Historické pozadí
Vrátíme se v case do období vlády Vladislava Jagelonského, tedy na pocátek 16. století. 5. cervence 1503 byl vydán Vladislavuv mandát proti jednote bratrské, který se týkal pouze obsazování královské komory výlucne katolíky. Presto králova manželka Anna, neprítelkyne všeho kacírství, vyvolala nový útlak bratrí. Za nezreknutí se kacírství byl trest jediný – smrt upálením. V nastalé atmosfére pripomínající hon na carodejnice bylo již v listopadu toho roku, kdy drakonická opatrení vešla v platnost, upáleno 6 clenu bratrského sboru z Újezda na Domažlicku. Tyto neštastníky má na svedomí prekotne horlivý katolík Kryštof ze Švamberka.
Co na to Komenský?
Jan Amos Komenský událost popsal ve svém díle Historie o težkých protivenstvích církve ceské temito slovy
Mucedlníci Borští
Prípad jeden pripomenutí hodný jest. Nejaký pán ze Švamberka uchytiv šest z posluchacu bratrských ze vsi Oujezda nedaleko Domažlic dal je v mestecku Boru upáliti; jejichž tato jmena byla:
Matej Prokop, remesla ševcovského,
Jan Šimonovic, tkadlec,
Bartolomej Hranovic, bednár,
Jan Hrbek, hrncír,
Jan a Mikuláš Nadrybka, bratrí vlastní, sedláci.
Když knez papežský se jich optal, chtejí-li ho za pastýre duší svých prijíti, odpovedeli, že oni mají pastýre duší svých, Krista. Na popravu vedeni jsouce, šli zmužile; a když úradník byv obzvláštne k Mikulášovi naklonen, nadeji mu života cinil, aby jen nejakého casu k rozmýšlení se, byt bylo za celý rok, požádal: on jako by to podání prijíti pomýšlel trošku se pozastavil a hned "dlouho by to bylo, a já bych toto bratrstvo své ztratil", odpovedel; a tak s nimi k hranici prece šel.
Památník na Šibenicním vrchu
Aby se o této události dozvedely i další generace, vybudovali v roce 1959 clenové barácnické obce na Šibenicním vrchu památník. Ten je tvoren peti kruhy .. jakýmisi velkými ohništi (ohen tu ale prosím nerozdelávejte). V centrálním kruhu se nachází kamenný pomník s pametní deskou, psí hlavou a miskou na špici. Zbylé kruhy jsou prázdné.
Pozorný ctenár se ted jiste pri ctení zastavil - Jan Amos Komenský píše prece o šesti upálených Chodech. Nápis na kamenné desce obsahuje však pouze ctyri jména, cemuž odpovídají ctyri prázdné kamenné kruhy a poblíž vysazené ctyri lípy.
Památník na Šibeničním vrchu nad městem Bor je určen pouze památce Chodů z Újezda u Domažlic. Proč nevzpomínáme i na Domažlické? Asi na ně v roce 1959 zapomněli. Nebo je to jinak..kdo ví?
Zápis z kroniky města Boru
Usnesením rady z 15. května 1959 bylo schváleno místo a text pamětní desky pro památník upáleným Chodům z Kozinova Újezdu u Domažlic, který na "Babí hoře" vybudovali vlastní prací a z vlastních prostředků Baráčníci v Boru. Pomník byl slavnostně odhalen dne 21. června 1959 za přítomnosti zástupců OV-KSČ (okresní tajemník s. Frýbert), MV-KSČ (s. Václav Kovařík), za účasti MNV v Boru s předsedou s. Karlem Machem, velmi početné delegace Chodů z Kozinova Újezdu a Draženova v chodských krojích i s chodským praporem (praporečník Matěj Přibek z Draženova) a početných delegací plzeňských Baráčníků (baráčnických obcí).
Slavnostní projevy pronesli zástupce Chodů s. okresní školní inspektor František Polák z Horšovského Týna, za Baráčníky s. Josef Havel z Boru, předseda MNV s. Karel Mach a politickým projevem slavnost uzavřel okresní tajemník OV-KSČ s. Frýbert z Tachova. Veřejnosti předal pomník rychtář borských Baráčníků s. Rudolf Svoboda. Maketu památníku, zhotovenou s. Antonínem Boháčem, věnovali borští Baráčníci Kozinovu muzeu v Kozinově Újezdu u Domažlic.
Fotogalerie z odhalení pomníku: u Hynka Altmana
Chodští mučedníci byli v Boru upáleni na hranici 6. listopadu 1503 z rozkazu tehdejšího držitele Boru Krištofa ze Švamberka.
Újezd u Domažlic
O težkém osudu šesti chodu se docteme i pri návšteve Újezda u Domažlic, kde na plote dvora u Rosochu visí tato cedule. Jedná se o statek, kde se o století a pul pozdeji narodil Jan Sladký Kozina. 
O kešce
Přístup od silnice je po zelené cestě, na rozcestí se jde vpravo k památníku (obvykle cesta neposekaná) a vlevo ke včelám (sekaná cesta), té cestě se proto raději vyhněte. Keška je plastová nádoba 13x13x7,5cm velká, vracejte ji prosím poctive do její skrýše, at vydrží co nejdéle. O autorství se rovným dílem delí Tychi a pilka.
1.3.2012 doplněn zápis z kroniky města
5.6.2016 vyměna skrýše a krabičky