vystavenou, ve které od roku 1722 do r. 1750 se vyucovalo a za to kostelu 4 zl. rocne platilo. Roku 1750 dostavena nová farní budova, v níž severní cást prízemku pro školní vyucování a byt ucitele upravena. Ucitel byl jak obvyklo kantorem, kostelníkem a zvoníkem v jedné osobe.V r. 1797 postaven byl nový domek pro ucitele, nákladem panství hrdelského. Ve fare vyucovalo se až do roku 1868, kdy zakoupeno pro školu hospodárství Františka Ankerta c. 11, kde se vyucuje až doposud. Spory, které se o odstranení závadného umístení školy témer pul století vlekly (vypisuje je farár C, Kanera ve svém spise), byly tím ukonceny, ale spory o užívání pozemku ucitelem ukonceny teprve r. 1872 priznáním jich uciteli.V budove té je umístena škola až doposud; dvojtrídní je od roku 1875.
V r. 1732 bylo v Pocaplech 450 duší, pocítaje v to obce prifarené; r. 1880 bylo v Pocaplích samých 35 domu se 193 obyvateli, o 10 let pozdeji již 39 domu s 211 dušemi. Pozemky jsou cím blíže k Labi, tím úrodnejší (nános humusu). Cím dále od neho, tím více píscité.
Pred regulací Labe k Nucnickám bylo kolem plno rybníku, cepy (capy) opatrených. Odtud asi název "Pod capy" (ve starých listinách Poczapi). O správnosti této etymologie svedcí i to, že všude jinde, kde jsou pomístná jména Podcaply (Beroun, Blatná), všude byly, nebo jsou nad nimi rybníky. Obyvatelstvo živilo se rolnictvím a chovem dobytka. Pestovaly se zde ranné brambory výborné jakosti a zelenina.

Na výchozích souradnicích je informacní tabule. Zde najdete ve výši kolen štítek, na kterém jsou finální souradnice .

Ke keši se dá dostat po polní ceste. Pres pole nechodte, zemedelcum se to nelíbí a jsou agresivní.

Vzhledem k tomu, že obsah keše je vzdy po nekolika nálezech rozkraden, je v této pouze logbook !