Série čítající celkem 84 keší, kopírovala historické hranice mezi panstvími Lukov, Bystřice pod Hostýnem a Kelč. Hranice těchto panství se setkávaly nedaleko Tesáku, na místě zvaném U tří kamenů, právě podle toho, že zde stále ješte najdete zachovalé hraniční kameny všech tří panství.
Celá tato série vznikla především díky kolegovi Buffimutovi, který poskytl souřadnice všech dochovaných kamenů v Hostýnských vrších. Mnoho kamenů už však na svém místě nestojí, a to „díky“ používání těžké mechanizace pri odstraňování polomů.
Něco z historie
Způsoby označování hranic feudálních panství se svou povahou na různých místech České republiky liší a to v závislosti na povaze terénu, historických souvislostech nebo případně i na zvyklostech oblasti, ve které byla tato hranice vytyčována.
Označování probíhalo v závěru osmnáctého století, v drtivé většině případů hovoříme o letech 1790 - 1798, velmi vyjímečně o druhé etapě okolo roku 1830. Základním hlediskem, které bylo vybráno pri označování hranic v rámci zaměřování katastrů, byl fakt, je-li označovaná hranice katastru nebo obce zároveň také hranicí panství.
Pokud takováto shoda nenastala, oznacoval se hraniční bod tzv. hraničními kopečky. Pokud ano, byla tato hraniční linie osazována kamennými hraničníky. Zdůvodnění je jednoduché - výroba i přeprava takového počtu hraničních kamenů (na území Hostýnských vrchů lze bez rozpaků hovořit o stovkách kusů) byla i v tehdejší době velmi nákladná záležitost.
Na území České republiky jsou však doloženy i způsoby vytyčování hranic, které se této praxi vymykají. Mužeme se tak setkat s hraničními zdmi, skalními značkami, hraničními stromy ale i dalšími zvláštnostmi.
Keš najdete:
Na úvodních souradnicích je rozcestník.
A= Chomýž
B= Přílepy
C= Klapinov
N 49° 20.(C+1)(A)(C)
E 017° 39.(B)(B)(C+1)