Máte-li při návštěvě tohoto mista pocit déjà vu, máte ho oprávněně - na tomto pohodovém místě byla v minulosti uložena bonusová keš Mašíbl série.
A jaká je vlastně historie nejvyššího vrcholu Blanského lesa?
První písemná zmínka o jménu této hory pocházi z roku 1263, kdy je uváďena jako
Mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako
Mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova
kletb ve významu bouda, komůrka, sklep - zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova
klatb ve vyznamu hrot, špice.
Německý název Schoninger vznikl překladem z pojmenování Krasletinská hora (po blízké vsi Krásetín - dříve Krasletin), neboť
verschonen znamená kraslit (kraslici).
Legendy a vyprávění:
Na nejvyšší hoře Blanského lesa stál pevný hrad a v něm spravedlivě vládl vladyka Hrozen. Měl jedinou dceru, dobrotivou a sličnou, které říkali Krasava. Ucházelo se o ni mnoho ženichů a zvláště švarný mladík snědých tváří a jiskrného pohledu, o kterém se proslýchalo, že je to sám Belzebub. Když kníže pekel poznal, že jeho proměna je prozrazena, přísahal pomstu za to, že dostal od Krasavy košem. Jednoho dne, když všichni z hradu odjeli na lov, rozpoutal Belzebub nad Kletí děsivou bouřku; lámal pevné hradby hradu a metal kamení do všech stran. Bludný mnich, který šel náhodou okolo, zdvihl kříž a zahnal Belzebuba do pekel. Balvany ležící dodnes na temeni Kleti, jsou zbytky onoho mocneho sídla rozkotaného ďablem.
Na počátku 19. století byla navštěvována pouze za účelem měření a mapováni. Kleť je mistem jedinečného kruhového rozhledu. Již před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval take turistické zájmy. Dal tedy podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu. Stavba byla budovana v letech 1822 - 1825. Jedná se o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách, z níž je za chladného počasí vidět až na alpské vrcholky. Na počest zakladatele byla nazvána Josefovou věží.
Josefova věž a Tereziina chata na Kleti, dobove foto, kolem roku 1930
Tereziina chata byla nákladem 300 tisíc korun vystavěna na Kleti až ve dvacatém století stavitelem Janem Štěpánem z Českých Budějovic. Chata byl postaven ve stylu horských ubytoven s kamenným přízemím a dřevěnou vrchní stavbou a dostala sve jmeno podle knežny Terezie, manželky knížete Jana Nepomuka Schwarzenberka. Otevřena byla 4. října 1925.