pohled z mostu na východní stranu.
Neznámá zamilovaná dáma si pred desetiletími dala velkou
práci,
než most vyzdobila tímto romantickým nápisem. Nápis
obrími
písmeny na mostní konstrukci byl citelný už z dálky, a tak
se
spontánne stal lidovým pojmenováním mostu.
Pred více než deseti lety prejel po tomto moste vlak
naposled. Míril ke krnovskému nákladišti dreva.
Drevozpracující závod u hranic na Petrovické ulici už
dávno
patrí minulosti, takže celá železnicní vlecka
ztratila
svuj smysl.
pohled z mostu na západní stranu.
Násep zarustal krovinami a o pražce, koleje i most se
zacala zajímat skupina bezdomovcu táborící za mestem. Ti z
mostu
vzali všechno, co se dalo odšroubovat a odvézt
na
dvoukoláku. Po nich se na most vrhly organizované party
sberových
zlodeju s autogeny a nákladáky. Zlodeji šrotu postupne
most
ohlodali jako mravenci, takže z nej zbylo jen torzo. Jen
legendární nápis Miluji Pepu kupodivu odolával korozi i
všem
nájezdum sberových band.
Z mostu postupne zmizelo vše postradatelné vcetne
pochuzných ploch, takže šplhání po holé
konstrukci
druhou stranu reky se stalo vyhledávanou adrenalinovou
zábavou
teenageru. „Odstranení železnicního mostu si
zajištují Ceské dráhy a Správa železnicní
dopravní
cesty. My jako správce toku jsme se k zámeru pouze vyjadrovali
v
tom smyslu, jak se musí pri provádení demontáže mostu
predcházet znecištení reky a v jakém rozsahu lze
provádet
zásahy do koryta," uvedla mluvcí Povodí Odry Šárka
Vlcková.
Jakým zpusobem lze bývalou železnicní trat po
odstranení
mostu využít v budoucnu, rešil v novém územním
plánu
Krnova Bedrich Necas, odborník na dopravu.
„Vyvýšený
násep, po kterém vedla železnice, je prímo ideální pro
cyklostezku s vyhlídkami do krajiny. Otázkou je, zda si
taková
stezka najde své klienty, když nespojuje žádné
duležité cíle. V soucasnosti už ale mnohá mesta
budují
pro cyklisty kondicní okruhy, které nemusí vést odnekud nekam
a
mají treba tvar osmicky. V novém územním plánu navrhujeme pro
tuto
parcelu funkci verejná zelen, která nevylucuje budování
cyklostezky
nebo nejaké podobné rekreacní trasy. Navrhujeme, aby se násep
nerozkouskoval na menší cásti, ale zustal zachován v
soucasné podobe jako jeden liniový pozemek," uvedl Necas.
Od vybudování trati v roce 1873 tudy jezdily vlaky z
Krnova
až do polských Hlubcic (polsky Glubczyc). Trat ve správe
Pruských státních drah sloužila k vývozu zboží z
prumyslového Krnova a k dovozu surovin, napríklad
dolnoslezského
uhlí. Preshranicní železnicní spojení se dockalo vzniku
samostatného Ceskoslovenska a sloužilo nákladní i osobní
doprave také behem války. Po válce zde již nebyl provoz
obnoven. Prícinou byl pokles produkce místního prumyslu a
snahy
komunistického režimu omezit pohyb osob pres hranice
státu.
Presto trat byla dlouho udržována v provozuschopném
stavu,
protože v plánech rudé armády tato spojnice mela
strategický
význam pro prípadné vojenské transporty. Na území Ceska z
mezistátní trati zbyla krátká vlecka do cihelny a k
nákladišti dreva, na polské strane až do 70. let
fungovala osobní železnicní doprava do zastávky
Pietrovice
Glubczyckie. Na nádraží v polských Glubczycích byl zcela
zastaven provoz v dubnu 2000. Dnes bývalé kolejište
zarustá
stromky na ceské i polské strane.
Cerpáno z bruntálského deníku 6.2.2009
http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-krnovsky-zeleznicni-most-patri-minulosti.html
pohled z mostu na polsko a koleje na pilu.
Díky laskavému souhlasu autora stránek http://jizdenky.er.cz/
prikládám pár fotek mostu i s nápisem.
