Horský hreben mezi Horním Maršovem, Žaclérem a Svobodou nad Úpou tvorí nejvýchodnejší cást Krkonoš. Díky svému prírodnímu bohatství byl vyhlášen prírodní rezervací. K nejvýznamnejším vrcholum hrebene patrí Dvorský les, Mravenecník a Cervený vrch.

Na úbocí hrebene se v 16. až 18. století težilo zlato a stríbro, odtud pramení název Zlaté Rýchory. Ve vyšších polohách se tady dochoval bukový prales a vzácné lokality puvodní kveteny (Rýchorská kvetnice). Dríve drevarská obec Rýchory je klasickým príkladem horské obce. Vznikla koncem 16. století v dusledku mohutných lesních težeb pro potreby dolu v Kutné hore. Tradicní horská zástavba je zde bez jakéhokoliv rádu volne rozprostrena po loukách. Její soucástí je vrchol Rýchor s Rýchorskou boudou (dnes školící stredisko KRNAPu, ve které se mužete v místním stánku obcerstvit a ohrát) a Rýchorským pralesem.

Hrebenem prochází naucná stezka Rýchory, která má 10 zastávek a prochází nejcennejšími partiemi Krkonošského národního parku - I. a II. zónou. Trasa je vedena po turisticky znacených cestách, je dlouhá 6 km. Prístupná je od 1. kvetna do 31. ríjna.