|
Z HISTORIE
Ves Ostrov byla (podle V. V. Tomka) v l. 1282 – 1288 v majetku strahovského kláštera, ve 14. a 15. století ji však vlastnili někteří pražští měšťané: před r. 1369 Johlin Steklic, počátkem 15. století Vít Frovin, jmenovaný k r. 1403, od r. 1406 Václav Babák z Horek, ve 30. letech Martin z Cách zvaný i Martin Fanach, r. 1447 Zdeslav z Ostrova a potom Václav Drušmíd z Vesce, r. 1451 už označovaný „někdy měšťan Starého Města pražského. Většinou užívali i přídomku „z Ostrova“.
Před r. 1486 získali Ostrov Hrzánové z Harasova a v 16. století Vojtěch Kačka z Kačína, po němž jej zdědila jeho vnučka Lidmila Horská z Lacemburku. Od ní jej koupil císařský truksas Fridrich Ostrovec z Kralovic, který jej r. 1600 prodal hejtmanu brandýského panství Kašparovi z Milštejna, jenž na něm pojistil věno své manželce Marii Magdaléně. Vdova po jeho smrti statek dokoupila, ale r. 1610 prodala Ostrov Rudolfovi II., který jej připojil k brandýskému panství.
hrady.cz
OSTROVSKÁ TVRZ
Stage1 N 50°09.723 E 014°40.512 Tvrz je bohužel nepřístupná, protože je na soukromém pozemku. Popojdete-li několik metrů podél živého plotu, uvidíte zbytky hradeb.
První zmínka o tvrzi v Ostrově je z roku 1398, kdy Kristina, vdova po staroměstském meštanu Ulovi Payerovi, věnovala k oltáři v staroměstském kostele sv. Mikuláše mj. plat, který měla na tvrzi a ostatním zboží v Ostrově u Záp. R. 1404 koupil kněz Jindřich Fallnawer k založení nadace pro Týnský chrám plat na téže tvrzi. Tvrz však byla vystavěna pravděpodobně již v druhé polovině 14. století a v druhé polovine 15. století byla rozšírena o protáhlou půlkruhovou baštu chránící vstupní bránu z jižní a východní strany. Založena byla na rovinatém terénu a byla chráněna třemi rybníky. Nejstarším objektem je valený zaklenutý sklep ze 14. století stojící v jižní cásti. Záhy na to byl vystavěn na opačné straně palác, z něhož se však dochovalo jen torzo. Nejlépe dochovaná je pozdně gotická bašta neobvyklého okrouhlého tvaru. Pozůstatky hradeb nebo příkopu se naopak nedochovaly.
hrady.cz
Prvním známým držitelem tvrze byl roku 1403 Vít Frovin. Na přelomu 15. a 16. století získali tvrz Hrzánové a připojili ji k jenštejnskému panství. Poté se zde střídali různí majitelé až do roku 1609, kdy tvrz odkoupil císař Rudolf II. a připojil ji k brandýskému panství. Tvrz tak ztratila svoji obytnou funkci a začala být nadále využívána převážne pro hospodářské účely. V 19. století byla větší část tvrze pobořena a dvůr rozparcelován.
Tvrz je uváděna ve všech zemskodeskových vkladech od r. 1583. Ješte brandýský urbář z r. 1651 se o ní zmiňuje: „Při témž dvoře bývala a jest tvrz v spodcích od kamene vystavěná…“, ale je už jmenována až za dvorem a snad už nebyla obývána. Nejpozději začátkem 18. století byla proměněna v sýpku. Rybník, který snad patřil k jejímu původnímu opevnění, musel být vypušten. R. 1715 vysvětlovala správa brandýského panství katastrální rektifikační komisi, že „jeden [rybník] ovšem, a to pod špejchary vostrovskými, aby se při týchž špejchařích zdi nekazily a k zboření nepřišly, pustý zanechati se musel..“.
Část zdiva při čp. 12 byla zbořena už v l. 1893 – 1894, ale při čp. 11 jsou dosud zachovány zbytky bývalé ostrovské tvrze, totiž gotická obdélníková budova s opěrnými pilíři a malými okny, pulkruhová bašta o průměru 8,2 m s úzkou gotickou střílnou a u vchodu do chléva pak část gotického profilovaného portálu.
hrady.cz
ZVONIČKA
Zajímavé místo N 50°09.687 E 014°40.403 Při cestě na další stage stojí z šedých cihel zděná, neomítnutá hranolová zvonička z 19.století. V její čelní stěně je prostor pro zvoníka, zaklenutý segmentovým obloukem a opatřený zděným sedátkem. Ve výši 235 cm probíhá po obvodu zdiva hranolová římsa, tvořená předsunutými cihlami, která odděluje vrchní patro. Nad ní je umísten segmentovým obloukem zaklenutý prostor pro zvon, otevřený na severní a jiní stranu. Vrchol zvonicky je členěn třístupňovou cihelnou hranolovou římsou a završen nízkou dnes značně poškozenou jehlancovou cihlovou stříškou. Na ní býval vztyčen kamenný latinský kríž. Celková výška zvoničky je 412 cm. Zvonička je dnes v majetku obce.
LÁZNĚ
Stage2 N 50°09.677 E 014°40.238 Lázně v Ostrově u Záp byly založeny roku 1833 po objevení železité léčivé vody, která je dokonce účinnější než ta v pramenech na druhém břehu Labe. Po letech rozkvětu nabyly lázně podobu vilky s přilehlým parkem. Po znárodnění v r.1948 získalo areál ČKD Praha, které zde zřídilo noční sanatorium pro pracující. Bohužel lázně už mají své slavné dny za sebou a od roku 1992 marně čekají na vzkríšení.
Dodnes tu ale můžeme ochutnat vodu ze tří pramenů: sirného, železitosirného a „obyčejného“ - pramenících jen cca 1 metr od sebe! Vyvěrají v lesíku poblíž lázniček zaniklých na pocátku 90. let 20. století na jižním cípu Záp. Od místa, kde stávala lázeňská budova, sem vede prošlapaná cesticka březovou alejí. Na snímku níže vidíte snímek lázeňské budovy, která již bohužel neexistuje.
Při rozcestí u lázní stával v někdejším parčíku před zahradou čp. 153 kříž datovaný k roku 1820. Chráněný mohutnými lipami stával v ohrazení plaňkového plůtku a kamenným klekátkem před ním. K jeho zničení došlo kolem roku 1986 majitelem sousední zahrady, když se pozemek bývalého parčíku stal její součástí.
Použitá literatura: Kríže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí od L. Skružného a J.Špacka; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Střední Čechy; Oficiální stránky městyse Zápy
Historie cache: Cache založili a o keš se starali Keyten a Rzace. 25. září 2013 jsem po zničení cache adoptoval, provedl úpravy a obnovil já.
|