Chcete-li tohoto krásného ptáka najít, musíte ho hledat v jeho prirozeném prostredí. Doporucuji neco na kolena a starší odev. Na rozdíl od jiných krabicek po odlovu nemaskujte, nebo jen mírne.
Samec bažanta patrí svým zbarvením a velikostí k nejnápadnejším ptákum naší krajiny. Nejvetší cást tela je pokryta hnede až medove zabarveným perím s cernými konecky. Letky jsou zabarvené šedozelene. Krk tohoto nádherného ptáka zdobí výrazný bílý lem, který oddeluje hnedavou hrud od modrozelene zbarvené, kovove lesklé hlavy. Mimo to ho zdobí dlouhý ocas s hnede a cerne pruhovaným perím. Samicka je ponekud nenápadnejší. Príroda jí oblékla do hnedocerného skvrnitého kabátu. Je menšího vzrustu a má kratší ocas Rozšírení V 5 století pred naším letopoctem byl objeven v Asii. V zemedelské krajine strední Evropy se objevil v 11. století. Od této doby se jeho oblíbené stanovište nezmenilo. I dnes ho lze videt v remízkách a neobhospodarovaných koutech v zemedelské krajine. Zpusob života a potrava Vetšinu svého života tráví na zemí, vzlétá pouze když mu hrozí nejaké nebezpecí. Pri letu je velmi hlucný. Na loukách a polích sbírá semena, plody a zelené cásti rostlin. V prvních týdnech života se živí i malými živocichy. Díky svému velmi obtížnému letu má bažant mnoho neprátel, jeho hlavní zbraní proti nim je velký pocet potomku. Rozmnožování Bažanti patrí mezi polygamní druh, to znamená, že samecek není verný pouze jedné samici. Práve díky polygamii je tento druh životaschopný - kdyby tomu tak nebylo, mohlo by se stát, že by tento druh již dávno vyhynul. U bažantu totiž docházi velmi casto k úmrtí mládat, predevším kvuli neprízni pocasí a nedostatku živocišné potravy. Po oplodnení snese samicka 8 - 12 vajícek (nekdy i více), ze kterých se po 23 - 24 dnech líhnou mládata. Snuška je dobre ukryta v melké hnízdní jamce v rákosí ci kroví. Po 10 - 12 dnech jsou mládata schopna letu. Na matce jsou závislá 70 - 80 dní od vylíhnutí.