Hradiště Libušín (též hradiště sv. Jiří) je poblíž stejnojmenné obce Libušín ve středních Čechách, 5 km severozápadně od Kladna.
Jde o raně středověké hradiště, které se nachází 1 km jihozápadně od obce Libušín, v nadmořské výšce kolem 400 metrů v místech, kde se zalesněná rovina vkliňuje mezi hluboké rokle Svatojiřského a Libušínského potoka. Severní okraj areálu hradiště byl v průběhu 20. století narušen činností uhelného dolu Schöller.
Hradiště trojúhelníkového tvaru zaujímá plochu přes 12 ha a skládá se ze tří částí. Na východním konci je to ze všech stran opevněné vlastní jádro, zhruba oválného tvaru o rozloze 2,6 ha. Na ně směrem k jihozápadu navazuje rovněž dokola opevněné vnitřní předhradí. Ještě dále k jihozápadu, odkud bylo hradiště po rovině nejzranitelnější, završuje obranu třetí val vnějšího předhradí. Tento vnější val pouze přetínal prostor mezi oběma roklemi; boční strany opevněny nebyly. Na severní straně areálu byl navíc opevněn i menší prostor kolem vodního pramene.
Ze stavebního hlediska představovalo obvodové opevnění vnitřního areálu zeď z nasucho kladených opukových kamenů, z vnitřní strany zesílenou několikametrovou hliněnou masou, uzavřenou do konstrukce z dřevěných trámů. Část hradby, obrácená jihozápadním směrem, byla zvnějšku zesílena příkopem. Vnější, třetí, val byl oproti dvěma vnitřním podstatně prostší - jednalo se o hliněný násep se zdí na vrcholu. Opevnění se dnes dochovalo do výšky 2-3 m; původní výška bývá odhadována na 4-5 m.
Území hradiště bylo osídleno již v 6. - 7. století, jak bylo potvrzeno archeologickými nálezy keramiky tzv. pražského typu. Opevnění hradiště bylo budováno až v 9. století a obrannému účelu sloužilo nejvýše do přelomu 11. a 12. století. Je pravděpodobné, že už v 10. století zde byl kostel sv. Jiří, jemuž byly v té době zasvěcovány kostely. Podle historických pramenů byl pravděpodobně po roce 1277 přistavěn ke kostelu presbytář, tj. v době, kdy vlastníkem Libušína byl benediktinský klášter sv. Jana Křtitele na Ostrově a Skalách. V rejstřících papežských desátků roku 1352 je kostel sv. Jiří uváděn jako farní. Kostel byl zřejmě živým centrem pro obyvatele ze širokého okolí. Asi kolem roku 1500 byla postavena zvonice a na ní byly osazeny zvony od mistra Bartoloměje z Prahy, jeden r. 1504 a druhý r. 1536. Roku 1683 byl pořízen ranně barokní oltář a kazatelna. Kolem roku 1760 byl zhotoven rokokový oltář sv. Jiří. Po roce 1800 byl kostel vyzdoben souborem obrazů apoštolů (od roku 1991 v depozitáři). V roce 1859 byly instalovány varhany, v roce 1883 byl zhotoven nový strop na lodi. Od vysvěcení nového kostela sv. Prokopa v Libušíně v roce 1908 slouží kostel sv. Jiří na Hradišti jako kostel poutní a hřbitovní. Na jaře 1943 byla u prvního valu vyhloubena v opuce studna, je hluboká 15 m, má železnou pumpu a stále dost vody.
Za našich časů byl kostel sv. Jiří opravován v letech 1990 a 1991. Byl zhotoven nový krov nad presbytářem, nová krytina na celou střechu a žlaby, opraveny omítky vnější i vnitřní, restaurován barokní oltář a kazatelna. Na jaře 1991 byly odvezeny do bezpečí obrazy apoštolů. Po Vánocích 199? byly odcizeny obrazy z obou oltářů. V roce 1997 před poutí vyzdobil přední oltář novým obrazem sv. Jiří akad. sochař Martin Zet z Libušína. V září 1996 byl ukraden zvon z r. 1504. Druhý zvon z r. 1536 se do našich časů nedochoval. V květnu 1999 byly vyrabovány zlacené dřevořezby z barokního oltáře a kazatelny.
Současné tradice
Dlouholetá tradice svatojiřské pouti, ke které se váže novodobá tradice historické bitvy. Již několik let po sobě probíhá v přírodním amfiteátru pod sv. Jiřím velkolepá historická bitva za účasti až 1200 účinkujících. Ten víkend, na který pouť s bitvou připadá, se obec rozroste o dalších až 8000 návštěvníků. První bitva se konala na podzim roku 1992 u místního kostela sv. Jiří. Zúčastnilo se jí 150 šermířů ze 17. šermířských skupin. Tuto první bitvu shlédlo cca 900 diváků. Akce se velmi líbila, a tak se pořadatelé rozhodli další bitvu uspořádat na vhodnějším, prostornějším místě. Proto se další ročník bitvy, a to v srpnu 1993, přesunul na prostranství louky nedaleko bývalého místního koupaliště.
Zdroje: cs.wikipedia.org, www.mystica.cz, archeology.cz,...
Jak najít keš?
Na výchozích souřadnicích jsou dvě cedule, (OPAKUJI: "na výchozích souřadnicích", protože pokud stojíte u cedulí naučné stezky, stojíte špatně) první má název stejný jako tato keška a druhá se vztahuje ke kostelu. Spočítejte počet odstavců textu na první ceduli A (sudé číslo) a počet odstavců na druhé ceduli B (liché číslo).
Nyní vypočítejte finální souřadnice podle vzorce:
Tak to tedy ne, ani jste si to nepřečetli a je tam tolik zajímavého, takže ještě něco.
Na první ceduli je konkrétní datum 1.7.1C77 a na druhé je rok 199D, ve kterém byly ukradeny barokní obrazy.
Tak teď už věříme, že víte vše potřebné. Finálka je na:
N 50 09.[827-A*B*C*D] E 14 02.[235+A*B*C*D]
Terén je pohodová dvojka, ale trní dělá své, tak je na 3. Pokud někdo půjde jinudy než je ideál (např. shora), pak může počítat se čtyřkou.
S ohledem na lítání navigace v hustém porostu jsme si dovolili přiložit i spoiler...
Na víčku je také bonusové číslo C naší Minigibbonní bonusovky, tak si jej opište.