Skip to Content

<

Rezbar Frantisek Kupsa

A cache by Vea_007 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/10/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache venovana lidovemu rezbari Frantisku Kupsovi z Rataj. Na uvodnich souradnicich naleznete jeho dum.

Narodil se 8. 11. 1896 v Ratajich u Zdislavic jako syn maleho rolnika. Bylo mu sest let, kdyz mu zemrel otec, nemohl tedy studovat, i kdyz k tomu mel vsechny predpoklady, a stal se na rodne chalupe rolnikem. Uz od detstvi jevil sklony k rezbarstvi a tato laska ho po cely zivot neopustila. Vyrezavani venoval kazdou volnou chvili.

V roce 1928 zacal tvorit model Blaniku se spicimi rytiri. Pro tento model nalamal primo na teto bajne hore vhodny kamen pro kostru vrchu a pak pomalu vznikal zalesneny vrch s rozhlednou a jeskyni pro spici vojsko v plne zbroji. Postupne, za pomoci primitivnich nastroju - noze a dlatka vyklepaneho z hrebiku, vznikaly jednotlive postavy rytiru, sv. Vaclav, ale i kovar u vyhne, zvlaste se mu darilo spodobnit kone. Vrchol Blaniku doplnil tehdejsi drevenou zebrikovou rozhlednou. Model dokoncil v r. 1930. Hotove a pekne obarvene dilo vzbudilo obdiv a zaslouzenou pozornost v sirokem okoli.
Kupsu dum z r. 1862, ktery v r. 1918 vyhorel, nakreslil podle svych vzpominek Fr. Kupsa. Aby je zpristupnil zejmena detem, nevahal ho prevazet primo do skol. To se dilu stalo malem osudnym: pri prekonavani brodu u Krupicova mlyna pres reku Blanici nedaleko Radonic doslo k naruseni kamenne konstrukce a poskozeni celeho modelu. Pan Kupsa se proto rozhodl zamenit puvodni kamennou konstrukci za pruznejsi proutenou kostru, kterou obalil sadrou, a zbyle figurky doplnil novymi. Provadelo se to v ratajske obecni kovarne. S vyrezavanim siluet stromku z preklizky mu pomahali i nekteri Ratajsti. Po dokonceni byl model Blaniku vystaven ve velke svetnici u Kupsu a stal se opet cilem skolnich vyprav i jednotlivcu.
Za valky byl model Blaniku take vystaven v jedne z prazskych pasazi, odkud se bohuzel po r. 1945 vratil poskozeny.
Pan Kupsa cely model renovoval a po dohode s p. vikarem V. Oktabcem venoval Lounovicim pod Blanikem. Tam, vystaven v kostele, byl nejen obdivovan, ale volne pristupny se stal velkym lakadlem pro male deti, kterym se libily drobne casti rytirske vyzbroje. Pozdeji byl proto premisten do kaple sv. Jana Nepomuckeho na namesti proti zamku. Tady pak navstevnikum a skolnim vypravam p. dekan Oktabec ochotne odemykal a seznamoval je s historii Lounovic. K vypraveni rad pripojil i nekterou ze znamych povesti o blanickych rytirich.
V roce 1968, sto let od slavnostniho dovezeni zakladniho kamene z Blaniku na stavbu Narodniho divadla, se, stejne jako z jinych pamatnych mist nasi vlasti, vezla symbolicky schrana s prsti z Blaniku do Prahy. Umistena byla prave na modelu Blaniku, ktery dominoval alegorickemu vozu (navrhl jej pan uc. R. Dusek, znamy vytvarnik Podblanicka). Prvni zastavka na ceste alegorickeho vozu v doprovodu jizdniho banderia byla ve Vlasimi. Na tribune s predstaviteli mesta byl jako cestny host i p. Kupsa. V Praze, kde byla schrana s prsti predana zastupcum Narodniho divadla, se Kupsuv Blanik tesil velke pozornosti Prazanu.
V roce 1988 se melo ve vlasimskem zamku otevirat nove zrizene Muzeum Podblanicka. Tehdy projevili Vlasimsti zajem o zapujceni Kupsova modelu Blaniku. Po vzajemne dohode mezi zastupcem cirkve, p. dekanem Vaclavem Oktabcem, zastupcem muzea, ing. Karlem Bartou, a predsedou lounovickeho MNV, Jirim Jindrou, byla dne 21.3.1988 sepsana smlouva o zapujceni Kupsova Blaniku na dobu peti let do vlasimskeho muzea. Zde byl Blanik odborne osetren a pri otevirani muzea v cervnu 1988 instalovan ve sklenene schrance na odpocivadle schodiste v prvnim poschodi vlasimskeho zamku. Zde je dodnes, neb po uplynuti peti let cirkev o vraceni Blaniku nezadala.

Toto ale neni jedine dilo p. Kupsy. Ve volnem case vyrezaval figurky k betlemum a sosky svatych. Pro zdislavicky kostel sv. Petra a Pavla napr. vyrezal sochu ukrizovaneho Krista v zivotni velikosti, pozdeji premistenou na severni stranu kostela zvenci, blize ke vchodu. Reziser Evald Schorm ji vyuzil v jedne ze scen k filmu "Den sedmy, osma noc", ktery ve Zdislavicich natacel.
Pro zdislavicky kostel p. Kupsa vytvoril betlem a vyrezal do nej sochy sv. Marie, sv. Josefa, ovecek a holubice (tj. vse mimo Jezulatka a andelu po stranach betlemu). Obraz k betlemu je dilem p. farare R. Bousky.


Jeho dalsi velke dilo je k videni v levem rohu Ratajske kaple, kterou postavili mistni z vlastnich zdroju behem let 1957-1959, a to lidovy betlem s cca padesati figurkami lidi a zvirat. Na tomto betlemu pracoval dva roky a do kaple ho venoval r. 1968. Chtel, aby po nem v Ratajich zustala trvala pamatka.



V roce 1970, po dvou letech, dokoncil do praveho rohu kaple v Ratajich, o kterou se staral, druhy Blanik. Oproti prvnimu modelu se jedna pouze o ctvrtinovou vysec, ale je oziven nejen bajnym vojskem, ale i lidovymi postavami a lesni zveri. Do jeskyne se spicim vojskem umistil zarovku a zrcadlo, takze jeskyne se jevi opticky o dost vetsi, a na vrchu je umistena jiz nova rozhledna. Upravu se ctvrtinou vrchu navrhl duchovni spravce zdislavickeho kostela V. Koriszta a na jeho zhotoveni se podileli take nekteri ratajsti obcane a priznivci.

Zapisy v pametni knize v kapli jsou dukazem, jake mnozstvi lidi a odkud odevsad si prislo toto lidove umeni prohlednout. Mezi cetnymi pochvalnymi zapisy je i jmeno p. kardinala Tomaska.

Presto, ze p. Kupsa po sobe zanechal dilo, ktere budou obdivovat i dalsi generace, byl take dobrym hospodarem a sousedem, oblibenym pro svou rozvaznou povahu a vypravecske umeni. Rad a ochotne kazdemu poradil a pomohl. Zajimal se o minulost zejmena naseho kraje, rodne obce a okoli a rad besedoval s mladymi o tom, co prozil, co se docetl ci dozvedel z vypraveni starcu.

Frantisek Kupsa, rolnik na vlastni pude a lidovy rezbar, zemrel 11. 12. 1975. Pohrben je na zdislavickem hrbitove, kde take muzete jeho hrob navstivit - viz waypoint. Na desce nahrobku (bohuzel je rozlomena) je vers, ktery si sam slozil: "Zde mine zivota den, nastava noc. Prijdes-li, zaplac, ne moc, i tobe se blizi z zivota noc.


Zdroje:
Jaroslav Pouzar: Podblanickou minulosti
Oficialni stranky obce Rataje: zde
Clanek v Lounovickem zpravodaji c. 3/2010: zde
casopis "Pod Blanikem" cis. 2/2001 (Kupsova kresba jejich domu; za zaslani dekuji geocacheru Dlochovi)



Vyberte spravne odpovedi a muzete vyrazit na finalku:
Frantisek Kupsa byl:

urednik A = 1
rolnik A = 0
kovar A = 2

Puvodni konstrukce prvniho modelu Blaniku byla z:
sadry B = 5
bambusu B = 3
kamene B = 1

Modelu Blaniku, vytvorenych p. Kupsou, je:
1, pak C = 2
2, pak C = 7
4, pak C = 0

Kupsuv prvni blanicky model je k videni v muzeu:
ve Vlasimi D = 0
v Benesove D = 9
v Lounovicich pod Blanikem D = 7

Jedno z jeho del se objevilo v Schormove filmu:
Fararuv konec E = 6
Navrat ztraceneho syna E = 4
Den sedmy, osma noc E = 2

Jeho hrob naleznete na hrbitove:
ve Zdislavicich F = 0
v Trhovem Stepanove F = 4
ve Vlasimi F = 8

Souradnice, na kterych se cache naleza:
N 49° 42.ABC E 014° 58.DEF


Při odlovu pozor na bodavý hmyz!

Additional Hints (Decrypt)

bolqyv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.