Pruvodni texty a dobove fotografie jsem ziskal od clena Klubu pratel historie mesta Otrokovice. Touto cestou mu mnohokrate dekuji.
A nyni se jiz ponorte do historie, nechejte ji kolem sebe plout, ale periskopy radeji nechejte vytazene, abyste nahodou nekam nespadli.
S vystavbou zavodu firmy Bata v Otrokovicich v roce 1932 potrebovaly vznikajici pomocne obuvnicke provozy zdroj elektricke energie. Podnikatel J. A. Bata navazal na myslenku sveho nevlastniho bratra
Tomase Bati a po jeho smrti nechava budovat v arealu tovarny tepelnou elektrarnu. Toto zarizeni potrebuje pravidelny prisun uhli. Firma se zacne podilet na budovani zavlahoveho systemu reky Moravy nejen kvuli melioracnim ucelum, ale zejmena k prosazeni sveho zajmu, tj. splavneni vodniho toku. Firma Bata se stane koncesionarem s perspektivou vyuzit tento zavlahovy kanal jako dopravni cestu pro zasobovani otrokovicke elektrarny uhlim. Je zakoupen lignitovy dul v Ratiskovicich, ktery je pojmenovan Dul Tomas a firma stavi v arealu zavodu pristaviste, lodenice a upravuje tok reky Drevnice pro plavbu.
K zahajeni provozu doslo 2.12.1938. Prekonani cesty z
Batova do Rohatce a naopak trvalo pri idealnich vodnich podminkach asi 10 hodin. Firma vlastnila dva vlecne remorkery, motorovou lod Mojena a nakladni cluny o nosnosti 150 tun. Remorkery s vytlakem 22 tun dosahovaly rychlosti 5km/hod. Od roku 1937 se pripravovaly plany o pripojeni Zlina vodni cestou po
Drevnici k Otrokovicim, ktere se vsak nikdy neuskutecnily. V roce 1940 se prepravilo 36.000 tun lignitu a sterku. Nasledujici rok to uz bylo 73.900 tun uhli, dreva sterku a kamene. V roce 1945 koncem valky znicily ustupujici nemecke jednotky vstupni zdymadlo a mosty pres reku Drevnici. V nasledujicich letech byl vsak provoz obnoven.
Otrokovicti obcane ale nemaji pekne vzpominky na provoz elektrarny. Nekvalitni uhli zpusobovalo mestu silne znecisteni popilkem. Malokdy byl v prumyslove casti Otrokovic snih v zime ciste bily.
V 60. letech minuleho stoleti narustaji pozadavky na teplo a elektrickou energii. Zejmena s postavenim noveho
zavodu na vyrobu pneumatik, drivejsi narodni podnik Rudy rijen, a novych sidlist vykon puvodni elektrarny nestaci. Proto byl v roce 1970 vybudovan a dan do provozu novy zdroj. Stara elektrarna ztratila svuj ucel a doslo k jeji demolici. Utlum dovozu lignitu nahradil dovoz kvalitnejsiho uhli do noveho podniku. Tim take konci doba pristavnich doku a pruplavu. Zustava jen nostalgicka vzpominka a tou je ulice Pristavni v casti zvane Stara kolonka.
Vzhuru do akce! Vychozi souradnice kese se nachazeji v arealu firmy Toma, drive Batovy zavody, na mape zobrazene nize jsem toto misto oznacil ikonou pro multikes a zkratkou A1. Vstup do prumysloveho arealu je nonstop volne pristupny, pouze auta maji placeny vjezd. Cela trasa se da nejlepe absolvovat pesky, hure kolmo, autem urcite ne. Samozrejme zde sidli mnoho firem, proto se snazte byt nenapadni a postupujte po doporucenych trasach. Doporuceni cas odlovu je vikend nebo po tradicni pracovni dobe.
Bod A1 - Vasim 1. ukolem je nalezt na dopravni znacce NEJVETSI samostatne pismeno. Poradove cislo tohoto pismena v ceske abecede(27) bude Vase cislo
V .
Pokračujte k bodu označenému na historické mapě jako A2. Nyni stojite uvnitr zavodu ale zároveň na konci bývalého kanálu a divate se jiznim smerem. Vpravo stala elektrarna, kam byl z jednotlivych lodi dopravovan lignit odsavacim zarizenim, o jehoz konstrukci se postarala firma Skodovy zavody.
Vasim 2. prubeznym ukolem bude po cele delce putovani pocitat pacholata, tj. kovove sloupky, slouzici k zachycovani lan pri uvazovani lodi. Pocet techto pacholat bude Vase pismeno
W . V potaz berte jen ta, ktera jsou jasne viditelna v cele svoji velikosti a krase. Pri prvnich odlovech nasli vsimavi kaceri i jedno pachole, ktere se propada do zeme, a tak, kdyz si nebudete davat pozor, muzete doslova zakopnout o kus historie.
HISTORICKA MAPA PRO VASE PUTOVANI
Z bodu A2 se vydejte smerem k jihu podel jiz dnes zasypaneho kanalu. Obe strany maji jeste viditelne betonove okraje. Hloubka kanalu byla asi 150 cm. Ve stredni casti byl zvedaci most pro pesi. Zhruba po 500 metrech dorazite k bodu B, kde se nachazi maly lesopark. Zde bylo drive pristaviste, u ktereho mohlo kotvit az 8 lodi o delce 40-ti metru. Na brehu stala dilna s nazvem Lodenice, ve ktere se stavely nakladni cluny o nosnosti az 150 tun.
POHLED SMEREM K ELEKTRARNE
PRISTAVISTE
Na miste oznacenem na mape jako bod B naleznete 2 betonova torza z byvaleho mola. Pozor! Na podzim ci v zime mohou byt zapadana listim nebo snehem. Zde rostou 3 stromy s mnohocetnymi kmeny. Pojmenujte tyto stromy jejich RODOVYM JMENEM. Jednotliva pismena tohoto slova prevedte opet podle poradi v ceske abecede na cisla a sectete. Vysledne cislo bude dalsi promenna
X .
Vydejte se dale cca 100 metru jihozapadnim smerem k bodu C. Zde se nachazi drateny plot, ohranicujici areal. Stojite v miste zadnich vrat zdymadla. Vpravo staval domek, odkud byla plavebni komora ovladana. Slo se do nej po schodech, ktere jsou zde stale k videni. Kanalem odplouvaly prazdne cluny, za kterymi se uzavrela vrata, a hladina vody byla snizena na uroven hladiny reky Drevnice. Pak se otevrela predni vrata a clun se vydal pod mostem k ricnimu prohloubenemu toku.
Ted tu mame malou komplikaci. Trasa kanalu je prehrazena ostnatym dratem a dale jiz nelze pokracovat naprimo. Abyste jste se dostali k bodu F na most nad kanalem, je nutno to obejit. Vratte se tedy po trase kanalu cca 250 metru a zde odbocte do ulici vlevo, ktera je oznacena na mape pismenem D. Projdete ji celou az k zeleznicnimu valu. Zde se vydejte k jihu podel valu. Po 150 metrech narazite na zelezne schody. Na mape jsou oznaceny pod pismenem E. Vyjdete po schodech nahoru a zaroven je pocitejte. Pocet schodu je cislo
Y . Pokracujte dale k jihu po zeleznicnim naspu. Po prekonani dvou mostu muzete sejit vlevo k bodu F, tzn. k mostu nad kanalem.
Stojite v ulici Pristavni a divate se do arealu zavodu, smerem na misto, kde jste jiz byli. Pred vami jsou zbytky plavebni komory, ktera mela do boku otvirajici se vrata.
Otocite-li se, divate se na misto,kde se nachazel vstup do plavebni komory z druhe strany. Za nim bylo kratke siroke rameno se skluzem do reky Drevnice. V soucasne dobe je zasypane a na jeho miste je detske hriste a sberny dvorek.
Dale byly cluny tazeny remorkerem az k
jezu Spytihnev, kde zacina plavebni kanal. Pak jejich cestu vedly traktory ci konske potahy od jednotlivych plavebnich komor a po rece Morave motorovymi lodemi az k
vyklopniku u Sudomeric (Rohatec). Zde byly lode opet naplneny uhlim a 65km dlouhou cestu putovaly zpet.
Posledni proverka Vaseho postrehu a duvtipu. Kolikaty odstavec v listingu objasnuje nazev teto kese? Odpovedi je poradova cislovka a zaroven posledni promenna
Z .
Pomocne vypocty pro finalovy vzorec (zmena 9.11.2013):
KL = (V+W+Z)
MN = (X-W)
PR = (V-Z)
ST = (Y-Z)
Vzorec finalky:
N 49° 1K.LMN
E 017° 3P.RST
Kontrola finalnich souradnic dle zmenenych pomocnych vypoctu ke 9.11.2013
