Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na tomto míste "možná" stála skvirinska tvrz nebo bašta(viz.níže). Ves Skvirín, ležící tri kilometry východne od Boru, patrí mezi nejstarší lokality Tachovska. Puvodne totiž patrila k majetku kladrubského kláštera, v nemž je pripomínána listinnými falzy ze 13. století, hlásícími se však k rokum 1115 a 1186.
Pozdeji se ves dostala do šlechtických rukou. V letech 1223 – 1247 ji vlastnil Ratmír ze Skvirína („Ratmirus de Squirina“), zastávající významný úrad komorníka Plzenského kraje, predek pozdejších pánu z Boru a ze Švamb erka. Po nem ves náležela jeho synum Ratmírovi a Bohuslavovi, kterí založili nedaleko odtud hrad Bor.
Skvirín byl poté pripojen k borskému hradnímu panství jako jeho prímá soucást a zde také již zustal natrvalo.
Situace kolem lokalizace panského sídla ve Skviríne je velice neprehledná a bez pomoci archeologického výzkumu prakticky nerešitelná. Urcitá nadeje prokázat místne existenci refugia, které predcházelo dnešnímu Skvirínu, svitla roku 1986, kdy byla asi kilometr západne od obce zjištena plochá strožna cástecne obklopená dvema rybníky. Dva príkopum podobné zárezy, které oddelovaly plochu obklopenou hladinou skvirínských rybníku od prostoru okolního pole, toto tvrzení jenom podporovaly. Výsledky povrchového pruzkumu, který byl na lokalite a v jejím okolí proveden roku 1988, jsou však velice rozpacité. Keramické zlomky praveké a stredoveké keramiky, které byly povrchovým sberem získány, se totiž vyskytují velice sporadicky a na místech, kde bychom je nejméne predpokládali, tedy na poli pred lokalitou a na povrchu telesa mohutné hráze.
Hráz, která zadržovala vody druhého rybníka, mela zásadní význam pro samotný stredoveký Bor. Vody tohoto rybníka puvodne dosahovaly až k Ceckovicím a Boru a tvorily plochu rozsáhlého vodního díla, které spolecne s dalšími rybníky zajištovalo vnejší opevnení mesta. Celková situace je velice dobre patrná na mape Josefského vojenského mapování. Je možné – i když doposud neprokázané – že v blízkosti hráze stávalo nejaké drobné opevnení, jehož posádka mela v dobe ohrožení mesta za úkol bránit hráz proti prokopání nebo jinému poškození. Pocátkem 16. století se totiž v souvislosti s opevnením mesta Boru pripomíná nekolikrát tzv. Bašta, jejíž místo se prozatím nepodarilo urcit.
Zárezy – „príkopy“, - které byly vylámány do skalnatého podloží a dnes výrazne dokreslují celé místo, címž mimo jiné podporují tezi o refugiálním využití lokality, mohou být snad také pouze pozustatkem po težbe materiálu použitého na stavbu hráze.
Ponechme tedy otázku existence lokality ve skvirínských rybnících prozatím otevrenou a vratme se k samotnému Skvirínu. V jeho stredu vznikl již kolem roku 1230 (podle jiných pramenu mezi lety 1260-1270) románský kostel svatého Petra a Pavla. Z puvodní svatyne se dochovalo cástecne zdivo lodi a románský portál. Zaklenutí jiného rozmerného portálu je patrné v patre severní zdi lodi. Všechny souvislosti, z nichž bychom mohli usuzovat na jeho puvodní využítí, však zahladily mladší stavební úpravy kostela.
Z techto fragmentu proto není možné spolehlive urcit prípadnou vazbu kostela na šlechtický dvorec – tvrz, který mohl stát v jeho blízkosti. Historické prameny však spíše podporují starší dataci vzniku kostela. Jak již bylo výše uvedeno, v letech 1223 – 1247 je v písemných pramenech jmenován Ratmír ze Skvirína. Snad tedy práve jeho pricinením vznikl ve vsi kostel a možná také dvorec. Jednak tuto možnost podporuje Ratmíruv prídomek ze Skvirína, na jehož základe bychom mohli existenci sídla predpokládat, jednak existují urcité paralely existence románského kostela a sídla také z jiných cástí Cech. Po založení Boru nekdy kolem roku 1260 však Skvirín ztratil své puvodní postavení sídla a ustupuje do pozadí.
Skvirínská tvrz je však písemnými prameny uvádena výslovne k roku 1454, tedy v dobe, kdy Skvirín již dávno ztratil svuj puvodní význam a tvoril soucást borského panství, které tehdy vlastnil Jan ze Švamberka. Tuto tvrz mužeme umístit hypoteticky do areálu poplužního dvora stávajícího východne od kostela. Cástecne zachované „výšinné“ tvrzište ležící údajne jeden kilometr západne od stredu obce (Hrady, zámky a tvrze v Cechách, 1985, s. 306) se doposud nepodarilo povrchovým pruzkumem lokalizovat.
Z krátkého prehledu starší historie Skvirína tedy vyplývá, že ve vsi a v jejím tesném okolí mohlo stát nekolik panských sídel. Nejstarší se mohlo nacházet na lokalite mezi rybníky ci v tesné blízkosti kostela, tvrz zminovaná v puli 15. století pak zrejme prímo ve vsi, pravdepodobne v souvislosti s poplužním dvorem. Údaj o „výšinném „ tvrzišti ležícím západne od stredu obce vyhlíží velmi podezrele a doposud není jasné, jestli nedošlo k mýlce autoru a jeho zámene s jinou lokalitou. Všechny otazníky kolem panských sídel ve Skviríne však bude moci vyrešit zrejme až archeologický výzkum.
Zdroj: Z. Procházka, J.Úlovek: Hrady zamky a tvrze okresu Tachov-2
Kudy ke krabicce:
Pokud se chcete trochu projít, zaparkujte v Boru u hrbitova (park1) a vydejte se na východ Pražskou ulicí pres trat kolem cisticky po polní ceste. Ta vás dovede k trati do Svojšína. Po té jdete asi 100m, prejdete Výrovský potok a na 13km zahnete na mohutnou hráz mezi rybníky. Ta vás dovede na místo pravdepodobného tvrzište. Odtud vede lesni cesta k byvale silnici Skvirin-Ceckovice.
Druha mozna prochazka vede od Skvirinske piskovny (park2) pres louku do lesa podel Novodvorskeho potoka kolem prvniho stareho lomu pres borovy haj az na lesni cestu, ktera vas dovede na k druhemu lomu, kde se pravdepodobne tezila zula na vystavbu hrazi a zeleznicni trati. Temto místum se ríkalo Partizánka. Nechodte primo za sipkou kompasu, ale nechte se vest po lesni ceste, kolem luzniho lesa, kde je vyhled na zamek pres byvale dno velkeho rybnika az k zeleznicni trati. Tu jen prejdete a jste na hrazi u tvrziste.
Additional Hints
(Decrypt)
obebivpr i uenqavz cevxbch