Skip to content

Borsky hrbitov Traditional Cache

This cache has been archived.

Robin_Reviewer: Archivace keše

Robin Reviewer

More
Hidden : 11/13/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Rychla malomestska keska s kratkou prochazkou po hezkem hrbitove. Otevreno od 7:00 do 18:00, v lete do 21:00. Zajimave jsou stare nemecke nahrobky v severovychodnim rohu hrbitova. Není vhodne pro lidi, kteri nemaji radi hrbitovy.

Současný hřbitov vznikl na severovýchodním konci města u kostela sv. Wolfganga, stojícího v místech pradávné slovanské osady. Historicko-urbanistický rozbor města Bor prováděný v roce 1960 dospěl k závěru, že tento kostel byl dozajista postaven již ve 14. století. V letech 1705 až 1720 byl obnoven, aby po šedesáti letech byl v roce 1786 za císaře Josefa II. zrušen a přeměněn na panskou sýpku určenou pro potřeby poddaných. Ve válečných taženích v roce 1797 a 1809 se kostel stal místem ubytování a skladů pro Borem táhnoucí vojska, po ukončení druhé světové války nebyl již k ničemu využíván a jako polorozbořený byl v červenci 1968 odklizen.

Kostel sv. Wolfganga stál vpravo při vstupní bráně na hřbitov, byla to obdélníková jednolodní stavba s polygonálním závěrem. Na její severní i jižní straně bylo po třech vysokých obloukovitých oknech, z nichž ta prostřední byla nad velkými dveřmi. Třetí dveře byly na západ a nad nimi bylo také velké okno. Hlavní oltář se nacházel v užší východní části a dostával světlo zleva i zprava vysokými obloukovými okny. Vnitřek kostela byl vymalován neznámým malířem místního významu, v jehož dílu převládala hnědá a červenohnědá barva. Na pozadí hlavního otáře byly ještě dlouho patrné malované draperie, na stěnách lodi pak od země až po strop imitace sloupů. V místech dvou postranních oltáříků, které pro četné zádušní mše nemohly chybět, byly malby u stropu zakončeny ve tvaru baldachýnu s korunkou. Po zrušení hřbitovního kostela a jeho přeměně na sýpku, byla vysoká obloukovitá okna primitivně zazděna (stejný osud potkal i někdejší na západ směřující dveře) a byla ponechána jen malá větrací okénka. Kostelní inventář byl zčásti přemístěn do farního kostela a lorety, mnohé se dostalo do vlastnictví soukromých osob jako kostelníkovi, předříkávačům modliteb a podobně. Ví se, že některé obrazy a sochy vlastnila rodina hrnčíře Pistla na Malém náměstí. Do městského kostela byly dány vedle soch a obrazů i dvě tzv. řeznické lavice, které pak dlouho stály při hlavním vchodu. Sochy sv. Wolfganga a sv. Vojtěcha se staly součástí výzdoby lorety, když zde byly umístěny při bočním vchodu. Vypráví se, že požární zvon, kdysi umístěný nad vchodem do radnice, pocházel také ze zrušeného hřbitovního kostela.

V kostele sv. Wolfganga byla řada hrobek borských měšťanů, jak dokládají zápisy o jejich zaplacení ve farní knize. Náhrobní kameny tří z nich byly v roce 1938 zabudovány do hřbitovní zdi vlevo při hlavním vchodu a v pravém rohu hřbitova.
Poté, co rozrůstajícímu se městu již nestačil jeho původní malý hřbitov kolem kostela na náměstí, se začalo pohřbívat na novém místě, u kostela sv. Wolfganga. Existuje domněnka, že sem pohřbívali své zemřelé již dříve obyvatelé okolních obcí, když hřbitov na náměstí byl vyhrazen jen pro borské měšťany. Stalo se tak někdy mezi rokem 1705 a 1721. Můžeme tak uvozovat z toho, že v závěti z roku 1705 odkázal borský řezník Hans Adam Kmušchka svoje tělo „matce zemi u zdejšího kostela sv. Mikuláše“, z čehož vysvítá, že se v tomto roce u sv. Wolfganga ještě nepohřbívalo. Naproti domu dochovaný náhrobní kámen Marie Prösslerové dosvědčuje, že v roce 1721 se tomu tak již dělo. Podle zápisů v rodinné kronice revizora Füssla byl poslední mrtvý na starém hřbitově dítě sedláka Simy z Mlýnců, na novém hřbitově pak jako první byla pochována jakási selka z Dolů.

Hřbitov u sv. Wolfganga byl založen jako hřbitov městský, což znamená, že byl nejen majetkem městské obce a nikoli obce farní, ale také, že zde měšťané měli přednostní právo na náhrobky a sedadla v hřbitovním kostele. Pohřbívalo se v bezprostřední blízkosti kostela bez jakéhokoliv předem určeného řádu, byla dodržována jen zásada, že příbuzní byli pohřbíváni vedle sebe. Tak se stalo, že při kostelní zdi měly hroby nejstarší borské rodiny jako Prösslova, Schultesova a jiných. Kněží, rektoři a učitelé měli vykázané místo uprostřed hřbitova při velkém kříži. Hroby byly označovány většinou jen dřevěnými kříži, které záhy zetlely a nedochovaly nám podobu této nejstarší části hřbitova. V roce 1751 byl vedle hřbitova vystavěn domek pro hrobaře, který měl chránit před nepřístojnostmi nenechavců jak hřbitov, tak i kostel.

Hřbitov svou velikostí vystačil až do roku 1846, kdy byl za starosty Václava Ibera poprvé rozšířen směrem k severu a po rozšíření i vysvěcen o dva roky později v roce 1848. Druhé rozšíření a vysvěcení následovalo 12. Března 1877, třetí bylo plánováno na rok 1892, ale pro obtížné zajišťování finančních prostředků bylo odloženo až na rok 1895. Město Bor si proto vypůjčilo 5000 zlatých, zbytek pak dodalo 7 přifařených obcí, jejichž podíl byl stanoven podle počtu jejich obyvel. Celá třetí přestavba stála 7800 zlatých, když za pozemek bylo zaplaceno 2400, za postavení hřbitovní zdi 3200 a umrlčí komory pak 2200 zlatých. Tehdy při rozšiřování hřbitovních vrat byl vykopán zbytek desky s nápisem „Friedrich von..“, který stavitel Ludvík Hilgenreiner zabudoval do fasády stavěné márnice. Všeobecně se předpokládá, že je to zbytek náhrobní desky hraběte z Götzen. Třetí přestavba hřbitova probíhala za purkmistra Franze Tragla a byla ukončena vysvěcením, které provedl dne 16. srpna 1896 farář Jiří Glosauer.

Ve stejném roce byly vydány i nové pokyny pro hrobaře (5.6.1896) a zavedena tak nová systemizace míst hrobů. Pro osoby s jinou než katolickou vírou a zvláštní případy (sebevrahy apod.) bylo rezervováno zvláštní místo, jinak cena za hrob byla stanovena na 20 zlatých a vlastnické právo trvalo po celou dobu trvání hřbitova. Od roku 1891 byla zavedena úředním příkazem pozemková kniha hrobů, kam byly na obecním úřadě zaznamenávány všechny změny vlastnictví hrobů.

Na sklonku druhé světové války byly na hřbitově pochovány oběti tzv. pochodů smrti, které tehdy křižovaly krajem západních Čech. Sedm z těchto vězňů koncentračních táborů našlo při průchodu Borem dne 20. Března 1945 zde svou smrt, později k nim do společného hrobu byli pochováni čtyři další. Dne 31. října 1946 byla u hrobů konána poprvé pietní vzpomínka, z níž se po roce 1948 časem stalo již tradiční „kladení věnců u pomníku padlých“.

Prvním Čechem z Boru a okolí, pochovaným zde po skončení války byl žák 3. ročníku zdejší měšťanské školy, který dne 15. února 1946 zemřel na záškrt.

V roce 1963 začaly první nesmělé kroky ke stavební rekonstrukci hřbitova, kdy byla opravena umrlčí komora a část z ní upravena na smuteční síň k vypravování pohřbů. Ta ale neměla dlouhého trvání. V červenci 1968 byly odstraněny zbytky někdejšího kostela sv. Wolfganga a místo nich byla postavena vpravo od vstupní brány hřbitovní zeď.
Od 1. února 1970 vešel v platnost nový řád hřbitova, koncem roku 1973 byl vypracován projekt úprav starého hřbitova a zřízení urnového pohřebiště. Po obou stranách hlavní cesty od vstupní brány k centrálnímu kříži byly odstraněny neudržované a zchátralé pomníky a plevelné keře i stromy, místo nich vznikly bloky hrobů mezi nově vybudovanými cestičkami a nově zasazenými dřevinami. Bylo založeno urnové pohřebiště ve formě přírodního parčíku.

Po listopadu 1989 se stávající stav devastace německé části hřbitova stal neúnosným. Bylo již nemožné obnovit původní podobu německé části hřbitova, byla navržena jen jeho pietní úprava, která by návštěvníkům připomínala někdejší společnou minulost Čechů a Němců v Boru.

Ve staré části hřbitova byl pochován i jeden z rodu Löwensteinů – Karel Jindřich, který se narodil v Boru 21. května 1835 a téhož dne zemřel.

Zdroj: Státní okresní archiv Tachov - osobní fond Mudr. Karel Máca

Additional Hints (Decrypt)

1860-1913 zntarg

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)