Studanka
Ves Studanka patrila jiz v minulosti k
panstvi Kynsperk. Prvni zapis v leuchtenberskych lennich knihach
mluvi o vsi jako o Schonbrunnu. To se tyka obdobi mezi lety 1360 -
1390. Drobna zminka o obci je vsak jiz z roku 1311, kdy je zminovan
jisty chebsky soudce Tautu, jenz je psan ze Schonprunu.
Po nejakou dobu patrila ves panum z
Kynzvartu. Ve slikovskem urbari jsou uvadeny v obci celkem ctyri
cele a osm polovicnich dvoru. V te dobe byla Studanka osadou
majetku Mostov. V roce 1438 ziskal ves Jindrich z Misne a od nej ji
o 4 roky pozdeji koupil Jeronym Slik z Lokte. V naslednych letech
pripadla Studanka do majetku slechtice Jaroslava Hoffmanna z
Munchhofenu (Mirova) na zamku Steinhof (Kamenny Dvur). Hofmann byl
vernym luteranem a v dobe tricetilete valky se pripojil k
protikatolicke lize. Po prohrane valce musel prchnout ze zeme a
veskere jeho majetky propadly fiskusu, stejne tak jako majetky
luteranskeho Kynsperku. V roce 1630 vsechny tyto zabavene majetky
odkoupilo pet bratri Metternichu. Tak se tito bratri objevuji v
berni rule z roku 1654, kde jsou zapsani jako spolecni majitele
Studanky. V te dobe mela Studanka celkem 17 domu s 96 obyvateli a
dva mlyny.
V roce 1726 koupil cele panstvi svobodny
pan z Waterfordu a v roce 1757 rod Sitzendorfu. Katastr tehdy
zaznamenal ve vsi 18 domu. Obyvatele se vetsinou zivili
zemedelstvim, v okoli se take pestoval chmel. S prebytky jezdili
lide ze Studanky na trhy do Sokolova. Cast obyvatel se zivila
pracemi v lese, cast se zabyvala predenim vlny a cast obchodovala s
vapnem ci drivim.
V roce 1840 je cele panstvi v rukou Augusta
Eusebia Haase z Mostova. O dva roky pozdeji je poprve zminovana
zdejsi skola, tehdy jednotridka se 45 zaky. V roce 1847 uvadi
topograf Sommer ve Studance jiz 43 domu a celkem 320 obyvatel.
Krome skoly uvadi take hospodu a nedaleky vrchnostensky lesni urad,
dva mlyny a pilu. Obec byla tehdy prifarena k Smrkovci. Vetsina
okolnich obci ziskala svou samostatnost v roce 1850, ale Studanka
byla v letech 1850 - 1886 pripojena ke Kamennemu Dvoru. Teprve
potom se ji podarilo osamostatnit a tak zustala az do konce druhe
svetove valky.
Po valce zustala obec neobydlena, protoze
se stala soucasti vojenskeho prostoru. Behem VVT spadala do okresu
Marianske Lazne a teprve po jeho zruseni v roce 1954 byla opet
pripojena k okresu Sokolov, kdy se stala osadou Kostelni Brizy.
Prostory i jeji okoli prevzaly Sdruzene zemedelske a lesni zavody,
n.p. Kynzvart. Ty tu vybudovaly rozlehlou 400 hektarovou oboru
"Studanka" pro danky a muflony. Ta se tu nachazi i v soucasne dobe
a kdyz budete mit opravdu velke stesti a vydate se od parkoviste
vzhuru po zlute znacce, mozna za plotem nejakeho danka ci muflona
uvidite.
Z obce v soucasne dobe nezbylo prakticky
nic. Na jejim dolnim okraji zustal stat jediny dum. Zbytek vsi byl
po opusteni vojskem srovnan se zemi. Zaklady staveb, rozhazenych
dosiroka kolem silnice se nedaji temer objevit. Nahore nad obci
muzete uprostred pastvin najit zbytky kaplicky a nedaleko stojici
bozi muka mezi kastany. Jedinou vyznamnou pamatkou na obec je
pomnik obetem prvni svetove valky (viz. waypoint parking). Je to
velky otesany kamenny blok, ve kterem byla kdysi zasazena pametni
deska. Pomnik byl jeste v nedavne dobe povaleny mezi stromy, ale
mistnim nadsencum se ho podarilo postavit, takze dnes slouzi jako
orientacni bod pro urceni polohy centra zanikle obce.
informace cerpany z knihy L. Jasi "Zanikle
obce na Brezovsku"
Cache najdete asi 200 metru od
parkoviste u zakladu jedne ze staveb. Za tmy bude hledani ponekud
narocnejsi, protoze se budete pohybovat ve vlhkem prostredi s par
mokrinami v okoli (nicmene existuji minimalne dve cesty, kterymi to
jde zvladnout suchou nohou). Na miste neni nutne nikde stourat, do neceho
pichat ci dokonce rozebirat
zed. Stala desitky let, tak at stoji dal i po Vasi
navsteve. Staci jen opatrne zvednout, otocit a mate ji...
