|
Tuto keš berte jako takového průvodce největším hornickým muzeem v České republice zahrnujícím objekty Ševčínského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a chalupu na Březových horách. Keš mohla být multinou, složitou mysterkou nebo tradičkou, ale budeme se zabývat průzkumem naší matičky Země, takže byl zvolen typ nejpříhodnější - Zeměkeš. Doufám, že se bude líbit.
Dobývání vzácných kovů na Příbramsku je prastarého data. Nejstarší dobývání kovů v příbramském revíru je přisuzováno starým Keltům. Nejstarší doložená písemná zmínka o zdejším dolování je z roku 1311. Nejvýznamnějším obdobím je 19.století, kdy zde bylo těženo 1416 tun stříbra a 168 245 tun olova. Se změnou politické situace na konci 20.století začalo docházet k postupnému útlumu těžby a následně v roce 1991 k jejímu ukončení.
- Fotografie z návštěvy již není povinná, ale velmi potěší :-)!
- Souřadnice zastávek, parkovacích míst a zajímavostí jsou pro rychlejší průběh odlovu ve waypointech.
- Navštívíme 5 nedalekých zastávek, trasa je vhodná i pro děti, jízda důlním vláčkem se jim bude velmi líbit. Jak vidíte na TÉTO MAPCE, kompletní trasa i s návštěvou chaloupky je v délce cca 3km nenáročným terénem. Na rodinný celodeňák ideální tip :-).
________________________________________
Zastávka č.1 - Olovo - Důl Anna a Prokop
Doly Anna a Prokop byly hlavními šachtami revíru, těžilo se tu 97,7% rakousko-uherské produkce těžby olova a stříbra. Olovo bylo ve středověku hojně využito k výrobě předmětů praktického použití (lžíce, číše atd.) nebo k výrobě vitráží. Šachta dolu Anna je 1449,3m hluboká a byla až do poloviny 50.let 20.století nejhlubší šachtou v Československu a jednou z nejhlubších v celé Evropě. Pak ji vystřídala vedlejší šachta dolu Prokop hluboká 1602,6m! Povrchová část dolu Prokop je opuštěná a veřejnosti nepřístupná, k podzemní části se ale projedete vláčkem (1.foto), tuto prohlídku vřele doporučuji. Uvidíte vůbec nejhlubší šachtu revíru dolu Prokop, která je sice z velké části již zatopená, přesto věřte, že se vám z té hloubky bude i tak točit hlava kolem. Dále uvidíte obří parní stroj Breitfeld-Daněk z roku 1914, určený pro přímou dopravu z těchto obřích hloubek (2.foto). Prohlídky dolu se účastnil například císař František I. Habsburský, František Ferdinand d'este nebo Tomáš Garrigue Masaryk.
Úkol - Souřadnice 1.waypointu vás zavedou na nádvoří dolu Anna, kde uvidíte zamřížovaný vchod, ze kterého vycházejí návštěvníci, kteří si užili jízdu vláčkem. Jaké jsou letopočty na cedulce vpravo od vchodu? (viz 1.foto)
Vláček a parní stroj
________________________________________
Zastávka č.2 - Stříbro - Důl Vojtěch
Dalším naším cílem bude jen pár metrů vzdálený důl Vojtěch. Těžba stříbra zde začala ve 14. století, poté se ale na dvě stě let těžba zastavila a až v polovině 16. století (r.1551) padl návrh zřídit v Příbrami stříbrnou mincovnu, těžba se znovu rozjela. Návrh však nebyl přijat, také asi proto, že těžba stříbra se začala od roku 1557 opět rapidně snižovat a v roce 1566 poklesla téměř na nulu. Hlavní důvod byl i ten, že v příbramském revíru byl kov, na rozdíl od Kutné Hory a Jáchymova, v mnohem hlubších pásmech a neexistovala potřebná technika, umožňující dolovat do větších hloubek, zejména nebyly účinné prostředky na odčerpávání důlních vod, které díla soustavně zatápěly. Touha dosáhnout větších hloubek byla ale silnější a tak zde bylo roku 1875 vytvořeno světové prvenství v dosažení 1000m svislé hloubky. Součástí zdejších prohlídek je výstava věnovaná tomuto prvenství, dále uvidíte staršího brášku parního těžního stroje Breitfiel & Daněk, tentokrát z roku 1889. Lákadlem je zde hornická kovárna. Ukázka kovárny za provozu a kovářské práce se provádí pouze po předchozí dohodě na objednávku pro skupiny nejméně 20 osob. A i zde se podíváte do podzemí, kde si prohlédnete historickou Vodní štolu. Pokud si chcete vyzkoušet pohodovou kanálovku za svitu baterek, tady máte ideální příležitost! :-)
Úkol - Přístup na souřadnice 2.zastávky je možný sedm dní v týdnu s parkovištěm přímo v areálu. Je zde také těžební vozík na podstavci (2.foto). Jaké má výrobní číslo? Je třímístné.
Vodní štola a těžební vozík
________________________________________
Zastávka č.3 - Zelezná ruda - Důl Marie
V 17. století se místo stříbrných rud začala v dolu Marie dobývat železná ruda. Železná ruda byla tehdy velmi potřebná pro válečné účely. V těsné blízkosti Příbrami se dolovala železná ruda v oblasti Žežických skalek již od roku 1642. Dolování železných rud z této lokality s malými obdobími klidu trvalo až do roku 1877. Objekt dolu je velmi zachovalý i díky Spolku Prokop Příbram, který toto místo obhospodařuje. V dnešní době slouží i jako menší muzeum. Je zde připomínka důlní katastrofy, při níž v tomto dole zahynulo 319 horníků. Dále je možnost navštívit v podzemí Mariánskou štolu. Procházka podzemím je asi 1 km dlouhá. Ovšem návštěvy se musí zahlásit nejméně den předem. Můžete se tu také občerstvit v hornické restauraci, návštěvu doporučuji.
Úkol - Přístup na dané souřadnice je i pro veřejnost. Zde uvidíte těžební vozíky naplněné kameny (1.foto). Ať trochu provětráme geologické znalosti, stačí uvést alespoň jeden druh nerostu ve vozíku. Ničeho se nebojte, jsou zde i zcela běžné kameny. O obsahu vozíku ví přesně i místní členové spolku, kteří se starají o blízkou Hornickou hospůdku.
Důl Marie s vozíky kamení a Hornická restaurace
________________________________________
Zastávka č.4 - Hornické muzeum -Ševčinský důl
Zde navštívíte Ševčínský důl a sídlo hornického muzea. Tento areál je zaměřený na ukázku historických důlních strojů, řemeslnických nástrojů, vytěžených minerálů, hornickou historii a mnoho dalšího. I zde se můžete projet povrchovým důlním vláčkem, který vás vyklopí zpět u 230m vzdáleného dolu Vojtěch. Tato dráha tu existovala již v roce 1884 a sloužila k přepravě stříbrné a olověné rudy. Atrakce je vhodná pro nejmenší i dospělé a umožňuje netradiční výhledy na pěkné panorama Brd. V Prohlídkovém areálu můžete navštívit i původní hornickou chalupu (waypoint chalupa) vzdálenou 300m od Ševčínského dolu. Další atrakcí v tomto prohlídkovém areálu je návštěva podzemí dolu Drkolnov, kde najdete obří vodní kolo o průměru 12,4 metru nebo jízda tzv. úpadnicí dlouhou 51m do podzemí dolu jako po skluzavce! Tento důl je vzdálen 1,5 km od této zastávky (viz waypoint Drkolnov)
Úkol - Váš úkol zde je jednoduchý, stačí najít jeden ze dvou důlních nakladačů, buď kolový, nebo lopatový (2.foto). U kolového mne zajímá, kým byl vyroben. U lopatového, jaká je hmotnost nakladače (viz štítky).
Hornické muzeum a lopatový vozík
________________________________________
Zastávka č.5 - Rýžování zlata na Litavce
Poslední zastávka vás zavede na Příbramský Klondike k bájné říčce Litavce, kde se kdysi dávno rýžovalo zlato, nyní tudy vede naučná stezka, dobře dostupná i kočárkem. Rýžovalo se tu především zlato z naplavenin. Zlaté rýže na říčce Litavce jsou pokládány za nejstarší hornickou činnost na Příbramsku. Důkazů není mnoho, ale jako první dobývači zlata zde byli již Keltové. Každopádně první dochovalá zpráva o hornické činnosti na Příbramsku je z 21. dubna 1311. Jako důkaz slouží zdejší okolí. A i vy si zde můžete vyzkoušet samotné rýžování. Při ručním rýžování se nabírá směs štěrku a písku do kovové pánve a pomocí proudu vody a za neustálého kroužení pánví se z ní postupně odplavují lehčí částice. Zpracovaná a propláchnutá zemina se ...no to už necháme do úkolu. Zde ještě fotografie z nedávného rýžování na Litavce - galerie. Vaše fotografie jak rýžujete by velmi potěšila :-).
Úkol - Okolí je protkáno důkazy o těžbě zlata. Když se tedy podíváte směrem k lesu, co vidíte? Pokud se půjdete podívat na následující zajímavost, budete tyto důkazy i překonávat :-)...
 
Český Klondike u Litavky
Zajímavost
Až se budete pohybovat podél Litavky, můžete si na několika místech pár metrů od cesty všimnout podivných čtveřic betonových soklů (waypoint Sokly). Jeden z nich nyní slouží jako základ pro altánek. I toto je pozůstatek těžby v tomto revíru. Betonové sokly dříve sloužily jako základy pro stožáry 3km dlouhé lanovky! Byla postavena roku 1935 a sloužila do roku 1970, kdy byla po ničivém požáru pohonné stanice na Březových horách ukončena. Na starých fotografiích nezalesněné krajiny s lanovkou, jen stěží poznáváme nynější lesopark zakrytý bujným lesem. Lanovka přepravovala rudu z bohutínského Rudolfova dolu do březohorské úpravny poblíž dolu Vojtěch.
Lanovka (fotoarchiv Hornického muzea)
________________________________________
Odpovědi zasílejte na adresu prazskychytrak@gmail.com. Každému z Vás vřele doporučuji navštívit komplex Hornického skanzenu Březové Hory. Otevírací dobu naleznete na oficiálních stránkách: http://www.muzeum-pribram.cz. Zdrojem pro některé části textů a fotek v listingu byly Wikipedia, Zdař Bůh, Hornické Muzeum a Spolek Řimbaba. Pokud se Vám budou zdát otázky nejasné, ozvěte se mi a já rád pomůžu. Jde spíše o to se pobavit, navštívit a dozvědět se opravdu zajímavé věci a rýžování může být velmi zábavné.
|