Skip to content

Kostel Nejsvetejsi Trojice Nove Sedliste Traditional Cache

Hidden : 12/28/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

KOSTEL NEJSVETEJŠÍ TROJICE
NOVÉ SEDLIŠTE (Neuzedlisch)

Nad obcí Nové Sedlište (1427) na ploché vyvysenine stojí opusteny barokní kostel z roku 1790(1581), kteremu v roce 2003 shorela strecha.

Mimo obec na návrší nad vsí stojí barokní kostel (prostá jednolodní stavba bez veže), který vznikl okolo roku 1790 prestavbou a rozšírením starší stavby neznámým západoceským architektem. Ta byla opušteným protestantským kostelem, postaveným v roce 1581 (na míste starší svatyne) na náklady rytíre J.Tuchera ze Šoberova. Za tricetileté války byl kostel i se vsí vypáleny. Koncem 17. století byl zaznamenán bez stropu a strechy. Kostel má velmi opoždené pozdne barokní formy. Na jeho širokou zaklenutou lod navazuje polygonálne uzavrený presbytár. V interiéru jsou krome zdevastovaného inventáre heraldické náhrobky rytírské rodiny Tucheru.
V roce 2003 se snaha o vymanení kostela z bujné okolní zelene zvrtla v požár, který znicil barokní krovy a strechu. Díky klenbe se požár nedostal do vnitrku kostela. V roce 2004 byla nad cástí pudorysu realizována nová strecha. V soucasné dobe probíhají záchranné práce za financní pomoci Plzenského kraje.
Objekt je neprístupný, bez využití. Technický stav je havarijní. Kostel je ve vlastnictví Katolické církve.

Ves se zámeckem leží pod Úšavským vrchem 7 km jihovýchodne od Tachova. První zpráva o ní je pomerne mladá, pochází až z r. 1427, kdy ji držel Zikmund z vedlejší vetve švamberského rodu, píšící se tehdy na Sedlišti. Další zprávy jsou pak o pulstoletí mladší. R. 1479 se pripomíná jako majitel Nového Sedlište Kašpar z Wiedersperka, r. 1482 Kašpar z Reitzensteinu, v letech 1500-1507 Götz Perglar z Perglasu a r. 1506 jeho príbuzný (bratr?) Wolf. Posléze získali Nové Sedlište opet Reitzensteinové, v letech 1516-1532 se zde uvádí „Mikulass Raczinssteynar z z Rayczinssteynu a na nowem Sedlissti“, r. 1555 a 1557 pak Hanuš Jirí. Dalšími majiteli byli posléze bratri Jan, Rajmund a Jonáš Tucherové ze Šoberova, kterí r. 1584 prodali Michalovi Pehaimovi z Pehaimštejna a jeho bratru Michalovi ml. své statky Nové Sedlište a Labut. Nám neznámým zpusobem je však získali opet zpet, protože r. 1603 se pripomíná Jonáš Tuchar na Novém Sedlišti a r. 1615 na Novém Sedlišti a Labuti. Další z Tucharu, Jan Jirí, byl po své smrti obvinen r. 1623 z úcasti na stavovském povstání. Nakonec však byla prokázána jeho nevina a vojskem vypálené Nové Sedlište dostali jeho potomci, dcera Marie Salomena a nezletilí synové Kryštof Jonáš a Jan Vilém. Heraldické náhrobníky obou jsou zachovány v novosedlištském kostele.
Po zbytek 17. a témer celé 18. století se zde vystrídalo nekolik majitelu, predevším Schirndingeru ze Schirndingu, od nich také koupil statek roku 1787 František Koller, který jej držel až do roku 1796. Potom se zde vystrídala ješte celá rada majitelu, predevším Mossburgové a další.
Zbytky bývalé tvrze jsou zachovány v podobe ostrova uprostred rybníka pred zámkem. Jeho kruhový obvod je zpevnen zídkou z nasucho kladených kamenu. Ze západní strany je rybník z podstatné cásti zavezen rozširující se skládkou. Všechny nadzemní pozustatky tvrze zanikly pri zaclenení ostrova do zámeckého parku, kdy nechal majitel povrch urovnat a osázet stromy. Tvrz plnila svou funkci zrejme ješte v první polovine 17. stol., kdy však byl celý statek a pravdepodobne i tvrz vypálena plundrujícím vojskem. Stejný osud potkal rovnež kostel Nejsvetejší trojice, který r. 1581 Tucherové výrazne prestaveli. Na tento rod dosud upomíná nekolik pekných heraldických náhrobku v interiéru kostela.
Nynejší zámek nechal jako novostavbu vystavet zdejší majetný sklárský podnikatel František Koller. Dokazují to mimo historických pramenu také iniciály F.W.K. a letopocet 1792 na klenáku vstupního portálu. Patrovou stavbu obdélného pudorysu kryje mansardová strecha. V prucelí zvyšují objekt dve nárožní vežicky, mezi nimiž je umísten trojúhelný štítek. Fasády clení jednoduché lizenové rámce, okna rámují bežná barokní ostení s uchy. Interiéry prístupné z centrální haly jsou vetšinou plochostropé. Nekteré z místností prízemí kryje placka. Zámecké prucelí pripomíná svým ztvárnením nedaleký zámek v Lesné. Meziclánek plnící funkci panského sídla po zániku tvrze a pred vystavením zámecku, mužeme zatím pouze hypoteticky klást do areálu hospodárského dvora zámku. V objektu zámku byla umístena lesní správa.

Vesnice bývala v minulosti sídlem pocetné židovské komunity, na niž upomíná starý židovský hrbitov pri západním okraji obce. Nejstarší dochované náhrobníky jsou z pocátku 18. století. Židovská ctvrt se synagogou zanikla.

V r. 1938 mela obec 552 obyvatel, dnes jich tu žije necelá stovka.

Zdroj: Z. Procházka, J. Úlovec: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 1, Tachov 1988

Additional Hints (Decrypt)

cbq zbuhgaýz fgebzrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)