Ztracený Pankrác
autor textu Jaroslav Šerák
Na území bývalé Prahy XIV a XV vymezené územím Pekarky na západe, na východe pak ulicí Na Strži, bylo království mého detství, jehož centrum leželo v místech, kde je dnes križovatka ulic Pujmanové a Milevská. Území, které nebylo zasaženo významnou stavební cinností do roku 1963, kdy byla nastartována stavební aktivita výstavbou panelového sídlište Pankrác I, která pokracuje dále do soucasnosti a promenuje toto místo na mrakodrapové mesto, mesto kovu, skla a betonu, mesto anonymní.
Toto území bylo specifické svými nouzovými kolonkami. Starší z nich Na Dekance musela vzniknout v meziválecném období, asi jako odezva na hospodárskou krizi, výstavbou patnácti nouzových stavbicek. Na snímku mapy z III.vojenského mapování približne z tohoto období je výstavba kolonky ukoncena. Jako materiál, krome bežných stavebních materiálu, byly použity také ruzné reklamní kovové, smaltované tabule. Pamatuji si na domek zárící modrými reklamními cedulemi na mýdlo Šotek. Z inženýrských sítí zde byla zavedena voda a elektrina. Nebyla kanalizace ani plyn. Na obyvatele kolonky si mnoho nepamatuji. Pamatuji si na Hrabetovi a Krepelovi. Pan Krepela byl sklenár. Vozili jsme k nemu rozbitá okna k zasklení. Jako prezent jsem vždycky dostal kus sklenárského tmelu, ze kterého se dalo modelovat jako z formely.
Druhá kolonie U Družstva Klid mela puvodní adresu jako Borkova ulice. Tato ulice však vedla od hrbitova Na Zelené Lišce dnes Na Strži. Z ní se stocila mírne vlevo a postupne se približovala k ulice Na Pankráci, se kterou se setkala približne v míste, kde je dnes stanice metra Pražského Povstání. Po 2. sv. válce nesla ulice název Runczikova. Po kterém Runczikovi a Borkovi byla pojmenována jsem nezjistil. V ulici bylo hlavne holicství pana Pecha. V provozovne mel na stene obrovskou drevenou britvu s nápisem: "Pankrác, celé okolí, Franta Pech Vás oholí."Ulice byla upravena asfaltovým povrchem. Vratme se však zpet k samotné kolonce. Ve válecném a poválecném období nesla též název jako kolonie u Blažku, nebo Blažkova kolonie. Zrejme podle nejstaršího domu v kolonii kde žila rodina Blažkových. K domu bylo pripojeno asi pulhektarové pole, na kterém hospodarila až do likvidace stará paní Blažková, poslední obyvatelka domu. Jak je patrno z III.vojenského mapování tvorily zástavbu kolonky domy Birhanzlových, Blažkových, Šerákových. Naproti temto domum pak dva domky nouzové výstavby, která se následne rozvinula do podoby na mapce níže. V kolonce zpocátku nebyly zavedeny žádné inženýrské síte. V meziválecném období sem byla zavedena elektrina. Voda až kolem roku 1952. Do té doby se jezdilo pro vodu k hydrantu v kolonii Na Dekance.
Mimo tyto dve kolonie byla plocha pankrácké pláne poseta dalšími drobnými stavbami. Ostatní plochu tvorila pole a zahrady. Nejznámejší zahradnictví mel pan Canda. Leželo vedle západního konce kolonie Na Dekance. Druhé velké zahradnictví meli Válkovi (viz mapa níže). Nekde byly též ruzné ohrady se vším možným i nemožným. Za nekterou se skrýval napríklad fotbalový stadion Slavoje Praha "Masna". V jiné byla sberna surovin, ci fabricky. Mezi nimi i Ignis, kde byl kinosál a promítaly se zde hlavne filmy amerických komiku nemé éry. Co se tam vyrábelo nevím. Silnicní komunikace v této oblasti neexistovaly (vyjma již citované Borkovy /Runczikovy ulice). Zemina cest byla zpevnena prostým uježdením, místy se škvárovým posypem. V zime i v léte se komunikace udržovaly svépomocne obyvateli.
Konec této fáze pankráckého vršícku nastal v roce 1962, kdy byly veškeré nemovitosti vyvlastneny, obyvatelum prideleny náhradní byty bud ve staré zástavbe z nabídky bytového úradu, nebo v novostavbách vznikajících panelových sídlišt Malešice a Petriny. Potom vše nemilosrdne zbouráno a zplanýrováno. Jak to zde kdysi vypadalo je patrno z mapy Prahy z roku 1963. Jediný svedek tech dob je topol stojící v míste, kde stávala autodílna Truhlárových. Dnes križovatka ulic Pujmanové a Milevské. Bohužel ani to již není pravda. Topol byl nekdy kolem roku 2008 poražen.
Více informací a radu pekných fotografií najdete na http://www.serak.cz/obce/pankrac/pankrac.htm