PRACE VEZNU V URANOVYCH DOLECH
Náš uran se ve ctyricátých letech minulého století stal pro Sovetský svaz strategickou surovinou, potrebnou pro jeho jaderný program. Proto již od srpna 1945 probíhalo jednání mezi CSR a SSSR o težbe a dodávkách uranových rud do Sovetského, v zárí 1945 oddíl Rudé armády obsadil jáchymovské doly bez ohledu na to, že v té dobe byly ješte za demarkacní linií, vymezujíci oblasti styku Rude armády a západních vojsk a již 23.11.1945 byla podepsána smlouva o težbe a dodávkách uranu do Sovetského svazu.
VALECNÍ ZAJATCI.
Intenzivní težba, která vzápetí následovala, však vyžadovala velký pocet pracovníku, kterých však byl v poválecném období nedostatek, a který se nedarilo naplnovat ani masivním náborem pracovních sil. Jejich laciným a dostupným zdrojem, který také nahrazoval i nedostatek dulní techniky, se v pocátecním období stali naši obcané, odsouzení za kolaboraci s nacisty a hlavne nemectí válecní zajatci. Do Jáchymova jich bylo dokonce presunuto cca 12 tisíc ze Sovetského svazu.
POLITICTÍ VEZNI.
Když koncem roku 1949 zacala repatriace zajatcu do Nemecka, stali se novým zdrojem pracovních sil politictí vezni a neprátelé komunistického režimu. Pro jejich umístení proto byly v Jáchymove a Príbrami zrízeny v letech 1949- 1951 tábory nucených prací - TNP, které vznikly na základe zákona 247/48 Sb. Podle neho do nich mohli být internováni obcané až na 2 roky bez soudu, na základe rozhodnutí tríclenných komisí za neprátelský postoj ke komunistickému rezimu, nebo dokonce jen za to, ze se takový postoj mohl predpokládat. Zákon se tak stal nástrojem k vyrizování osobních úctu a jednou z prvních forem komunistické perzekuce a zastrasování. Na základe tohoto zákona, který byl zrušen až v.1954, prošlo tábory cca 20 obcanu. Vetšina politických veznu však byla odsouzena k dlouholetým trestum na základe zákona 231/48Sb. na ochranu lidovedemokratické republiky.
NÁPRAVNE PRACOVNÍ TÁBORY
V r.1951 presly tábory nucené práce z kompetence Ministerstva vnitra pod Ministerstvo spravedlnosti pod novým názvem, Nápravne pracovní tábory. Vyjímkou byly tábory u uranových dolu, které i pod tímto názvem spravovalo Ministerstvo národní bezpecnosti. bezpecnosti. Na jejich praxi a využití se tak zmenou názvu nic nezmenilo. Naopak, práve v této dobe v nich panovaly ty nejkrutejší pracovní a životní podmínky. Do r.1954 jich bylo na Jáchymovsku zrízeno 18 a v Príbrami 2.
Tábory byly obvykle umisteny v areálech dolu, nebo v jejich bezprostrední blízkosti a podle nich i pojmenovány. V Jáchymove ty nejhorší treba Rovnost, Svornost, Bratství, "príhodne" s ohledem na jejich využití. Nejhorší, kam byli posílání zvlášt nepohodlní vezni byl tábor "L", nazývaný "Likvidacní".
PRACOVNI TABORY NA PRIBRAMSKU
NPT-U Vojna
Krátce po válce byl nedaleko Príbrami vybudován nemeckými válecnými zajatci tábor, nazvaný po blízkem kopci Vojna. Stejne jako v Jáchymove byli i zde zajatci využíváni jako pracovní síla v prvních šachtách uranových dolu na Pribramsku, Vojna 1,2,3, které byly nedaleko tábora a vezni na pracovište docházeli asi 1km dlouhým, oploceným a streženým koridorem. Tábor plnil svoji funkci až do r. 1949, kdy byli zajatci repatriováni do Nemecka. V letech 1949 - 1951 sloužil jako tábor nucených prací pro neprátele komunistického režimu a dodavatele pracovních sil pro uranové doly. Po reorganizaci v r.1951 se zmenil na vezenské zarízení- nápravne pracovní tábor NPT-U Vojna, který ale svému puvodnímu úcelu sloužil dál, až do likvidace v. 1961. Byly do nej umistováni politictí vezni odsouzení ve vykonstruovaných procesech k nejtežším trestum. Spolu s nimi ale i kriminálníci. S postupným prechodem težby z Jáchymova do Príbrami, se rozrostl na nejvetší tábor u uranových dolu v celém Ceskoslovensku a pocet veznu rychle narustal. V r. 1956 jich bylo již více jak 1500. Po amnestii v r.1960 došlo k jejich úbytku a zbytek byl presunut do Nápravne pracovního tabora - NPT Z Bytíz. Tábor Vojna byl k 1.6.1961 zrušen a byl využíván armádou jako sklady a pod. Díky tomu si jako jediný z bývalých pracovních lágru zachoval cást vezenských objektu a po r.1989 mohl být postupne rekonstruován. I kdyz nepodává presný obraz puvodního stavu, byl v r.2005 vyhlásen kulturní památkou, zprístupnen verejnosti a slouzí jako muzeum zlocinu komunismu.
Z fotogalerie,která je soucástí listingu jsou videt zbytky a rozloha bývalého tábora, se zarostlou haldou dolu, který byl jeho soucástí. Na zachovalé historické fotce je videt jeho puvodní stav, vcetne tezní veze dolu.
N PT-Z Bytíz.
Po vycerpání uranu na Jáchymovsku se hlavní težební oblastí stalo uranové ložisko v Príbrami, nejvetší u nás a jedno z nejvetších na svete. Rozšírující se težba a hlavne stále stoupající požadavky SSSR na dodávky uranu vyžadovaly i nové pracovní síly, kterými se stali politictí i kriminální vezni, a pro které byl v r. 1953 zalozen nový nápravne pracovní tábor NPT-Z u nedaleko obce Bytíz, v areálu sachty c.11. Tábor svoji kapacitou casem prevýšil i NPT Vojna a stal se nejvetším pracovním táborem u uranových dolu v celém Ceskoslovensku. V r.1954 v nem bylo umísteno 1580 odsouzených a v r. 1956 již témer 1900. Z puvodního tábora se do dnešních dnu témer nic nezachovalo, protoze v dusledku poddolování doslo k propadu táborové kuchyne s jídelnou a tábor byl presunut. Svému úcelu slouzí dosud, ovšem za jiných podmínek. Od šedesátých let do nej byli umistovány jen kriminálníci, kteri po príchodu vojsk v srpnu 1968 využili vzniklou situaci a vyvolali nejvetší vzpouru v dejinách našeho vezenství. Zucastnilo se ji víc jak 250 odsouzených a když se jim nepodarilo prekonat oplocení, podpálili a demolovali tábor.
ODSOUZENÍ
Tábory nucených prací a pozdeji nápravne pracovní tábory byly nástrojem komunistického rezimu k izolaci a likvidaci jeho neprátel, intelektuální elity národa. Je smutné, ze vedle desítek tisíc nespravedlive odsouzených politických veznu byla mezi nimi i rada hrdinu protifasistického, domácího i zahranicního odboje, jak ze západní, tak východní fronty.
KESKA
Od parkoviste (S1) k ni vede zajimava prochazka kanonem hald, které jsou jiz take zpracovávány a do deseti let by mely zmizet.
Na cestu ke kesce je také mozno zvolit autobus MHD okolo kešky UD sachta 16, UD upravna 1 máj
Konecný, krátký, usek je pak trosku obtíznejsí, nez k ostatním "uranovým" keskám. Ale když nepujdete prímo za šipkou, splhat nikam nemusíte. Je ale mozný i snazsi pristup. Po odboceni od S2 k COV,(se zákazem vjezdu mimo služební vozidla, ale pohodová cesta pro cyklisty) je od COV a strážní budky pak pohodlný přístup až ke kešce, bez jakéhokoli šplhání po kamení.
Uz z listingu je zrejmé, ze keska nebyla vytvorena proto, aby Vás zavedla na nejaké krásné místo, s krásnými výhledy. Od toho jsou jiné. A proto není ani pro deti. Dnesni a minulé zarizeni se spolu nemohou vubec srovnavat, ale keska ukazuje aspon mista, kde v sevreni hald vezni travili dlouha léta tezkou prací.
Respektujte znacku zákazu vjezdu od parkoviste. Pri poruseni zakazu hrozi pokuta
Umístení kesky neporusuje zádne zákazy, predpisy, tím méne zákony. Nehrozí ani zatcení, vezení, zastrelení. Dle vyjadreni vedeni uvedeneho zarizeni, ostrahu zajimaji pouze pokusy o priblizeni k oploceni, pripadne zbytecne dlouhy pobyt a pohyb vne arealu, ktery muze vyvolat o podezreni z pokusu o navazani kontaktu s odsouzenymi. To muze mit za nasledek i kontrolu dokladu totoznosti. Mejte je s sebou. Nepriblizujte se proto k oplocení a zbytecne dlouho se nevystavujte pozornosti. Je na Vas, zda se toto riziko podstoupite.
Poznámka. Keška proto není umístěna v bezprostřední blízkosti oplocení u pěšiny, která okolo tábora vede a po které jsem absolvoval objíždu na kole, za naprostého ignorování ostrahy. To se ale může případ od případu měnit. Keška je ale umístěna nad ní, na okraji odvalu. Pokud pro ni pujdete od COV, není třeba šplhat přes žádné kamení, vede až k ní pohodlný přístup.
USPEŠNÝ LOV