Byvala cihelna u Bojecnice
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jihovychodnim smerem od Boru, mezi dvema rybníky (Prádlo a Hliniste), lze najít nejmouhutnejšího zástupce tzv. lesních komínu - po nekdejší cihelne zde v lesíku u rybníka zbyl 50m vysoký cihlák (klasický kónický cihelný komín). Mezi stromy zustalo jen nekolik základu cihlových zdí a jam, komín je však celkem zachovalý. Na vrcholku bylo kovovou mríží pomoženo k uhnízdení cápum, címž se tento prekion stává nejvyšším známým obydleným komínem v CR.
Vylézt nahoru se dá po vnitrních kramlích (bez ochrany), které jsou bezchybne pevné. Vnitrek je domovem nekolika stovek pavouku, alespon množství pavucin tomu nasvedcuje.
Komín je verejne prístupný, ale výstup na komín se doporucuje pouze specialistum-komínárum nebo fanouškum filmu Postrižiny. Stejne tak pristávání na vrcholu je zapovezeno všem motorovým dopravním prostredkum.
Historie cihelny
Dne 7. kvetna 1927 zahájila vrchnost z Löwensteinu na pozemku u Bojecnice provoz ve velké kruhové cihelny, zrízené na míste bývalé malé cihelny. Vybudoval ji stavitel Franz Klíma z Hermanovy Hute.
První popudy k modernizaci cihelny pocházejí z roku 1883 od stavitele Karla Hilgenreinera. Už tenkrát byla plánována kruhová cihelna, ale pro vysoké výdaje se projekt neuskutecnil. Hospodárský rada Gustav Richter tuto ideu znovu uvážil a díky jeho snahám se podarilo zapocít na jare 1927 s výstavbou a v kvetnu téhož roku zahájit provoz.
Stroje pocházely z První brnenské továrny na stroje. Jelikož se topilo uhelným prachem, byl parní stroj o síle 120 KS vybaven topeništem se spodním tahem. Surovina procházela celou radou stroju na úpravu materiálu. Nejdrív byla cihlárská hlína zvláštními vozíky dopravena výtahem na lane do nádrže a tam pokropena vodou, dále do dalšího stroje, kde byla masa rozmelnena a pripravena k dalšímu zpracování. Odtud byla prosévána a rozvádena do lisu, ze kterých vycházela jako ctverhranný útvar v rozmerech cihly na rezací stul. Dále byly rozrezané cihly posunovány na vozíky, které je dopravily do sušárny a do pecí. Aby bylo možno vyrábet cihly ruzných velikostí, byl stroj opatren vývody ruzných velikostí a tvaru. Pro strešní krytinu (tašky), drenážní trubky a duté cihly sloužil zvláštní lis s ruznými soucástkami a rezacími aparaturami. Pálení se provádelo v „Hofmanove kruhové peci“ se zvláštním zarízením, které umožnovalo využití prebytecného tepla k sušení cerstvých cihel. Pec stála uprostred velké haly, v níž bylo postaveno lešení k sušení cerstvých cihel. Byla složena ze 14 šamotem vyzdených komor, kam jsou dopravovány cihly pomocí vozíku. Celý závod byl tak velký a moderne zarízený, že se pocítalo s kapacitou 50-60 tisíc cihel za týden. K zajištení dostatecného tahu musel být vybudován komín o výšce 50 metru.
V té dobe byl v závode zamestnán 1 cihlárský mistr, 1 strojník a asi 50 delníku. Cást osazenstva byla ubytována ve dvou domovech pro delníky.
Cihelna byla po válce opuštena a zbourána v roce 1950.
Zdroj: Haid und das Haider Land (1985)
Koda.Komínári.cz
Kudy ke krabice:
1. zaparkovat muzete u silnice c.200 k Horsovskemu Tynu a pak akatovou aleji k rybniku Pradlo a kolem vcelinu ke kominu.
2. kdyz mrzne muzete jit z Boru po slepe silnici k plynovodu a pak pres pole a pastviny. Z namesti cca 3km. Orientacni bod je jasny.
Additional Hints
()