
Jak na keš?
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné odpovědět na otázky uvedené níže, odpovědi mi poslat
přes profil a AŽ POTÉ se zalogovat. Nečekejte na odpověď, pokud bude něco špatně ozvu se sám. NEŠPLHEJTE prosím po skále, přírodní eroze je sama o sobě dost silná a nepotřebuje vaši pomoc.
1) Napište mi jména alespoň dvou dalších lokalit v Brně a jeho okolí, kde byste mimo Žlutý kopec mohli podobný masiv (tedy červený devonský slepenec) najít. První místo napoví listing, druhé hint. Užitečná je i odkazovaná
geologická mapa.
2) Proč je skála na Žlutém kopci červená? Jaký prvek/kov mění barvu zdejších hornin? Pokud tápete, poradí hint.
3) Pokuste se ve slepenci samotné skály najít co největší oválný valoun:
A) Jak je dlouhý?
B) Jak podle vás vznikl? Díky kterému živlu je tak malý a kulatý? Listing vám pomůže.
C)
K logu povinně přiložte jeho fotografii (nemusíte na ní být vy, spíše k valounu přiložte metr nebo pomůcku, pomocí které jste se k naměřené hodnotě dostali).
4) Během studování naučné cedule najděte piktogram určující na které zvíře nesmíte sahat. Radši se podívejte dvakrát, jde o zvířata, která se zde opravdu vyskytují.
K logu můžete přidat i další nepovinné fotografie – za každou přimhouřím oko nad nepřesnou odpovědí.
Máte nějaké další informace o těžbě na Žlutém kopci, fotku rušičky nebo knihu se zajímavostmi o okolí Helgolandu? Vše prosím přidejte k logu nebo posílaným odpovědím. Rád těmito informacemi obohatím listing.
ENGLISH VERSION BELOW!
Výřez geologické mapy s umístěním lokality, vás zajímá především tmavě fialová barva.
Skalka Helgoland – Žlutý kopec
Poblíž Vaňkova náměstí v brněnské Masarykově čtvrti se nachází často přehlížená přírodní zajímavost.
Významný krajinný prvek Žlutý kopec je chráněný nejen kvůli výskytu suchomilných rostlin (zvonek okrouhlolistý, jestřábník chlupáček atd.), ale i díky tomu, že jde o doklad přírodních podmínek na našem území od starších prvohor do dnešní doby.
Pokud se díváte na skalku Helgoland a líbí se vám její zajímavě tvarovaný rudý masiv, můžete děkovat pouze dobrým předpokladům pro odnos rozrušených hornin (denudaci) a lidskému faktoru (viz níže o těžbě). Skalní výchoz, tedy to co je z celého masivu vidět, je složen z křemenných slepenců vzniklých na pevnině erozí (zkrátka je vzala a v různé intenzitě zpracovávala především VODA) a následným usazením v období spodního devonu (něco okolo 410 mil. let staré). Vzhledem k tomu, ze v nich nebyly nalezeny žádné zkameněliny, mohou být ještě mnohem starší a pocházet z kambria (cca 500 mil. let). Místní slepenec je složen z povětšinou oválných valounů, které jsou z červeného křemene a šedočerného či šedozeleného buližníku (silicitu). Díky své barvě a době vzniku je proto obvykle považován za
obdobu (nejen) britského
slepence typu "Old Red".
Rozsáhlejší skalní výchozy téhož původu se nacházejí i na Červeném kopci (zejm. Mahenova stráň nad Kamennou kolonií). Stejnojmenná earthcache
Red hill však i přes svůj název mluví o žlutých spraších, naopak tato zmiňuje paradoxně k názvu Žlutého kopce červené slepence. Život dokáže být i v takovýchto věcech velmi záludný... Pro další lokality červeného slepence se musíte vypravit už trochu dále od centra města, třeba
nad blízké Lelekovice na jistý nejmenovaný hřeben.
Proč je Žlutý kopec červený a jak vypadal v minulosti?
Již před více než 200 lety byl otevřen poblíž Helgolandu lom na kámen používaný při stavbě Špilberku. Krom kamene, se zde však těžil i písek, no a právě tento žlutý materiál používaný při výrobě cihel všude v okolí (více na keši
Cihlova) nám přináší odpověď na otázku o názvu Žluťáku. Ten se totiž jmenoval Sandberg (písečný kopec), od kterého je k Žlutému kopci jen kousek.
Vojenské mapy Brna z let 1835 a 1854 (Zdroj: vilemwalter.cz)
Díky těžbě kamene a písku byl vrchol kopce úplně proměněn a jako památka nám zde zbyl pouze Helgoland původně skrytý pod zemí.

Obraz: J. Altenkopf – Kamenolom na Žlutém kopci (Zdroj: Muzeum města Brna, expozice hrad Špilberk)
O historii Žlutého kopce mluví i kniha
Dějiny Brna 2, kde se píše, že ve vrcholném a pozdním středověku (tedy 14. a 15. století) se na kopci Summerperch (Žlutý kopec?) pěstovalo víno. V roce 1355 byly vinice na kopci Santperch (tedy Žluťáku) zapsány i v brněnské berní knize. Např. v roce 1645 pak kopec sloužil i jako
základ švédských pozic při obléhání Brna. (Za tento odstavec děkuji geocacherovi
Thami.)
Vrcholek pak ožil ještě začátkem padesátých let, kdy se staly skály i s okolím přísně střeženým objektem. Komunisté je obklopili drátěným plotem a nahoře vztyčili stožáry rušičky, která mela bránit poslechu "podvratných západních vysílaček". Podle některých se pod vrcholem dodnes nachází obří bunkr.

V pravém horním rohu si povšimněte dvou vysílačů na Žlutém kopci
Na začátku 90. let byla stavba rušiček odstraněna a nebýt zásahu magistrátu i výše zmíněného vyhlášení krajinného prvku, už zde mohla stát nějaká novostavba s krásným výhledem na Brno. Úprav se místo dočkalo v roce 2014 při kompletní rekonstrukci Vaňkova náměstí a jeho okolí. V roce 2019 pak poblíž Helgolandu vzniklo nové vyhlídkové místo, odkud lze spatřit jih Brna, Výhon i Pálavu.
EN: Helgoland rock - Significant landscape element Yellow Hill

The Helgoland rock, named after the island with red sandstone in the North Sea, is protected by Brno as "Yellow hill" (the name of whole location around Helgoland) due to the occurrence of xerofitic plants but mainly because it documents the natural conditions on our territory in the older Palaeozoic and subsequent geological development. Namely, if you look at the Helgoland and you like interesting shaped red rock, you can only thank to denudation associated with favorable conditions. Humanly speaking to the fact, that local rock provides good preconditions for erosion. Local rock is composed from quartz conglomerate formed by terrestrial erosion and followed by deposition in the Lower Devonian (something around 410 million years old). Due to the fact that in rock wasn’t found any fossils, it may be much older and come from the Cambrian (about 500 million years). Local conglomerate largely consists of max 10 cm long oval boulders, which are red quartzes and gray-green or grey-black cherts. By the way, rocks of the same origin are located on the
Red hill location, but the same name earthcache, despite its title, speaks about yellow loess and to contrast this earthcache ironically located at Yellow hill mentions the red conglomerates. Life can be in such things very tricky :)
What to do?
1) Write me the names of at least two localities in Brno and its surroundings where you could find a similar reddish rock massive.
2) Why is rock at the Yellow hill red. Which chemical element/metal made rocks so reddish here?
3A) Try to find the biggest small stone (gravel/boulder) of which local red conglomerate is made of and measure it's size (length).
3B)
Be sure to attach to the log a photo of the biggest boulder/gravel you found (you don't have to be at that photo, rather attach a tape measure or a tool you used to find out the measured value). There's no need to climb the rock.
3C) Figure out how was local boulders/gravels formed. What element made them so small and round? A glacier is an interesting possibility, but the answer is much simpler.
4) As you read the informational sign, look for the pictogram that indicates which animal you must not touch. You’d better take a second look—these are animals that actually live here.
Send me all your answers
via profile. Don't wait for confirmation. If something is wrong, I'll ask you to clarify your answers later.
And what else? (optional)
5) Please take another (these are not compulsory) photos of conglomerates or you in front of Helgoland rock and add it to your log.