Dne 10.8.2014 provedena zmena mista ulozeni schranky!!
Hakluv mlyn v Borovnici
Tato kes je venovana vetrnemu mlynu, ktery staval nedaleko obce Borovnice. Ackoliv tu dnes jiz tento mlyn nenaleznete, urcite stoji tato technicka pamatka za zminku a misto, kde puvodne staval, za navstevu. Diky velkemu zajmu mistnich obyvatel a úsili obcanskeho sdruzeni Vetrak byl na miste, kde mlyn puvodne staval, v cervnu roku 2006 odhalen pamatnik, coz lze povazovat za prvni krucek k znovuobnoveni mlyna v Borovnici.
Historie
K nejvetsimu rozvoji vetrnych mlynu doslo v Evrope koncem 18. a zacatkem 19. stoleti. Nejstarsi zprava o prvnim vetrnem mlynu na uzemi Cech pochazi z Kosmovy kroniky, kde se pise, ze v roce 1277 byl vetrny mlyn postaven na zahrade Strahovskeho klastera. Na Morave byla dolozena jejich existence ze druhe ctvrtiny 14. stoleti. Upadek nastava na prelomu 19. a 20. stoleti prichodem parnich, motorovych a posleze elektrickych mlynu.
Zrizovani techto vetrnych mlynu povolovala vrchnost a mleti na nich bylo jen jako vedlejsi zamestnani pri zemedelstvi. Pro svou konstrukci byly velmi drahe a pri porizovani vodnich valcovych mlynu vetrne mlyny zanikaly.
V blizkosti Borovnice puvodne stalo pet vetrnych mlynu, z nichz se castecne zachoval do nasi doby jen jediny. Mlyn z Borovnice, kteremu je venovana tato kes, byl jediny vetrny mlyn nemeckeho typu v Cechach a zaroven poslednim zachovalym sloupovym vetrnym mlynem na uzemi Cech. Stal na tahlem hrebeni, resp. na Cervenem vrchu zvanem Zimni strana (nemecky „Winterseite“), kde ho do dnesniho dne pripomina jen puvodni zakladova podezdivka ve tvaru krize.
Tento mlyn byl postaven Augustinem Haklem v roce 1846. Jeho zvlastnosti je hlavne robustni konstrukce, ktera mlyn nesla. Je z jednoho stromu, borovice, ktera v Borovnici vyrostla. Jenom dreveny hridel, na kterem jsou upevneny perute, ma prumer 64 cm.
Konstrukce mlyna
Zaklad stavby tvoril rovnoramenny kriz, spocivajici na kamennem podkladu. Do jeho stredu byl zacepovan mohutny nosny sloup nazyvany "otec". Na nem byla osazena konstrukce vlastniho mlyna, kterou bylo mozne celou otacet podle smeru vetru.
Kostra mlyna byla zavesena na vodorovnem tramu, tzv. "matce", ktery byl osazen na cep nosneho sloupu a chranil stavbu pred vyvracenim. Vnejsi plast mlyna tvorilo svisle kladene bedneni, stavbu zakoncovala sedlova, na jedne strane zvalbena strecha kryta sindelem. Stejne jako u ostatnich sloupovych vetrnych mlynu se do prvniho patra vstupovalo po krytem schodisti pres arkyrove vysunutou salandu, ktera slouzila k ulozeni nejnutnejsich mlynarskych potreb i k odpocinku mlynare a mlecu pri mleti. V prvnim patre mlyna byla umistena moucnice a moucna truhla, a bylo odtud rovnez obsluhovano brzdici zarizeni. Po vnitrnich schodech se vchazelo do druheho patra, kde se nachazela dalsi cast mleciho zarizeni. Jednalo se o mlynske kameny, nasypku a palecni kolo vcetne prevodu na svisle hrideli pohanejici behoun (vrchni pohyblivy mlynsky kamen). Ze zadni steny mlyna vystupovala vodorovna hridel, k niz byly pripevneny ctyri mohutne lopatky, nazyvane "perute" nebo "kridla".
Koncem 19. stoleti byl mlyn jiz zastaraly, proto jeho tehdejsi majitel Augustin Cerovsky obnovil cele mlynske slozeni. Pracovalo se v nem jeste za 2. svetove valky; po valce byl obnoven. Az do roku 1968 stal na svem miste a byl nekolikrat opravovan.
Chatrani mlyna
Puvodne zamyslena oprava mlyna v 60. letech nebyla pro nedostatek financnich prostredku realizovana. V roce 1966 byl navic poskozen uderem blesku, a ackoliv byla pote provedena jeho zakladni oprava, jiz o dva roky pozdeji byla stavba demontovana a prevezena ke konzervaci do Hostinneho. Odtud mel byt mlyn prenesen do planovaneho skanzenu v Dolankach u Turnova, pozdeji skoncil v rozlozene podobe ve Vrchlabi, kde byl zvazovan vznik podkrkonosskeho muzea lidove architektury. Mezi tim v Borovnici v roce 1979 shorel zakladovy kriz mlyna, ktery do te doby zustal zachovan v puvodni poloze. Na konci roku 1982 byla pamatka jiz ve znacne zubozenem a neuplnem stavu prevezena do kourimskeho muzea, kde ji cekala temer tri desetileti naprosto nevhodneho zpusobu "ulozeni" bez odpovidajici ochrany pred pusobenim povetrnostnich vlivu. Do konce 80. let 20. stoleti zde nebyla technicka ani financni kapacita pro obnovu a znovupostaveni mlyna, pozdeji zameru branil vlekly soudni spor o pozemky skanzenu. Vysledkem teto nepriznive souhry okolnosti je skutecnost, ze posledni sloupovy vetrny mlyn v Cechach je dnes nutno povazovat za zanikly. V muzeu je v budoucnosti predpokladana stavba kopie teto pamatky - moznost pouziti nektere ze silne poskozenych puvodnich konstrukci je jiz zrejme nerealna.
Znovuobnoveni mlyna
Od roku 1997 se borovnicti opet snazi navratit dominantu jejich obce zpet tam, kam patri. Pomoci jim k tomu muze podrobna, i kdyz nepresna dokumentace mlyna, kterou v roce 1965 provedla firma Stavoprojekt Hradec Kralove. V Borovnici vzniklo obcanske sdruzeni Vetrak, jehoz hlavnim cilem je znovuobnoveni mlyna. Svuj zamer rovnez podporuje radou popularizacnich aktivit. Rok 2008 je rokem, ve kterem se podarilo po mnohaletych peripetiich konecne ziskat uzemni rozhodnuti na stavbu vetrneho mlyna. Diky aktivite obyvatel Borovnice a obcanskeho sdruzeni Vetrak se mozna tento Vetrny mlyn docka na puvodnim miste sve rehabilitace.
Zdroje:
Borovnicky zpravodaj
http://www.povetrnik.cz/rs/view.php?cisloclanku=2006061001
http://jicinsky.denik.cz/kultura_region/jcmiletin-vetrne-mlyny20110220.html
http://www.skanzenkourim.cz/o-muzeu/expozice/planovane-stavby/vetrny-mlyn-z-borovnice/
