Vyhled na Borskou kotlinu
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Výhled na Borskou kotlinu je zajímavý tím, že je Primda prímo nad Borem. Musí být, ale pekné pocasí, aby jste se mohli tímto pohledem pokochat. Mužete jít krátkou lesní procházkou viz.kudy ke krabicce.
V dobe diluviální byly krajiny východne od Šumavy již pevnou zemí a šumavské hory, Ceský les a Alpy byly pokryty ledovci. U dna bývalého jezera, které v dobe horního a dolního triasu vyplnovalo ceskou proláklinu, po poklesu a ústupu vody zustaly v okolí Boru tercierní vrstvy s bahnem bývalého jezera uloženy jako hlíny a kaolin u Nové Hospody, u Ceckovic, u Olešné a Racova.
Diluviální ledovce se posunovaly po svazích Šumavy, materiálem, který tlacily pred sebou, vyplnovaly podhorí a zustavily místy „bludné balvany“, které nalézáme na cetných místech v lesích v okolí Boru.
Z doby mladších naplavenin zustaly v okolí Boru velké usazeniny hlíny, jílu a písku a jako zbytek silného zavodnení zustaly tu cetné rybníky. Rozšírená rovina borská zdržovala rychlý odchod vody, takže se vytvorilo množství mocálu a bažin a kyselých rašelinových pozemku.
Postupne zlepšovanými metodami obdelávání pudy se behem staletí podarilo z rašeliništ vytvorit na nekterých místech louky. Nejvetší plochy však byly pokryty ohromnými lesními komplexy, pro než se dochovaly z 9. století našeho letopoctu názvy nemecké „Nordwald, Bayerischerwald“, pozdeji „Böhmerwald“ – náš Ceský les.
V dobe predhistorické byla celá krajina hlubokým lesem až do 12. století s dominující Primdou (837 m). Z borské roviny pak vynikal Šibenicní vrch (505 m) – bývalé popravište a vrch u Vysocan (522 m). Lesní porosty casem rídly a krajina, dríve lesnatá, menila se v pole. Jméno Bor, puvodne používané, je oznacením místa porostlého borovým lesem. Z hornin tu prevládá žula, rula a bridlice. Bohatá lože jílu dala základ pro silný rozvoj hrncírství.
V dolech u Skvirína se dobýval kamenec až do roku 1700. V kostele ve Skviríne se zachoval praporec horníku z té doby.
Hrncírskému cechu bylo roku 1488 králem Vladislavem udeleno privilegium, aby jíl potrebný ke svým pracím se souhlasem pánu (držitelu) pro své remeslo dobývali. V roce 1838 bylo v Boru 11 hrncíru, z nichž nekterí meli na svých pozemcích výbornou hlínu, kterou ostatním prodávali nejen v míste, ale i hrncírum do Stráže.
Byla tu také výborná hlína cihlárská, která dala vznik nekolika cihelnám – dávno rozbouraná cihelna byla za hrbitovem, u Lukavce, u Borecku a u Nového Dvora, která byla pozdeji opuštena a zbourána v roce 1950.
Osídlení naší krajiny lze predpokládati už v mladší dobe kamenné (asi kolem 4000 – 3000 let pred naším letopoctem) príchodem slovanské vetve z kotliny plzenské v první vlne. Osídlení bylo velmi pozvolné a v druhé osídlovací vlne z Plzenska kolem let 1400 – 1200 pred n. l. Osídlení bylo zde posíleno dalším prílivem slovanských kmenu asi v 5. století n. l., ale o založení obce Bor se však žádný z kronikáru, ani Kosmas nezminuje ani v dodatcích.
Kudy ke krabicce:
Pokud máte alespon hodinu cas, doporucuji malou lesní procházku. Zaparkujte ve Skviríne u mostu pres Výrovský potok a jdete po silnici smerem na Holostrevy vlevo asi 100 metru k domu císlo 48 a za ním (zprava) po lesní ceste podél potoka. Jdete po bývalé silnici do Malovic. Cestou narazíte na nekolik starých silnicních patníku. Všimnete si, že v potoce je spousta velkým kremenných balvanu. Jsou i v lese vpravo nad vámi. Proc tomu tak je, jsem ješte nezjistil. Jdete až na konec údolí, kde už se cesta ztrácí a potok zahne prudce doleva a mizí pod jinou lesní cestou. Tou se vydejte doleva nahoru kolem mravenište až dojdete na louku a pak dál na kraj dubo-habrového lesíku kde je skrytý cíl vaší cesty. Po polní ceste z kopce se vrátíte do Skvirína. Muže se Vám stát (jako me na Štedrý den), že Vás doprovodí malý pejsek-voríšek ze Skvirína. Šel se mnou mlcky celou cestu. Viz.foto.
Additional Hints
(Decrypt)
wrqval xnzra fvebxb qnyrxb