Kvasicke mosty pres Moravu
Kdy se presne zacaly stavet mosty pres reku Moravu mezi
Tlumacovem a Kvasicemi, neni dnes jiz mozne zjistit. V davnych
dobach zajistoval prepravu osob i povozu prevoznik. Prevoznictvi
mivala v drzeni vrchnost a za prepravu se vybiralo mytne. Teprve
pocatkem 19. stoleti se mytne stalo prijmem obce, nikoliv
vrchnosti.
Prvni pisemna zminka o kvasickych mostech se datuje do roku
1494. Jedna se o zpravu, ve ktere se pise o Ctiboru z Cimburka,
ktery si stezoval na kvasickeho pana Arnosta Kuzela ze Zeravic, ze
nespravoval mosty pres Moravu. Arnost Kuzel pak musel mosty opravit
na sve naklady. Dalsi potvrzenou zpravou je kupni smlouva uzavrena
roku 1589 mezi Havlem Kurovskym z Vrchlabi a Salomenou Zoubkovnou
ze Zdetina, ve ktere je zminka o drevenem moste a stavu v mistech
hranice statku tlumacovskeho a kvasickeho.
Roku 1764 predlozili kvasicti obyvatele vrchnosti zadost k
postaveni mostu pres reku Moravu z duvodu castych nehod osob a
dobytka pri prevazeni pres reku. Tato zadost byla zamitnuta, stejne
jako plan na stavbu dreveneho mostu z roku 1838. Az roku 1864 dal
majitel kvasickeho cukrovaru Emanuel Proskowetz na sve naklady
postavit dreveny most se tremi piliri. Vybudovan byl behem 6ti
tydnu. V teto dobe byla take vysazena jasanova alej lemujici starou
silnici do Tlumacova. Prijezdova cesta k mostu s udrzovanym
chodnikem pro pesi byla vydlazdena zulovou kostkou. Na moste bylo
vybirano mytne z nejz se platila udrzba mostu, i presto chatral. V
cervenci roku 1891 se zacal stavet novy dreveny most, ktery slouzil
az do roku 1912. Vyber myta byl zrusen az v roce 1915.
Roku 1909 byla zahajena generalni regulace reky Moravy, kterou
prerusila 1. sv. valka a pokracovalo se s ni i po valce. V roce
1913 byla zapocata velkolepa stavba "Zelezneho mostu" bez piliru.
Obloukova konstrukce ukotvena na obou brezich do betonovych nosniku
mela delku 72 metru. Stavbu zajistovala ceska firma Mostarna
Privoz. Trvala dva roky a stala 22 631 Kc. Provoz mostu byl zahajen
roku 1915. K overeni nosnosti byly pouzity tezke parni oracky z
mistniho velkostatku.
V poslednich dnech 2. svetove valky se tento "Zelezny most" stal
strategickym bodem. Pri svem ustupu ho nemecti vojaci podlozili
velkym mnozstvim trhaviny a pripravili k odpaleni. Pro pripad, ze
by toto opatreni selhalo, pripravili vojaci po obou stranach mostu
betonove kvadry k zataraseni cesty. 4. 5. 1945 asi ve 3 hodiny rano
byl most vybuchem trhaviny znicen a mohutna konstrukce z ocelovych
profilu klesla na dno Moravy. V teto krusne dobe opet prisel na
radu prevoznik (Adolf Pospisil z Marianova) a bylo zavedeno mytne.
Lavku pro pesi zbudovali lide ze zbytku "Zelezneho mostu".
5. rijna 1945 byl predan do provozu provizorni dreveny most na
pilirich, zbudovany v mistech puvodniho "Zelezneho mostu". Po
necelem roce a pul (1947) byly vlivem nahleho tani nektere z pilotu
mostu naruseny a musela byt provedena oprava. Tato spocivala v
zabudovani spicatych narazniku pred piliri, ktere slouzili k
rozlomeni ledovych ker, coz melo zabranit jejich hromadeni a
zajistit volne odplouvani po proudu reky. I pres veskerou snahu
doslo k posunuti pilotu a prohnuty most se stal neprujezdny. Po
celou dobu jeho oprav se muselo vse prevazet privozem. Podobna
situace se opakovala i v roce 1956, kdy se po prudkem narazu
nahromadenych ledovych ker most rozlomil na dve poloviny.
Po slozitych jednanich dochazi koncem 50. let minuleho stoleti k
povoleni stavby noveho zelezobetonoveho mostu. Zmenila se i poloha
proti predchozim mostum. Novy most stoji ponekud dal proti proudu v
mistech, kde ustni Panensky potok do Moravy. Most stoji na dvou
kamenobetonovych pilirich s hlubokymi pevnymi zaklady z duvodu
tekute vrstvy pisku v pude. I pres toto opatreni se brzy projevil
jejich pokles. Zkousku nosnosti provedly vojenske tanky.
Rekonstrukce mostu se provadela v roce 1996.
K samotne kesce:
Jedna se o rychlou cyklo (i moto) drive-in kesku, ktera se
nachazi na ceste k dnes jiz zaniklemu mostu. Cela alej lemujici
cestu je chranena, protoze se jedna o stromy vice nez 150 let
stare! Chovejte se tedy k nim s patricnym respektem! K odlovu
krabicky nepotrebujete zvlastni vybaveni :-) Detem vsak
doporucujeme prizvat na pomoc dospeleho (ne z duvodu bezpecnosti,
ale spis fyzickych dispozic). I kdyz se krabicka nenachazi na
geoobjektu pamatkari chranenem, budte prosim ohleduplni.
Rozhodnete-li se vylezat do koruny stromu, vzpomente si na detstvi.
Stromy take nase hratky prezily, tak verime ze i tady to nedopadne
jinak.
Krabicka je velikosti „nano“, ovsem vy ji
hledejte jako by byla velikosti small, v krabicce neni tuzka.
Setrete v logbooku mistem. NEPOUZIVEJTE RAZITKA! Zamereno s
presnosti na 3 m.
Kdyz uz budete na tomto konci Kvasic, vydejte se polem smerem k
Otrokovicim. Tomuto mistu se rika „Amerika“ a najdete
zde hloh americky. Jedna se o huste vetveny strom, jehoz postranni
vetevky jsou ztrnovatele a jeho stari je asi 150 let.
Prejeme prijemnou zabavu pri hledani.
Zdroj: Petr
Klapil, Kvetoslava Koutnakova - Kvasice, 2005