Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Traditional Geocache

D&C 10: Ferdinand Stolicka

A cache by rrota Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 8/10/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Motto: "Hranice? Nikdy jsem je nevidel. Ale vím, že existují v myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl


Ve svetove historii zanechalo svuj otisk mnoho vynikajicich muzu a zen s ceskymi koreny. Jedni jsou znami vice, jini mene a mnoho z nich je nepravem takrka zapomenuto.

Pojdme si nektere z nich pripomenout..



Ferdinand Stolicka


"Pod timto mramorem odpociva, co bylo smrtelneho na Ferdinandu Stolickovi Phil.Dr., ktery narozen na Morave 7. cervence 1838 zemrel v Murghi 19. cervna 1874. Pridelen britskemu poselstvu do Jarkandu jako prirodozpytec, zemrel pri navratu do Indie. Mlady vekem vynikal svymi geologickymi a prirodovedeckymi vyzkumy a zemrel pri vykonu sveho povolani. Tohoto muze, tak zahy smrti uchvaceneho, zeli veda i indicka vlada. Na znameni smutku a obdivu byl zrizen tento pomnik nad jeho telesnou schrankou."

Anglicky napis tohoto zneni na mramorovem pomniku v indickem Lehu, opatrovanem tamni misii Moravskych bratri, do dnesnich dnu hlasa zasluhy moravskeho rodaka Ferdinanda Stolicky (pouziva se i forma Stoliczka) pri poznavani geologicke stavby horstev Indickeho subkontinentu.

Syn arcibiskupskeho nadlesniho vystudoval gymnazium v Kromerizi, pokracoval prirodnimi vedami na videnske univerzite u slavneho geologa Eduarda Suesse a doktorat obhajil v roce 1861 na univerzite v Tubingenu. Po dokonceni studia pracoval v Risskem geologickem ustavu a provadel geologicke a paleontologicke vyzkumy v ruznych koutech Rakouskeho mocnarstvi. V roce 1863 prijal misto v Indicke geologicke sluzbe (Geological Survey of India), aby provadel vyzkum zejmena v oblasti pohori Himalaj a Karakoramu.
Na prvni expedici vyrazil spolu s geologem Robertem Malletem 8. cervna 1864 ze Simly (dnes v indickem state Himacalprades) do zapadniho Himalaje. Prekrocil hlavni hreben v prusmyku Parangla (5592 m) a sestoupil do udoli horniho Indu. Po nem pokracoval k severozapadu az k soutoku s rekou Zaskar, a dale po jejim toku pres Padam opet na himalajsky hreben. Pocatkem rijna 1864 se Stolicka vratil do Simly. Behem ctyrmesicni vypravy geologicky zmapoval rozsahle casti pohori a zejmena upresnil, ze jadro himalajskeho pohori tvori ruly, na ktere navazuji mladoprvohorni a druhohorni sedimenty. Zvlaste jej potesily vapencove vrstvy (kridoveho, tj. mladodruhohorniho stari) s bohatymi zkamenelinami. Zajimave poznatky prinesl i z dalsich oboru, zejmena z ornitologie.

Druhou expedici podnikl Ferdinand Stolicka hned v nasledujicim roce. V zari 1865 vyrazil se skupinou nosicu do oblasti ponekud zapadneji od predeslych vyzkumu. Postupoval pres celou radu horskych prusmyku, z nichz Laneirla je ve vysi pres 6000 metru nad morem, opet k udoli horniho Indu, do mesta Leh. Odtud chtel pokracovat do Karakoramu, ale utekla mu cast nosicu, zbyli navic odmitli postupovat pres stale castejsi ledovce. Sam Stolicka mel navic jiste problemy se srdcem a radeji se vratil, s bohatymi geologickymi i zoologickymi sbery. Na zimu pak odjel do Kalkaty, aby se tam zotavil a zpracoval sve vyzkumy.

Po peti letech presel v roce 1868 do sluzeb Asiatic Society of Bengal, kde byl sekretarem prirodovedne sekce: v jejich sluzbach uskutecnil v r. 1868 cestu do Barmy (Rangun, Moulmein) a Singapuru, dale zkoumal koralove utesy na Andamanach a Nikobarech (1869, 1873) a podnikl vyzkumnou cestu na zapad Indie, zejmena na Kacchsky poloostrov (1871-72) v Radzhastanu, kde jej zajimaly predevsim loziska uhli. Zaroven v te dobe zpracovaval sve vyzkumy praveke fauny, shrnute v jeho nejvetsim dile, dvousvazkove praci o vice nez 1400 stranach s nazvem Cretaceous of Southern India (Kridova fauna jizni Indie, 1868-71).

V roce 1873 zorganizovala britska kolonialni sprava poselstvo ke kasgarskemu chanovi Jakubovi. Soucasti doprovodu pocetneho poselstva se stovkami nosicu, ktere vedl T. D. Forsyth, byla skupina vedcu, ke ktere patril i Ferdinand Stolicka. Expedice vykrocila v zari 1873 z indicke Simly, prekrocila hreben Himalaje a sestoupila do Lehu. Geolog Stolicka pritom potvrdil, ze prave tato cast udoli Indu tvori predel mezi Himalajem a Karakoramem. V prosinci 1873 dorazila skupina do Jarkandu (dnesni mesto Sa-cche v zapadni Cine) a Kasgaru (nynejsi Kashi, jedno z hlavnich center cinskych muslimu).

Pred Kasgarem Stolicka tezce onemocnel, ale po odpocinku v chanove sidelnim meste se uzdravil natolik, ze se mohl ucastnit nekolika zimnich exkurzi do okoli. Nejdelsi z nich, dvacetidenni, vedla na „strechu sveta", na horsky uzel Pamiru, Tan-sanu a Kuen-lunu; vzajemny vztah techto tri horstev tehdy urcil prave Stolicka. Na jine ceste z Kasgaru navazal moravsky rodak na vyzkumy ruskeho geologa Fedcenka u jezera Catyr-kul (ten se sem dostal z opacne strany) a potvrdil, ze je bezodtoke. Na vsech cestach provadel i podrobna geologicka mapovani.

Na jare 1874 se expedice vydala z Kasgaru zpet k jihu do Indie; puvodne planovali cestu pres Vachan do Kabulu a odtud do Indie, ta ale byla nepruchodnou, tak museli znovu uzit cestu pres vysoke pohori Karakoram. Na konich prosli Karakoramskym prusmykem (5580 m) a sestoupili do udoli reky Sajok. Cestou se Stolickuv zdravotni stav prudce zhorsil a 19. cervna v Murghi zemrel ve veku pouhych triceti sesti let, ve vysce 4640 m n. m. Pitevni nalez hovori o celkovem vycerpani, existuje i cela rada dalsich tezi o jeho umrti. Jeho telo odnesli pratele do Lehu, kde mu indicka vlada nechala zbudovat honosny hrob.
Sbirky, ktere privezl z cest, pak zpracovali Franz von Hauer a W. J. Blanford (tiskem vysly v Kalkate a Londyne v letech 1878-91). Informaci o jeho umrti prinesl i casopis Vesmir – domu se chtel Stolicka vratit po zpracovani nalezu, v roce 1875, jak o tom pise jeste v poslednim dopise tyden pred smrti.

Stolicka se dockal, krom vedecke slavy, i proniknuti do vedecke nomenklatury – jeden druh himalajskeho hlodavce nese jmeno hrabos Stoliczkuv (Alticola Stoliczkanus, Blanford 1875). Dalsi "pomnik" v zivocisne risi, Stoliczkana stoliczkana (Hume, 1875) byl pozdeji rozpoznan jako totozny s druhem, ktery dva roky predtim popsal v Kyrgyzstanu rusky badatel Severcov; jeden z poddruhu je dnes oznacovan jako Leptopoecile sophiae stoliczkae. Stolicka sam popsal jiny druh, brambornicka poustniho Saxicola macrorhyncha, Stoliczka 1872, zijiciho v indickem Radzasthanu. Existuje i poddruh agamy Laudakia stoliczkana stoliczkana a nekolik druhu bezobratlych, pojmenovanych jmenem badatele z Kromerizska.


Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kesku teto serie,
nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo.


Zdroj: Jiri Martinek, nakladatelstvi Libri, cs.wikipedia.org

Additional Hints (Decrypt)

cenil ebu gharyl / evtug rqtr bs gur ghaary

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

158 Logged Visits

Found it 156     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 6 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 11/15/2017 3:47:08 PM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (11:47 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page