Přehrada Pastviny a její historie
Dlouhodobě se o místě, kde by měla být přehrada vybudována vedly spory mezi zástupci horního a dolního povodí Divoké Orlice. Horní povodí prosazovalo výstavbu v Pastvinách načež dolní povodí u Potštejna. Díky geologickým vrtům, které v Potštejně nedopadly dobře můžete dodnes navštěvovat Anenské údolí s tábořištěm Vochtánka, které mohlo zmizet pod hladinou stejně, jako zmizela část obce Pastviny. První úvaha o vhodnosti údolí k výstavbě přehrady se datuje do roku 1908, kdy ing. František Radouš označil Nekoř jako místo vhodné pro stavbu vodního díla. V roce 1912 Dr. Otakar Trnka tehdejší ministr veřejných věcí navštívil Nekoř, aby se na místo podíval. O tom, že část malebné obce Pastviny za nedlouho zmizí pod vodní hladinou se začalo povídat v roce 1924. V tomtéž roce také zakázali stavět jakékoliv novostavby v místech určených k zatopení a vzniku údolní přehrady.
Pastvinská přehrada se začala stavět v roce 1933 a výstavba trvala 5 let tedy do roku 1938. Výstavbu známého Pastvinského viaduktu provedla firma Velflík Praha a hráz Pastvinské přehrady včetně vodní elektrárny vystavěla pražská stavební firma ing. M. a F. Pažoutovi. Jelikož výstavba hráze se uskutečnila právě v období ekonomické krize rozhodlo tehdy ministerstvo práce o tom, že bude vystavěna z kamene, aby byl zaměstnán co největší počet lidí. Náklady na stavbu tehdy byly 40 mil. Kč a z této částky bylo 10 mil. Kč použito na technologie vodní elektrárny. Jelikož v té době byl již běžně využíván při podobných stavbách beton jedná o poslední kamennou hráz v ČR. Každý z kamenů, který byl na stavbu hráze použit byl ručně očištěn ocelovým kartáčem, aby tlak vody na stěnu přehrady nevymlel nečistoty z kamenů a tím nedocházelo ke vzniku skulinek, které by se zvětšovali a způsobovali netěsnost přehrady. Kámen na stavbu byl těžen v přilehlých lomech.
Technická data
Technická data
Gravitační ,oblouková hráz Pastviny 1 je vyzděná z lomového kamene na cementovou maltu. Je to poslední vystavěná zděná hráz v ČR. Na koruně hráze je umístěna strojovna návodních uzávěrů a rychlouzávěru přivaděče na vodní elektrárnu. V tělese hráze jsou podélně vedeny dvě revizní štoly - horní a dolní. Pro převedení velkých vod slouží nehrazený korunový přeliv,situovaný v levé části hráze,sestávající ze šesti polí s různou úrovní přelivné hrany.Kapacita přelivu při max. hladině v nádrži je 182,1 m3/s. Od přelivu je voda odvedena skluzem do vývaru,který je uzavřen železobetonovým prahem. Pro vypouštění vody z nádrže slouží dvě spodní výpusti - ocelová potrubí o průměru 1400 mm a celkové kapacitě 58,6 m3/s, umístěné u dna údolí,které jsou hrazeny z návodní strany tabulovými uzávěry a ze vzdušné strany segmentovými uzávěry. Vodní elektrárna pracující ve špičkovém režimu při spádech 22-32m má jednu Francisovu turbinu o hltnosti 12m3/s a instalovaném výkonu 2 700 kW. Ocelové potrubí o průměru 2500mm přivádějící vodu do elektrárny,je na vtoku opatřeno tabulovým rychlouzávěrem a před turbínou kulovým uzávěrem. Přes korunu hráze VD Pastviny I vede komunikace spojující oba břehy. V levé části hráze nad korunovými přelivy je mostovka tvořena železobetonovými nosníky.Šířka koruny hráze je proměnlivá.Nad korunovými přelivy je 4,15m a v druhé polovině dosahuje šíře až 7,5m. V Pastvinách je přehrada překlenuta dvouobloukovým železobetonovým mostem o rozpětí jednotlivých oblouků 50m a celkové délce 116,35m.Výška mostu nad bývalým řečištěm je 25,0m. Níže na toku v Nekoři je druhá přehradní nádrž Pastviny II,určená k vyrovnávání nerovnoměrně zpracovávaných průtoků ve špičkové vodní elektrárně.Její hráz,situovaná 1077m pod přehradní hrází Pastviny I,je přímá,gravitační, zděná o délce 40m s hrazeným přelivem v pravé části a bezpodtlakou přepadovou plochou v levé části. Pravobřežní vodní elektrárna s jednou kaplanovou turbinou o instalovaném výkonu 185kW a hltností 5m3/s,zajišťuje vyrovnaný průtok pod vyrovnávací nádrží.
O vlastní keši :
Tato keška Vás zavede na místo, které jistým způsobem souvisí se stavbou hráze v Pastvinách. Místo uložení je na poměrně obtížně dostupném místě. Keš je určena spíše pro lidi s dobrodružnou povahou, než pro rodiny s dětmi. Doporučuji odlov za sucha a v obdobích, kdy ještě neleží sníh. Samozřejmě, že je možné lovit i za těchto podmínek, ale stoupá nebezpečí úrazu! Pokud necháte auto na vyznačeném parkovišti, uvidíte lesní cestu, která vás povede lesem tak, abyste se vyhnuli chatám. Cesta se pak dále dělí, kam máte jít už Vám řekne GPS. Pro opravdové dobrodruhy je tu varianta přístupu od vody, pokud se rozhodnete tuto variantu absolvovat, připište to do logu a přiložte fotografie. :-) Při odlovu se chovejte nenápadně, a zbytečně na sebe neupozorňujte. Za fotografie z odlovu budu vděčný :-). Díky a přeji příjemný odlov.
7.6.2015 - změna majitele keše
27.2.2016 - změna listingu