Obec Zvole
Obec Zvole ve
staroceštine (zvóla, zvóle) byl termín, který vyjadroval
právo užívat obecní majetek zejména k pastve, honitbe a
rybolovu. Méne pravdepodobný je výklad, který toto místní jméno
spojuje s nejakými stvoly, resp. stvolnatými rostlinami. Osadou
Zvole byl do roku 1869 a znovu od roku 1919 jinak samostatný
Kolorédov, který dostal jméno podle olomouckého arcibiskupa
Colloredo-Waldsee. V peceti obce byl zobrazen cáp. Zvole je
jmenována prvne mezi obcemi v listine pro mohelnického rychtáre z
roku 1273.
Zvole leží ve strední nadmorské výšce 265m. Zvole je
výstavná vesnice pri silnici ze Zábreha na jih do Mohelnice.
Kolorédov, bývalá osada Zvole, v jižní cásti areálu již
zcela splynul s puvodní Zvolí. Další silnicní spojení ze
Zvole vede k jihovýchodu do Lukavice a k severozápadu do Jestrebí.
Severovýchodne od obce se vlévá do reky Moravy Moravská Sázava.
Domy ve vesnici a cást katastru leží ješte v rovine
Mohelnické brázdy kolem reky Moravy (strední nadmorská výška
265m), ale západní cást katastrálního území zasahuje již do
kopcu Mírovské vrchoviny; celý areál má rozlohu 663 hektary.
Zvole patrila vždy k velkým a významným vesnicím na
Zábrežsku. Pocet obyvatel ve Zvoli i Kolorédove v 19. století
rostl. V roce 1900 zde bylo dohromady 985 obyvatel a 147 domu, z
toho v menším Kolorédove bylo 395 osob a 63 domovních císel.
Zvole byla ceská obec s nemeckou menšinou (roku 1900 se
hlásilo k nemecké reci 46 obyvatel), kdežto Kolorédov byl
naopak spíše nemecký se silnou ceskou menšinou (roku
1900 se k ní pocítalo 189 osob). V nových pomerech po roce 1918
vzrostl ve spojené obci podíl Cechu tak, že pri scítání roku
1930 se z celkového poctu 938 obyvatel hlásilo k ceské národnosti
již 824 místních obcanu (Nemcu bylo 113). Pokles poctu
obyvatel po druhé svetové válce byl vedle odsunu Nemcu zpusoben i
odchodem nekolika ceských rodin do jiných míst. V roce 1950 mela
Zvole 750 obyvatel ve 170 domech a v roce 1991 704 obyvatele ve 192
domech, z nichž naprostou vetšinu predstavují rodinné
domky a zemedelské usedlosti.
Historie Zvole
Zvole patrí
k tem vsím, které jsou jmenovány v listine pro mohelnického
rychtáre z roku 1273 a které potom byly udelovány jako léno
olomouckých biskupu príslušníkum nižší
šlechty. Zvole náležela mezi temito vesnicemi k
nejvýznamnejším, protože se zde již dva roky po
první zpráve objevuje filiální kostel sv. Jiljí a zdejší
manové drželi v následujícím období i okolní lenní statky.
Když bylo v druhé polovine 14. století preneseno sídlo
biskupské lenní provincie z Mohelnice na hrad Mírov, objevují se na
hrade jako purkrabí i vladykové ze Zvole.
Nejvetší rozmach zaznamenalo zvolské panství v 15.
století. Rod vladyku ze Zvole získal další lenní statky v
okolí, pozdeji i jinde na Morave a ve Slezsku (Kolštejn,
Hlucín, Osoblaha ad.), a jeho jedna vetev byla povýšena do
šlechtického stavu. Na Zábrežsku patrili Zvolští
v husitských dobách k hlavním oporám katolické církve a k
nejvetším odpurcum Tunklu z Brnícka a na Zábrehu, kterým
tehdy patrila podstatná cást severozápadní Moravy. V roce 1468 byla
mezi Zvolí a Rájcem svedena bitva vojsk Jirího z Podebrad a krále
Matyáše, v níž byl smrtelne zranen vudce ceského vojska
Zdenek Kostka z Postupic. V té dobe stála ve Zvoli tvrz, vedle ní
pak pivovar a mlýn. Byla zde také fara, snad i škola; kostel
byl za husitských válek znicen a musel být v roce 1444 postaven
znovu.
Po roce 1500 získali Zvoli s šesti vesnicemi
Žerotínové, ale v roce 1561 vykoupil toto zboží olomoucký
biskup a pripojil je k panství Mírov. Tvrz ztratila na významu a
byla pozdeji v 17. století prestavena na sýpku a hájovnu. Zvole
patrila i po tricetileté válce k nejvetším vsím na mírovském
panství, i když ocividne ztrácela na významu. Prispelo k tomu
i válecné zpustošení, protože ješte v roce 1677
podle lánového rejstríku zde bylo vedle 25 starousedlíku 10
novousedlíku a ctyri poustky; pivovar byl zboren. Zvolský dvur, o
jehož drívejších osudech máme pomerne málo zpráv, byl v
roce 1787 rozparcelován a na jeho míste vznikla osada Kolorédov.
Dolování železné rudy v okolí v první polovine 19. století se
Zvole dotklo jen okrajove. Roku 1834 žilo ve Zvoli 554
obyvatel v 77 domech a v Kolorédove již 409 obyvatel v 60
domech.
Po zrušení poddanství patrila Zvole sice k velkým a
výstavným, ale jinak bežným obcím vesnického typu v nove
zrízeném soudním a politickém okrese Zábreh. Také ostatní
živnosti, napr. mlékarské družstvo, byly vetšinou
spojeny se zemedelstvím. V roce 1876 zde byl založen první
ceský hasicský spolek na Zábrežsku. Na škole ve Zvoli
se až do roku 1884 ucilo cesky i nemecky, potom už jenom
cesky, ale zároven byla zrízena nemecká škola v Kolorédove,
která byla po roce 1918 zrušena. Farní kostel byl roku 1854
úplne znicen požárem, a proto byl postaven nový, který byl v
roce 1876 zasvecen Neposkvrnenému Pocetí P. Marie.
Po roce 1918 se v obci objevilo pomerne dost prívržencu
nové ceskoslovenské církve. Ve volbách za první republiky získávali
nejvíce hlasu lidovci a agrárníci. Za druhé svetové války se
nacistické úrady snažily všemi prostredky posílit
zvolskou nemeckou menšinu.
V souvislosti se zmenami po roce 1945 se celkový
zemedelský ráz Zvole ješte prohloubil, i když stále
více obyvatel hledalo práci v jiných odvetvích i místech. Prípravný
výbor JZD zde vznikl sice již v roce 1949, ale založit
družstvo se podarilo až v roce 1957; to se již o pet
let pozdeji pripojilo k zemedelskému družstvu Dubicko. Vedle
toho zde postavil drubežárnu Státní statek Postrelmov.
Strediskový význam obce podtrhuje pošta, zdravotní stredisko
a katolická fara. Dále je zde základní škola s
nižšími trídami a (v roce 1990) tri obchody a
hostinec.
Památky Zvole
K památkám ve Zvoli patrí vedle farního kostela jenom smírcí
kríž (16. století) a dva další kríže (18. až
19. století). Vyšli odtud dva olomouctí biskupové: Konrád
III. v letech 1430 až 1434, který docasne spravoval i
pražskou arcidiecézi, a Bohuš ze Zvole v letech 1454
až 1457; ten vystupoval jako nesmlouvavý odpurce nekatolíku a
byl nakonec ve Vídni otráven. Na zdejší škole pusobil
mnoho let vlastivedný spisovatel Jakub Lolek (1844 až 1917, na
budove školy je umístena jeho pametní deska). Narodil se tu
akademický malír František Hoplícek (1890 až 1946).
prehled:
- Kostel Neposkvrneného pocetí Panny Marie ve Zvoli je novogotickou
stavbou z roku 1862. Starší farní kostel byl úplne znicen
požárem v roce 1854.
- Smírcí kríž, zvaný Cyrilometodejský (na návsi)
- Krucifix (na návsi) – klasicistní kamenická práce z roku
1796 s prvky lidového baroka
- Sousoší Kalvárie (u silnice k Mohelnici)
- Sochy svatého Jana Nepomuckého a sloup s Immaculatou
Soucasnost Zvole
Obec Zvole mela k 1.1. 2010 814 obyvatel. Ve Zvoli je základní
škola pro rocníky 1-5, materská škola, zdravotní
stredisko, obchod, restaurace.
Neznámejší kulturne sportovní akcí je každorocne
porádaný dálkový pochod PUTOVÁNÍ ZA ZVOLSKOU LABUTÍ
Obec Zvole má vybudovanou základní technickou infrastrukturu, a
to vodovod, plynofikaci a vakuovou kanalizaci ústící do cistírny
odpadních vod.