vyhlidka na zelenou horu Traditional Cache
Hidden : 5/29/2011
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
4.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš
Pri odlovu musíte být opatrný.
Doporucuji lano nebo žebrík ale dá se odlovit i jen tak.
Za dešte bych ji nezkoušel lovit...

HISTORIE ZÁMKU

"Historie, to nejsou jenom války
a vynálezy, svazky knih,
to jsou i vune, tiché zvony z dálky
i chvení v tráve, ve vetvích…"
Jevgenij Jevtušenko

Do XIV. století
Prvními obyvateli vrchu Zelená hora (536 m) se stali v letech pred naším letopoctem Keltové. Na samém vrcholu nalézal se obetní kámen a do kruhu postavené oltáre a kameny k sezení. To vše dávno již zaniklo v dobe, kdy se na zdejší hore bez žádných stavení, pro svuj lesem porostlý povrch zvané Zelená, usídlil poustevník jménem Brímota. (povest praví, že sv. Vojtech, když procházel zdejším krajem a privedl sem z Ríma mnichy, požehnal v dobách velkého sucha lidu žijícího pod horou, brzy na to zacalo pršet a vrch se zazelenal /odtud Zelená hora/. I ve meste pod horou pomoklo, tudíž bylo nazváno Pomukem - po sloucení s Presanicemi Nepomukem). Aug. Sedlácek ve svých "Hradech a zámcích" praví, že vrcholky stromu zustávají zelené i pres zimu a odtud název pochází. Brímota zbudoval zde drevený kostelícek Panny Marie.
(Ve století X.-XIII. patrila Zelená hora zrejme k župe plzenské, nekdy také klatovské, ale urcitých zpráv o ní máme až z dob husitských, kdy patrila klášteru nepomuckému).
Brzy na to vznikl pod horou cisterciácký klášter (viz. odkaz na hlavní stránce), jehož úcelem bylo vymýtit stopy pohanství v tomto kraji. Zelená hora stala se majetkem onoho kláštera, který vystavel na ni zrejme nejakou strážní vež. První písemná zmínka o opevneném sídle na této hore pochází z roku 1221, kdy dal král Premysl Otakar I. list nepomuckému opatovi, aby zdejší lid nebyl obtežován robotou pri budování hradu Teslína, Práchne a Zelené Hory.

Mikuláš z Husi (1419) a Bohuslav ze Švamberka (1420-1425)
Roku 1419 pritáhl se svým vojskem k úpatí Zelené hory husitský hejtman Mikuláš z Husi se svým vojskem a Horu obsadil, je tak prvním doloženým majitelem ze šlechtického stavu. Roku 1420 byl klášter vypálen vojskem Žižkovým. Protože prý Bohuslav ze Švamberka prokázal mnoho platných služeb císari Zikmundovi proti husitum, bylo mu dne 22. srpna 1420 zapsáno veškeré jmení vypáleného kláštera pomuckého vcetne Zelené hory, která byla tak odnata vláde knežské a dostala se do rukou svetských.

Hynek Krušina ze Švamberka (1436-1454) s príbuznými
V letech 1425-1436 byla Zelená Hora v držení obce Klatovské, poté prešla jako dedictví po Bohuslavu ze Švamberka na jeho bratra - Hynka Krušinu ze Švamberka. Po jeho smrti držel Zelenou Horu nedlouhou dobu jeho syn Bohuslav.

Zdenek ze Šternberka (1464?-4.12.1475), jeho synové (1475-1492) a další príbuzní (1492-1726)
Není presne známo, kdy a proc prešla Zelená Hora do držení Zdenka ze Šternberka. Roku 1464 jím zde byl vyzdvižen kostelík sv. Vojtecha. Dne 28. listopadu 1465 konal se na zdejším hrade v Cerném sálu sjezd katolických pánu a byla ustanovena Jednota zelenohorská (viz. odkaz na hlavní stránce). Jednotlivci se zavázali, že si budou po dobu peti let pomáhat proti králi Jirímu z Podebrad (který pocházel z husitsky orientovaného panského rodu), u kterého upadli v nemilost a který chtel být spravedlivým vládcem kališníku i katolíku. 14. dubna 1467 konal se na stejném míste druhý sjezd jednoty, na kterém byla slíbena pomoc císari Fridrichovi proti králi Jirímu z Podebrad, jelikož papež zbavil jej titulu, majetku i práv. Zdenek ze Šternberka byl - jakožto predák Jednoty zelenohorské - 20. dubna 1467 potvrzen papežem Pavlem II. za vudce katolíku proti králi. Katolická opozice zvolila r. 1469 ceským králem Matyáše I. Korvína, uherského krále. Jirí z Podebrad zemrel roku 1471 a o ctyri roky pozdeji i Zdenek ze Šternberka. Synové Zdenka ze Šternberka (Jaroslav, Zdeslav, Jan a Jirí) drželi pak hrad spolecne až do roku 1479, kdy jim byli navráceny dríve odnaté statky. Zelená Hora pripadla nejstaršímu synovi - Jaroslavovi, který ji vlastnil do své smrti roku 1492.
Následovala více než dve století dlouhá vláda pánu ze Šternberka, prerušovaná vždy jen na dobu nekolika let, napríklad Zdenkem Lvem z Rožmitálu (Zelenou Horu vlastnil v letech 1528 až zrejme 1536). Zdenek Lev z Rožmitálu brzy prohýril veškerý majetek a proto mu byl roku 1536 zabaven ceským králem veškerý majetek.
A tak se Zelená Hora opet vrátila do držení Šternberku, když ji vykoupil od královské komory synovec Albrechta ze Šternberka Adam (vlastnil ji od 28. zárí 1536 do 6.února 1560). Dne 4. února 1558 dal císar Ferdinand I. vložit do zemských desek Adamo dedicné právo na Zelenou Horu.
Roku 1665 obdržel Zelenou Horu Václav Vojtech ze Šternberka. Za jeho vlády byl zrejme v letech 1670 až 1688 zdejší hrad prestaven na rane barokní zámek. Václav Vojtech ze Šternberka zemrel 23. ledna 1708. Jelikož nemel žádných dosud žijících detí, zdedil po nem Zelenou Horu jeho strýc - Leopold ze Šternberka, který prodal r. 1726 panství Adolfu Bernardovi, hrabeti z Martinic.

Martinicové (1726-1784)
Adolf Bernard z Martinic byl úspešným politikem a vlivným mužem. Záhy pripojil k Zelené Hore plánické panství, které zdedil po svém otci. Po jeho smrti dne 27. cervence 1735 prechází Zelená Hora na jeho dceru Marii Dominiku z Martinic. V Cerném sálu nalézal se její obraz, na kterém byla vymalována v cerných jeptišských šatech. Traduje se o ní povest, že o pulnoci z obrazu vystupovala, bloudila po zámeckých chodbách a naríkala pro svého syna, kterého porodila místnímu myslivci. Otec však neprál jejich lásce a díte nechal zazdít za krbem knihovny. Myslivec se brzy na to zastrelil. Marie Dominika tyto události psychicky neunesla a vstoupila do kláštera sv. Anny ve Vídni a odtud vládla panství až do své smrti v roce 1784. Za vlády Marie Dominiky byla na zelenohorském panství provedena pozemková reforma, tzv. raabisování. Marie Dominika odkázala v poslední vuli celé panství ríšskému kancléri Františku Gundakarovi, a to pro jeho nezletilého syna Jeronýma.

Colloredo - Mansfeldové (1784-1852)
Tito první príslušníci cizí šlechty (puvodem z Itálie) na zámku se stali nejhoršími a nejkrutejšími majiteli zdejšího panství. Nemeli žádný vztah k ceské zemi, ke zdejšímu lidu, jeho zvykum a tradicím. Nejtvrdší robota znásobená zavedením prací v železných hutích, vypálených za tricetileté války byla tou povestnou "trešnickou" na dortu v opacném smyslu slova. Hrabe František Gundakar se pyšnil rádem Zlatého rouna - znakem feudální špicky, udelovaného jen za významné ciny (spolu s drívejšími majiteli panství - Václavem Vojtechem ze Šternberka a Adolfem Bernardem z Martinic). Po jeho smrti roku 1807 prešla Zelená Hora z vule jeptišky Marie Dominiky z Martinic do rukou jeho druhorozeného syna - hrabete Jeronýma. Tento udatný generál se v nicem nelišil od svého otce a tak útisk selského lidu pokracoval dále. Za jeho vlády nalezl duchodní Kovár na zámku Rukopis zelenohorský (viz. odkaz na hlavní stránce). Jeroným zemrel roku 1822 a panství prešlo na jeho syna - knížete Františka de Paulu. Stejne jako jeho predci pobýval i on na Zelené Hore prevážne jen v období honu. Po jeho smrti panství r. 1852 prešlo venem (po svatbe s knížetem Vincencem Karlem z Auerspergu) na jeho jediného potomka - knežnu Vilemínu.

Auerspergové (1852-1931)
Vilemína narozdíl od svých predku byla dámou nevšedne šlechetnou a laskavou, milovala svuj lid. Ac se knihovní majitelkou panství stala až nyní, ve skutecnosti hospodarila na Zelené Hore již za života otce. Po smrti manžela v roce 1867 si zvolila Zelenou Horu za své hlavní letní sídlo a proto v letech 1868-70 a 1886-88 dostal zámek približne dnešní podobu Vilemína zemrela ve Vídni 19. prosince 1898 (více o knežne Vilemíne viz. odkaz "zámek Žleby" na hlavní stránce).
Vilemína Zelenou Horu odkázala svému synovi - Engelbertu Ferdinandovi. Ten zde r. 1902 hostil pozdeji zavraždeného následníka rakouského trunu - Ferdinanda d´Este a r. 1904 amerického milionáre Gordona Benneta, pricemž se zde uskutecnily slavné bennetovské hony, pri nichž v dusledku sázky padlo za obet behem pár dnu nad 20.000 koroptví. Roku 1911 byl zámek naposledy prestavován a to dosti necitelne. Byly v nem napríklad zrízeny nové koupelny ci priveden telefon.
Po vzniku Ceskoslovenska v roce 1918 byli šlechte odebrány její tituly i privilegia a navíc pozemková reforma z roku 1921 znacne zmenšila rozlohu zelenohorského panství. Engelbert Ferdinand prodal dne 1. ríjna 1931 Zelenou Horu manželum Plavcovým z Prahy, a to za 8.500.000 Kc, pricemž si s sebou odvezl mnohé ze zámeckých predmetu neznámo kam.

Manželé Karel a Marie Plavcovi (1931-1938) a Karel Blažek (1938)
Zelená Hora se tedy vrátila po 147 letech zpátky do ceských rukou. Plavec mel zájem na prodeji zelenohorské pošty, roku 1933 chtel zrušit opatrovnu a ac mel Nepomuk zájem ji odkoupit, nabídnutá cena 80.000 Kc byla pro mesto neúnosná. Poté manželé Plavcovi prodali i Zelenou Horu, a to plzenskému podnikateli a poslanci živnostenské strany Karlu Blažkovi. Ten však neuhradil státu prevodní poplatky a zámek byl zkonfiskován.

1938-2001
Zámek se dostal do držení státu a nastalo 63 dlouhých let, pri kterých zámek v podstate jen chátral. Místo, kde se mnohdy rozhodovalo o budoucnosti ceských zemí, kde byla pravdepodobne nalezena nejstarší cesky psaná listina, zrízen nejstarší vodovod v Cechách, uložena Svatováclavská koruna a ve kterém prespávali ti nejvýznamnejší císari a císarovny zacalo psát svou další kapitolu. Vše zacalo dne 15.3.1939 vyhlášením Protektorátu Cechy a Morava, do zámeckých komnat se nastehovali nemectí vojáci. Zacala devastace zámku. Po skoncení války byla uvalena "Národní správa" na velkostatek Zelená Hora a cást cenností pak bylo rozvezeno památkári do okolních zámku, kostelu ci uloženo do depozitáru muzeí.
Poté bylo rozhodnuto, že se na Zelené Hore usídlí vojenská posádka.V letech 1951 - 57 pak technické prapory, jimž muže Zelená Hora vdecit leda za proslavení objektu v novodobé historii, a to díky zfilmovanému románu Miloslava Švandrlíka Cerní baroni (viz. odkaz na hlavní stránce). Po zrušení technického praporu pokracovala v devastaci zámku armáda.

V letech 1965 a 1966 probíhaly na zámku rekonstrukcní práce, byla opravena napr. bán veže.
Prišel rok 1989 a s ním i 17. listopad - Sametová revoluce. Roku 1990 opustila Zelenou Horu i ceskoslovenská armáda. Prostredí zámku posloužilo poté k natocení filmu Cerní baroni a rovnež francouzských filmarum. V roce 1992 zámek prevzala obec Klášter s tím, že už mela zájemce na koupi a obnovu objektu. Poté, co se ukázalo, že je objekt zatížen restitucemi, z prodeje sešlo. Od tech se alespon zámecký areál podarilo ocistit až v cervnu 2001 a poté již mohla sepsat obec Klášter nájemní smlouvu (na 8 let) o budoucím prodeji zámku s firmou Janterai International a jejím spolumajitelem - (Dr.) Frankem-Rainerem Telemannem.

Rekonstrukce východního krídla zámku (r. 2003)

Soucasnost
Dva mesíce po zapocaté rekonstrukci (k 30. 11. 2002) byla však vypovezena obcí Klášter nájemní smlouva na Zelenou Horu s p. Telemannem z duvodu nedodržení smluvních podmínek a dlužným cástkám a dosavadní nájemce se tak musel ze zámku vystehovat.

Soucasné rekonstrukcní práce probíhají z financních prostredku obce Klášter, která do konce roku 2003 venovala na obnovu zámku zhruba 13 mil. Kc vcetne príspevku ze státního fondu na záchranu kulturního dedictví (zhruba 1,5 mil. Kc rocne).
Od ríjna roku 2004 jedná obec Klášter s novým investorem, francouzskou spolecností CCEC i s prípadými dalšími potencionálními zájemci (více viz. sekce Zámery na využití na hlavní stránce).

25.6.2005 se zde konal I. rocník zelenohorských slavností (poradatel: agentura Historia Bohemiae), které navštívilo zhruba 1200 lidí.

od srpna 2007 probíhá rekonstrukce fasády jižního krídla, na základe pridelené dotace Ministerstva kultury. V ríjnu došlo k dohode s francouzskou asociací, a podepsání smlouvy. (více viz. sekce Zámery na využití)

ve dnech 18. a 21. ríjna 2007 probehly za velkého zájmu verejnosti oslavy ke 190. výrocí nalezení Rukopisu zelenohorského. 18. ríjna se konala v nepomuckém muzeu prednáška Ing. Jirího Urbana z Ceské spolecnosti rukopisné na téma Rukopis zelenohorský a jeho hmotný pruzkum, v nedeli 21. ríjna se pak naposledy v letošní sezóne otevrela hlavní brána zámku Zelená Hora, jehož mimorádné prohlídky s výkladem si nenechalo ujít zhruba 1500 návštevníku. Návštevy všech zajímavých interiéru zámku (predevším verejnosti dosud neprístupných) se v podobném rozsahu uskutecnily poprvé v novodobé historii Zelené Hory. Veškerý výtežek ze vstupného poputuje na opravy zámku. (více viz. sekce Rukopis zelenohorský).

Mimorádné prohlídky zámku Zelená Hora si o víkendu 16.-17.8.2008 nenachalo ujít na 2200 návštevníku. Zcela poprvé byla zprístupnena napr. zámecká sklepení ci bývalá kaple svatého Antonína Paduánského. Soucástí komentovaných prohlídek bylo i krátké divadelní vystoupení na téma Mistr Augustin Nemejc maluje oponu Lumír peje múzám. Akci s názvem Zelená Hora krížem krážem doplnila i prednáška clenu Ceské spolecnosti rukopisné na téma Rukopisy v umení, spojená se vzpomínkou na 70. výrocí od úmrtí Augustina Nemejce (+ 16.8.1938), která se konala prímo v Nemejcove síni v Nepomuku.

Cerpáno z (visit link)

Additional Hints (Decrypt)

An oeímr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us