Mile deti, byla jednou jedna princezna a ta se jmenovala ...
Katerina, nebo lepe Katerina Alexandrijska, které je zasvecen tento krasny kestransky kostel. Ta se dle krestanske legendy narodila roku 289 opravdu jakozto egyptska princezna. Byla velmi vzdelana, hodna a take moc krasna. Diky svemu kamaradovi poustevnikovi se stala krestankou a zaslibila se Bohu. Behem pronasledovani krestanu cisarem Maxentiem vystoupila na obranu sve viry a v ucene disputaci presvedcila o sve pravde vsech padesat pohanskych filozofu, které cisar povolal (a které dal nasledne za odmenu za toto prohrane klani upalit). Maxentius – fascinovany jeji osobnosti – ji ihned nabidl místo po svém boku. Ona ho vsak odmitla a zhrzeny vladce ji proto predal na muceni.
Tyrali ji hladem, ale princeznu tajne krmila holubice. Pote pro ni bylo sestrojeno kolo, do nehoz mela byti vpletena, ale do nej uhodil blesk a kolo znicil. Nic naplat, cisar nechal tedy Katerine urezat prsty a stit hlavu. Z jejich ran ale zacalo prystit mleko a pak se sletli andele a odnesli jeji telo na posvatnou egyptskou horu Sinaj. Tam byly pozdeji nalezeny jeji ostatky a pro ne vystaven dodnes stojici tam chram svate Kateriny.
Krasna Katerina byla podle legendy popravena 25.listopadu – v tento den se proto slavi jeji svatek.
Diky(bleskem znicenemu) mucicimu kolu (na kterem, jak uz vime, tedy mucena nebyla) se jiz v davnych dobach stala patronkou mlynaru, kolaru, predlaku a tez pry patronkou elektrikaru. Pro svou chytrost je dale patronkou univerzit a patronkou filozofu a samozrejme ze i patronkou vsech keseru. Take je patronkou mladych divek a panen, osetrovatelek a vsech umirajicich, patronkou tiskaru, ochranuje urodu, pomaha pri migrene, nemocech jazyka a hledani utonulych a hlavne pri hledani kesek !!!
Zajimave a urcite nespravedlive je, ze cirkev po Druhem vatikanskem koncilu (1962-1965) Katerinu Alexandrijskou vynala z rady svetcu rimskokatolicke cirkve pro jeji udajnou historickou nedolozitelnost. Jeji pribeh je pry, samozrejme tez podle nepodlozenych informaci, krestanskymi predky prepracovana povest o jakesi bezvyznamne pohanske bohyni, jejimz symbolem bylo kolo. Anebo, posudte sami ten paradox, jde pry dokonce o zcela jinou povest, vztahujici se k pohanske filozofce Hypatie z Alexandrie, jiz roku 415 zavrazdil zdivocely dav krestanu. No, verili byste tomu ?!
Kazdopadne my keseri v tom máme jasno, my si svoji Svatou Katerinu vzit nenechame a budeme doufat, ze nam tato nase patronka pri hledani nejen této kesky bude priznive naklonena.
Tolik pohnuty pribeh svate Kateriny, jiz velmi uctival a propagoval kuprikladu i sam velky kral a cisar Karel IV, kteryzto si nechal vystavet nejdrazsimi sperky zdobenou kapli zasvecenou prave teto svetici na svém Karlstejne kam se chodil casto modlit a meditovat a moudre rozvazovat sve vladarske kroky.
Kohoz zajima vice architektura, vez ze kostel sv.Kateriny v Kestranech byl do r.1712 filialnim Piseckeho, kdy byl tento obnoven a rozsiren a r.1738 se stal farnim. R.1852 stavena jest pricni lod a vez ze zakladu vyzdvizena. Hlavnimu oltari dominuje obraz sv.Kateriny od Bedricha Kamaryta v ovalnem ramu. Opravdu detailni popis kostela muzete spatriti zde. Dluzno jen rici ze na vezi jsou dnes nikoli puvodni tri, ale jen dva zvony. Jeden mensi-tzv. umiracek, jehoz poslani je nabiledni, a druhy zvon velky s vlitym nazvem „sv.Katerina – panna a mucednice“ ,slity ve svatem roce 1975 mistry Marouskovymi ve Zbraslavi u Prahy. Za zmineni stoji pak jeste snad kriz stojici pred kostelem. Ten byl tady postaven jakozto hromadny pomnik v roce 1857 po zruseni hrbitova u kostela.