Jednoduchá city keška založená, jako vzpomínka na první verejnou boulderingovou stenu v Liberci (Makak LibereckýBoulderClub).
Neco o historii steny:
Vubec první „návštevníci“ Makak LBC se zde objevili 9.12.2006 na první zatežkávací zkoušku baru.
Stena samotná potom byla poprvé pro verejnost otevrena 5.3.2007, kdy byla otevrena první polovina steny (nejvetší místnost a campus).
Postupne se dobudovávala celá stena o další 2 místnosti (buben a menší místnost). No a 10.9.2007 byla oficiálne otevrená kompletne celá stena i s barem, který fungoval od pocátku budování steny jako nedílná soucást.
V prubehu 5ti let, kdy stena fungovala, zde probíhaly promítacky a diashow (ze sveta outdooru) i nekolik boulderingových závodu (presný císlo neznám, ale odhaduju to na 20). A vlastne závody byly i poslední událostí, která na bouldrovce probehla. To bylo 30.1.2011. Potom se stena uzavrela a v prubehu brezna 2011 tam vznikla jedna z mnoha dalších heren.
Jak to tam vypadalo
Neco málo o boulderingu:
Bouldering je druh lezení, provozovaný bez lana na malých skalních blocích nebo nízkých skalách nekolik metru nad zemí. Název pochází z anglického slova boulder - balvan.
V soucasnosti získává velkou popularitu hlavne u zacínajících lezcu, asi i díky své nenárocnosti na vybavení a zkušenosti.
Historie
Prukopníky boulderingu se stali Britové v 80. letech 19. století.
Puvodne byl však bouldering používán pouze jako složka tréninkového plánu horolezcu, pricemž cílem prípravy byly nárocnejší výstupy v horách. Jako samostatnému sportu se boulderingu poprvé zacal venovat v 50. letech 20. století John Gill, prední gymnasta, který shledal „lezení po šutrech“ zábavným.
Vybavení
K jeho provozování v zásade není nezbytné nic - stací ruce a nohy.
Nejbežneji používaným vybavením jsou:
- lezecky, což je speciální obuv, která zároven chrání nohu, a zároven umožnuje jemné a obratné kroky a má dobrou prilnavost ke skále
- tzv. bouldermatka což je mekká podložka, která v prípade pádu zabrání vážnejšímu zranení.
- pytlík s „magnéziem“, což je chemický prípravek (4MhCO3 * Mg(OH)2 * 4H2O) omezující pocení rukou
Bezpecnost
Obvyklým bezpecnostním opatrením je jištení další osobou. Pritom neprobíhá pomocí lana a jistící techniky jako v horolezectví, ale jisticí zasahuje prímo pouze svýma rukama. Cílem je usmernit pád lezce tak, aby nedopadl v nebezpecné poloze tela, napr. hlavou na vycnívající kámen. V prípade nehody také další osoba muže poskytnout pomoc. Terén Jak z názvu vyplývá, klasickým terénem boulderingu jsou ruzné balvany a menší skalky. Do definice boulderingu by spadal napr. i dlouhý traverz rozsáhlého skalního útvaru, když by se lezec pohyboval nízko nad zemí.
Neostrá je také hranice, jaké skalní útvary a jakou výšku lze ješte považovat za malou. Vyšší bouldery se oznacují jako „high bally“. Bouldering ve výšce v rádu desítek metru a s velkým rizikem smrti v prípade pádu by vetšina lezcu oznacila spíše za skalní lezení stylem free solo.
Bouldering lze také provozovat na umelých stenách, „bouldrovkách“, v telocvicnách apod., které slouží hlavne k zimní príprave
(prevzato v Wikipedie)
A ted neco málo ke kešce:
Pri vyzvedání a ukládání kešky budte maximálne obezretní, nebot mudlové se mužou objevit odkudkoli. Místo kešky není nejak extrémne frekventované, ale nejdrív se porádne rozhlídnete okolo sebe jestli je vzduch cistý ;) .
Snažte se kešku vracet presne na puvodní místo a dobre ji maskujte, zvýší se tim její životnost.
P.S. Mezi budovama obcas lítá signál...
Je to moje první keška, tak budte shovívaví a uvítám i podnety na zlepšení ;)