SLECHTIN, vesnicka v okrese Kutna Hora, je byvalym sidlem
vladyku ze Sezemic.
Stari vladykove ze Slechtina nosili v 15.st na svem stite zarici
kotouc. Kotouc na zpusob vence mel i 1523 Jan Cejka z Sezemic, Jan
z Sezemic mel pak l. 1543 dvur v Slechtine svobodnicky. Tamze sedel
i Matej Slechtin, jehoz obdaril kral Ferdinand (1558, 28. Jan.),
aby se mohl psati z Sezemic a vysadil mu tento erb: Stit modry, v
nemz uprostred zrcadlo okrouhle s vsazenymi kusy a s cervenymi
tocenici (tocenci?) neb strebci (strepci?) okolo okraslene se vidi,
prikryvadla bila a modra a nad helmem 3 pera pstrosova - cervene,
bile a modre. Na peceti Matyasove r. (1580 - archiv Ledecky) jest
videti kotouc dvema kruhy zavreny, na nahrobku Tobiasove v Klucich
(1592) je plamenna koule. Dotcení tocenici neb strebci jsou tedy
ozdoby podobné onem, jez meli Chobotsti z Ostredka na svem
kotouci.
Vesnicka dnes cita pouhych 18 adres a dle posledniho scitani zde
zije pouhych 24 dusi a to vcetne luftaku.
Zaletneme-li v mysli o 600 roku do minulosti zpet, a
rozhledneme-li se po krajine zdejsi, uzrime pobliz vesnicku
Replice, jez nas upomina na stavajici zde pred r. 1568 tvrziste, na
nemz sedel lakotny a tvrdy Tomas Slechtin a jez zbudovano bylo na
hrazi rybníka.
Dale shledavame jiz ves Bohdanec s farnim kostelem, jez nalezela
radu krizovniku Nemeckych, od nichz r. 1233 trhem postoupena byla
klasteru Zelivskému k rukoum opata Hermana spolu se vsi Humpolcem,
Podolim, Dobrou, Skrysovem a Pustinou za 100 hriven stribra.
Krome kostela byly jiz ve XIV. stoleti v Bohdanci 2 tvrze, z
nichz jedna ve vsi, druha jizne od Bohdance se nalezala. Tim lze si
vysvetliti, ze po bratrich Kunsovi a Michalovi drzi az do r. 1390
jednu cást osady teto Jan Kropáx a druhou v letech 1384 —
1407 praded Bohdanecskych z Hodkova — Robert, který skoupiv
nektere dily r. 1405 sam farare zdejsiho s drzitelem Slechtina
podával. Mimo Roberta meli zde jeste podily bratri Leva Milota z
Chrenovic, jinak z Bohdance zvany (1389—1426) a Ctibor z
Chrenovic (1412—1416), ktery s Vavrincem z Bohdance r. 1415
stizny list ke sboru v Kostnici zpecetil.
V prve polovici XV. veku zcelil tyto casti Herman Otrybec z
Hodkova, jehoz potomek Kunes Bohdan z Hodkova pricinil se nemalo o
povzneseni vsi Bohdance. Dovídáme se, že r.1514 k prosbe
slovutneho Kunse Bohdanecskeho z Hodkova, aby ves jeho za mestecko
vysazena a pri tom nekterymi milostmi obdarena byla. Král Vladislav
II. listem danym na Budine v den sv. Barbory r.1514 prosbe teto
vyhovel a ves Bohdanec za mestecko vysadil svoluje spolu, aby v nem
sladovni pivovary, vyrocni a kazdotehodni jeden trh s obycejnym
frejunkem meli, jakoz i aby veelijaci remeslnici jako reznici,
sladovnici, soukenici, kovari, sevci, pekari a jini obchodnici
osazovati a remesla svaá delati a jich tu uzivati mohli. Nad to vse
milost jim ucinil, aby mohli jako jina mestecka pro zle lidi
popravu ciniti. Tyz Kunes z Hodkova prodal 17. listopadu 1525
mestecko Bohdanec se tvrzi a dvorem popluznim, vsi Kotoucov a
Trebetin, pusty dvur, popluzni Vichomerice (?) a dediny v
Prostredni Vsi i Vickovicich paní Anezce z Tismic, vdove po
Vilemovi Kostkovi z Postupic za 2300 kop grosu ceskych.
Plnomocnik dcery jeji Elisky, Bohuse Kostka z Postupic, prodal
r. 1545 statek Bohdanecsky za 2550 kop Jindrichovi Robmhapovi ze
Suche, ktery s manzelkou svou r.1567 kostelu zdejsimu znamenity
zvon daroval. Po nem ujal dedictvi syn jeho Karel, ktery r.1600
prodal je Cechu starobylemu a na slovo vzatemu, Vaclavovi Brezskemu
z Ploskovic, jehoz synovi Benesovi pro ucastenstvi pri povstani
stavu ceskych statek tento r.1622 byl konfiskovan a r.1623 za
22.542 kopy 14 grosu 2 denary Marí Majdalene Trckove z Lipy prodan
a k Ledci pripojen.
Kdyz i veskere zbozi Trcku z Lipy konfiskaci propadlo, daroval
cisar Ferdinand II. Bohdanec 31. cervence 1636 Anne Kylmanove z
Kylmanseku, od niz koupila ji r.1643 Anna Kamilla z Enkenfurtu na
Ledci. Do teto neutesene doby spada zanik zdejsi tvrze a poklesnuti
blahobytu a dalsiho rozkvetu Bohdance. Dnem 18. ledna 1677, kdy
Anna Kamilla z Enkenfurtu prodala Bohdanec Michalovi Osvaldovi z
Tlumil, pripojena byla osada tato trvale k Ledci.
