SMÍRCÍ KRÍŽ,
RACOV
Racov, dríve nazýván též Racovy, leží na západním okraji
Sedmihorí v hluboké zvlnené kotline.Ves získala své jméno
pravdepodobne po Ratmírovi- Rackovi. Mezi nejznámejší
nositele tohoto jména byl predek pánu ze Šternberka - Ratmír
ze Škvírína, zminovaný v letech 1223-1247. O samotném Racove
pochází první písemné zápisy z r. 1247, a to v souvislosti se syny
Lupolda, kterými byli "Rathmirus et Proíiua, filii Lupoldi dc
Rachow et de Blahoust", tedy píšící se po Racove a
Blahoustech. Již v roce 1251 je psán spolu s Blahousty pouze
Protiva, proto se predpokládá, že Racov si podržel
Ratimír. Další zmínky o vsi jsou však podstatne
mladšího data, takže nelze tuto úvahu
doložit.Teprve v roce 1359, jak lze vystopovat z
dalších písemných pramenu, se píše o podacím právu k
místnímu kostelu, které vlastnili Habard z Prostibore a Otík,
Pribík a Jordán "De Raczow", roku l371 jsou pripomínáni Nachval a
Pribík. O nekolik let pozdeji, v roce 1379, drželi majetek vsi
a podací právo ke kostelu Ota, Jirík a Martin spolu s blíže
nejmenovanými sirotky.V následné období nelze presne zjistit
všechna vlastnická práva. I když výše zmínený
Pribík žil ješte v roce 1400, nelze doložit, zda
mel v Racove nejaký majetek. Naopak zcela jiste cást vsí patrila
Dorote, vdove po Onšovi, která podle nekterých hypotéz
držela i racovskou tvrz. U dalších pánu užívající
predikát (prívlastek) "z Racov", at jsou to r. 1412 další
Onež, nebo v letech 1424 a 1428 Nechval ci Nepr nelze
prokázat, zda vlastnili nejakou cást vsi. Roku 1414 držel cást
vsi s tvrzí Jan "de Raczow". Ve vlastnictví jeho rodiny byl tento
majetek do roku 1437, tehdy Drahuše - vdova po nem, prodává
Janu Shýbalovi z Modrejovic tvrz, poplužní dvur a další
príslušenství statku s platem ve výši 300 kop v
Racove.Poté se vývoj majetnických vztahu opet zamlžuje až
do roku 1454, kdy byla na racovský majetek, jehož soucástí
byla i tvrz ("municio") provolána odúmrt, kterou si vyprosil
Beneš Libštejnský z Kolovrat. Nedlouho nato
však ves znova zmenila majitele- r. 1465 povoluje panovník
Václavovi Kosíri z Racova a jeho dvema vnukum- Ondrejovi a
Mikulášovi, aby spojili vzájemne své majetky, které
drží v Racove jako manství (odmena za prokázané služby).
Protože o techto držitelích nejsou známy žádné
další zprávy, predpokládá se spíše, že Racov byl
zmíneným majitelum pouze propujcen jako léno nebo zástava od
komorního majetku po Benešovi. Dalším, kdo držel
cást vsi, byl dle strucných zpráv v roce 1486 Jan Mnich z Blahoust,
v roce 1508 Jan z Kladrubec. V roce 1521 jsou v Racove již
opet nový majitelé, když je pripomínán Volf (roku 1524 se
píše jako"wolff z augezdcze a w raczowech"). Nekdy pred
rokem prodává statek Jindrichu Purkartovi z Horešovic. Anna
ze stejnojmenného rodu, možná Jindricova dcera ci sestra,
prenechává Racov Janu Merklínskému z Merklína na Soumeri, který ho
pripojil k Bernarticím. Jeho potomkum patril i nadále.Od roku 1576
držela statek manželka Jana Merklínského, Anna rozená z
Wiederspergu stím, že ho predá jeho synum, což se stalo-
v roce 1603 je pripomínán Adam Merklínský z Merklína a na Racovech,
a to až do roku 1616. Tehdy statek získal Purkart, který ho r.
1623 prodal Gabrielu Pechmanovi. V Racove pak byli dalšími
majiteli clenové rodu Helversenu, od r. 1641 Ota, po nem Maxmilián.
Roku 1665 vlastnil statek Ferdinand Sebastián Verniér, pak byl opet
prikoupen k Bernarticím a.s nimi r. 1732 pripojen k borskému
panství. Ješte v roce v roce 1938 mela ves 49 domu a 272
obyvatel.Racov byl pomerne bohatý na kulturní a historické památky,
rada z nich však v uplynulé dobe zanikla.Samotná ves se ve
svých pocátcích pravdepodobne rozvíjela kolem tvrzište.
Existence tvrze, jež byla zminována i v písemných pramenech,
se puvodne predpokládala v blízkosti kostela sv. Martina. Pruzkum
území ovšem prokázal, Že tato tvrz- nejstarší
sídlo racovských zemanu- se nacházela na ostruvku v jednom ze
zaniklých Ctyr racovských rybníku, v miste dolní Cásti návsi. Na
indikacní skice obce pocházející z r. 1838 je tvrzište
zobrazováno jako oválný objekt obklopený zcásti vodou. Pres
tvrzište vedla komunikace a prímo na nem stál nejaký spalný
objekt. Dnes je v tomto míste zahrada s obytným objektem, citelný
je pouze nevýrazný pahorek (ješte pred 20 lety se zbytky
sklepem), pod nímž byly objeveny keramické strep iny z konce
13. a prubehu 14. století.Pozdeji, asi behem 15. století vodní tvrz
zanikla a sídlo zemanu se premístilo opodál, kde byl vybudován
panský dvur. Hlavním objektem byl malý zámecek patrový s klenutými
místnostmi a vnitrním ctvercovým nádvorím- místními pametníky
prezdívaný "Terezín". Pred budovou stávala kašna akumulující
vodu. Na stavbu zámecku a prilehlých hospodárských stavení byl
použit lomový kámen. Dle ctyrkrídlé dispozice lze usuzovat na
renesancní sídlo, stárí nelze presne stanovit, (obdobné sídlo lze
ješte dnes spatrit v blízkých Bernarticích). Stavba,
evidována jako cp.l, byla spolecne s hospodárskými budovami zborena
v r. 1973.Materiálem vzniklým z demolice tohoto dvora byl zavezen
velký návesní rybník. Racov mel puvodne ctyri ci pet rybníku,
napájené vodou z potucku pramenícího v údolí nad obcí.Dominantou
obce je bezesporu kostel sv. Martina, založený r. 1369. Byl
vystaven na strmém návrší východne od stredu vsi, ve výhodné
strategické poloze, obklopený zdí bývalého hrbitova. Rovnež
jeho vnejší vzhled s malými okny a rustikující architekturou
evokuje podobu starých opevnených kostelu, prestože jeho zdivo
pochází až z 15. století. V roce 1721 je kostel popisován jako
velmi zpustlý a po následné oprave v r. 1723 k nemu byla pristavena
predsín. Barokní prestavba kostela je spjatá se jménem
bernartického faráre Adalberta Hanika žijícího v letech 1707-
1773. Kostel byl zásadne opravován v roce 1912, naposledy pak v
letech 1986- 1990. Tehdy byly objeveny též nástenné gotické
malby ze 13. století, pokrývající zdi lodi. Vnitrní zarízení je
barokní, pochází z období okolo r. 1700. V lodi je též zasazen
náhrobník s ceským nápisem venovaný Bohuslavu Sedleckému z Újezdce
(zemrel 1520). Stávající zástavba vsi pochází prevážne z let
1920-1935. Rada domu je se zdobenou štukovou fasádou
vytvorenou pravdepodobne zdejším zednickým mistrem, jako
napr. dum cp. 32 vystavený v roce 1922. Zajímavostí jsou i dva
historické kamenné smírcí kríže; první zachovalý kríž
stojí na stráni pred hrbitovem, druhý tvorený pouze torzem je
umísten pri silnici k Darmyšlí.
ODKAZ NA WEBOVÉ STRÁNKY OBCE STARÉ SEDLO.
Hmmm, moje pocítadlo práve
zjistilo, že jsi 
kacer, který si práve prohlíží mou keš. Tak nesed doma
a koukej ji ulovit!!!!
cbq xnzrarz.