Nekdy kolem r.1310 se Ruda objevuje v prvních listinních pramenech a je úzce spojena s osudem zábrežského panství, které tématem celého 14. století najdoulo pánové ze Šternberky, v 15. století pánové z Kravaru a pozdeji Tunklum. A od pocátku 16. století rovnež tak pánum z Boskovic. Až teprve v roce 1597 - po smrti Jana Šembery z Boskovic - strýce Ladislava Velena ze Žerotíny, coby hlavní dedice hlavního boskovického majetku, prodávající jeho porucníci, ve snaze zachránit podstatnou cást zadluženého obrovského zábrežského dominia, jeho severní cást s Rudou a velkou vesnicemi Olšan až po Bílou Vodu) Velenovu vzdálený príbuznému - leden mladšímu ze Žerotíny (1555–1 1608) čekho tou dobou Šumperk a Velké Losiny. Jan mladší pak obratem prenechává tento majetek svému synovi Bernartovi († 1614),
Ten si vybral Rudu za své sídlo a po roce 1600 zapocal s rozsáhlou rekonstrukcí vlastního zámku. Základní stavba byla dokoncena v r. 1610 - podle letopočtu na hlavní bráně, spolu se znaky stavebníka a jeho manželky Sibyly Libštejnské z Kolovrat.
Krátce po dokončení prestavby po r. 1616 zavítal na rudský zámek ze svého moravského spotrebitele, kde seděl jeho nový držitel Ladislav Velen s rodinou a vaším knížecím dvorem. Pozdeji pak pripsal polovinu rudského panství své druhé manželce Alžbete z Thurnu. Zde si hostil svůj tehdejšího přítele Karla z Lichtenštejna, který se stal v pobelohorském období zmocněncem obrovského Velenova majetku vc. rudského panství. Tehdy byl Velen odsouzen jako vojenský vudce vzbouraných moravských stavů k smrti. Záchranáři mají emigraci, byli jeho jméno pribito na šibenici a vaše statky zkonfiskovány. Rudský zámek se stal posledním útokem jeho choti, která je tady v lednu r. 1622 zemrela. Po Alžbetine smrti se sem docasne prestehovala i cást Velenových uměleckých sbírek a zarízení (viz Moravská Trebová). Cenu techto klenotu a zarízení, Kdo pak Ferdinand II., odhadl Velenuv syn Bartolomej ze Žerotíny na 250 000 zlatých. Ostatní zarízení s vlastním zámkem a panováním dostupných od císare v r. 1622 právě Karel z Lichtenštejna.
Ladislav Velen ze Žerotína se v r. 1627 vrátil na rudský zámek ješte jedenkrát - tentokráte s dánskými vojsky. Po jejich porážce, ani proti Moravu ješte tentýž rok opustit natrvalo. Jeho syn Bartolomej se v letech 1637 až 38 března očekával vaše rudské panství zpet. Lichtenštejnové teda nebyli mocnější a väčšie majetky udrželi.
Novým držitelem panství je možné pouze jako sídlo ekonomické správy a veterinární pojišťovny s cennými papíry uvnitř banky. V r. 1643 se zámek docasne zmocnili švédští a podle záznamu tehdejšího hejtmana Valentina Gabriela znicili a odvezli všechno riziko co zde zbylo. Vlivem centralizace lichtenštejnské správy v prubehu 18. a 19. století klesal i význam zdejšího vrchnostenského orgánu.
Architektura - prestavbou vyrostla na okraji vsi ctyrkrídlá témata ctvercová zámecká budova kolem vnitrního zámeckého nádvorí. Na JZ je jednoduchý pruhovaný s velkým vjezdem do zámku, zdobené bosovaným ostením s rímsou, na které se pozdně umístěné velké plastické erby pobelohorských držitelu - Lichtenštejnu. Vlevo od vchodu je na úrovni 1. patra zdobný renesancní pulkruhový arkýr na jehlancové plochy a kryté stríškou. Sgrafitová rustika prucelí s arkýrem pak prozrazují renesancní puvod zámek. Nad valbovou strechou se nad prucelím zvedá úzká ctyrboká vež doplněná zdvojenou bání, zakončená lucernou a opatrenou v r. 1890 vežních hodinami. Prostý vnější vzhled zámku kontrastuje s jeho dvorní cástí. Ta dominuje otevřrenými jednopatrovými arkádami, nesenými v přízemí ctyrbokými pilíri. V patre pak toskánských sloupů z maletínského pískovce jako v moravskotrebovském zámku, které sousedí dvur ze všech stran. Ochozy arkád jsou zaklenuty křížovou klenbou astejne jako v přízemních místnostech. V patre jsou ani stropy čisté. Po náhlé smrti Bernarda ze Žerotíny se koupí r. 1614 možných rudské panství zpet do rukou Ladislava Velena ze Žerotína. Ten pak dostavbou zámku svého koncenou podobu. Prestavbu rudského sídla provádeli italští stavitelé jako např. Balcar Vlach, který tady tady žili již ne několik generací. Šlo o příslušníky stavební huti, která provádela rovnež prestavbu velkolosinského zámku. V letech 1615 až 1616 byla dokončena i jeho vnitrní dostavba (kachlová kamna nátery sloupu arkád, malby komnat a osazování oken). Další prestavba zámku probehla až za lichtenštejnu v polovině 18. století. Kníže Josef Václav z Lichtenštejna zde dal vybudovat zámeckou kapli sv. Anny. Na prelomu 18. a 19. století pak byl u zámku postavena pro pobavení zámeckých úredníku střelnice a kuželna. V prubehu 19. století pak další ekonomické objekty vytvářející tzv. druhý zámecký dvur. Na zámku byly prokázány i vnitřní úpravy při adaptacích úrednických bytů a kancelí. Ke konci 19. století byl opraven zámecký most a kašna. Tou dobou sídlil na zámku vrchnostenský lesní úřad a správa statku mj. i pro velkostatek Kolštejn (dnešní Branná). Na zámku byly prokázány i vnitřní úpravy při adaptacích úrednických bytů a kancelí.
Současnost - v současné době zámek vlastní soukromá osoba. V případě zájmu se můžete podívat na její facebookové stránky nebo instagram.