O kamenné hlave
V dávných dobách, po strašném vojenském tažení, stál krásný chrám sv. Mikuláše v sutinách. K nebi cnely pouze holé steny a všude rostlo bodlácí a tráva. Na opravu chrámu byli povoláni mistri z Prahy. Ti spolu s ostatními delníky v Jaromeri zanedlouho zdomácneli. Kamenický mistr Krása, který rídil celou kostelní stavbu, casto docházel spolu se svým nevlastním synem Václavem do domu starého rektora. Obema se totiž zalíbila jeho dcera Anicka. Starý Krása i Václav brzy poznali, že ji oba milují. Anicka vyznala lásku Václavovi a starého Krásu odmítla. Od této chvíle mistr na svého ucedníka zanevrel. Uvažoval, jak Václava dostat z Jaromere, aby tak odstranil prekážku mezi sebou a Anickou. Když jednoho dne pracovali Krása i Václav ve výšce na stejné cásti mikulášského kostela, neodpustil si mladík poznamenat, že klenba je príliš težká a steny ji preci neunesou. To už bylo na mistra príliš –nejenže Václav stojí mezi ním a Anickou, ale ješte pochybuje o jeho umení! Neovládl se a srazil mladíka do té hrozné hloubky. Václav ten strašný pád neprežil. Za cas zacaly steny kostela opravdu pukat. A tak nezbývalo, než dát Václavovi za pravdu a postavit ze trí stran operné pilíre. Z vdecnosti zasadili jaromerští obcané Václavovu podobu do jednoho z pilíru, kde ji mužeme spatrit dodnes.
Chrám sv. Mikuláše
Je nejvýznamnejší památkou Jaromere. Nejstarší zmínka o kostele je z r. 1325, s dnešní stavbou se zapocalo r. 1404 a poté pokracovalo až po husitských válkách. Kostel byl zaklenut v 16. století. Roku 1590 byla pred západní prucelí postavena renesancní predsín, r. 1707 byla dokoncena zvonice. Severní vež se zrítila r. 1753. Kostel by roku 1904 a v letech 1906 – 1909 restaurován. Stavba je orientované sínové trojlodí s krížovou klenbou, šestibokým záverem a kryptou. Prucelí je jednovežové s predsíní, ke které je pripojena hranolová zvonice se sochou svatého Václava. Hlavní portál je gotický z roku 1410. Rokokový hlavní oltár z let 1770 – 1772 se sochami – celek od M. Krupky. Kazatelna se socharskou výzdobou a pontifikální kreslo taktéž od M. Krupky. Dále ctyri bocní oltáre z 2. poloviny 17. Století, hodnotná cínová krtitelnice z roku 1518 s pozdejším víkem a náhrobek litevského knížete Dimitrije Sangušky z roku 1554. V podzemí se nachází gotická krypta s mu- mifikovanými ostatky jaromerských obcanu v malovaných truhlách z let 1743-81. Krypta je bežne neprístupná.
Ke kesi se, prosim, chovejte opatrne a nezapomente ji vratit na puvodni misto.