KOSTEL, STARE SEDLO

Ves Staré Sedlo leží nedaleko, asi 7 km jihovýchodne od Boru. Jeho historie je obestrena radou dohadu, jisté však je, že dle listinného falza z r. 1115 patrilo k majetku kladrubského kláštera. Pravdepodobne díky jeho ekonomickému rozmachu byl ve vsi zrízen poplužní dvur a dle neoverených zpráv byla ves puvodne mesteckem opevneným hradbami. Klášter držel Staré Sedlo až do pocátku 15.století. V roce 1420 byla císarem Zikmundem zapsána cást kladrubského majetku, mezi než patril dvur a ves S.Sedlo, do zástavy Habartovi Adlerovi v sume l 038 kop ceských grošu. Trebaže byla zástava r. 1422 zrušena, ztratil klášter ves definitivne v roce 1434, když jej získali clenové muckovské vetve pánu ze Švamberka. Roku 1459 je pripomínán Jan ze Švamberka na Starém Sedle, dále pak Bohuslav ze Švamberka, jemuž v roce 1462 pripsal král Jirí celkem 200 kop grošu na Staré Sedlo a Kosov. O rok pozdeji pak dalších 100 kop k puvodní cástce. Další historie Starého Sedla není známa detailne, ví se pouze, že pocátkem 16. století získali ves Reitzensteinové a drželi ji ke statku v Olešné- v roce 1 5 l 1 to byl Jošt. Následne se Staré Sedlo spolecne s Olešnou vrací do rukou Švamberku, nebot Joštova dcera Anna se provdala za Adama ze Švamberka, clena primdské vetve tohoto rodu. Dalšími vlastníky vsi se stávají koncem 16. .století Kokorovci, záhy po nich Kocové z Dobrše, konkrétne Václav mladší. Od jeho dcery Anny Veroniky, která se provdala do Thurnu, koupil Sedlo i Olešnou roku 1622 Gabriel Pechman. Zanedlouho potom je Staré Sedlo pripojeno k bernartickému statku (právo spolupatronu nad starosedleckým kostelem však mají soucasne také majitelé Olešné, Grosschopové), a to až do r. 1732, kdy veškerý majetek kupuje Dominik Markvart z Lowenstein - Wertheim a pripojuje jej k borskému velkostatku. O bývalém panském sídle ve Starém Sedle nejsou k dispozici zatím žádné podložené informace. Málo pravdepodobná se zdá hypotéza, že ve vsi byla ve 14. století vystavena rezidence stríbrských magdalenistek, spíše se lze domnívat, že vedle bývalého dvora vzniklo nejaké prosté sídlo pro cleny kladrubského kláštera k sezónnímu obývání. Zcela jiste, snad v blízkosti poplužního dvora, vzniká behem 15. století rezidence švamberská. Izolovaná poloha dvora vázaného na kostel je dobre patrná v Josefském vojenském mapování. V popise lokality z r. 1980 se hovorí o zbytcích stredovekého zdiva. Dnešní zde dochované objekty jsou ryze hospodárské, a zdá se, že pochází až ze sklonku l 8. století. Jediným dochovanou ryze stredovekou stavbou tedy zustává kostel Nanebevzetí Panny Marie, k nemuž byla pristavena o neco mladší švamberská pohrební kaple. Vlastní kostel tvorila puvodne rane gotická stavba z období kolem roku 1300, která prošla složitým stavebním vývojem. V konecné podobe tvorí jádro kostela rane gotický presbytár s bocní kaplí a pozdne gotickou pohrební kaplí sv. Kateriny, a je doplnen barokní lodí s bocními emporami. Kostel byl navržen k demolici, ale v letech 1992 -1994 byla uskutecnena jeho cástecná rekonstrukce. Kaple sloužila také jako rodinná hrobka Švamberku. Jsou v ní umísteny celkem 4 náhrobníky. Své ostatky zde nechali pohrbít Jan starší (pred + r. 1464), Jošta (+ r. 1555). Dále je zde pochován Adam - zemrelý r. 1590, který nechal kapli zrejme opravit a hrobku rozšírit, a jeho chot Anna (+ r. 1575). Hrobka je prístupná poklopem v podlaze. Prostor kaple je vyzdoben dnes zabílenými gotickými freskami, oltár doplnují znaky rodiny Spandtku a Širntingáru. Ve vsi chybí výrazná náves, domy jsou seskupeny kolem místních komunikací, jednotlivé usedlosti nejsou stavebne významné. Dríve byla ves výrazne rozdelena rybníkem na dve cásti. Dnes po rybníku zustala pouze údolní niva s loukou, na bývalé hrázi propojující komunikacne obe cásti obce; stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Hmmm, prave jsem zjistil ze jsi: kacer na me kesce. :D Tak nesed doma a koukej ji ulovit !!!!!!