-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Mezi vrchy Šibeničník (757m n.m.) a Na kopci (677m n.m.) na dohled od města Přimdy pramení Čaňkovský potok v přechodovém rašeliništi. Na tomto místě je 20tis. metrů krychlových rašeliny.
Rašeliniště v nejširším smyslu jsou suchozemské ekosystémy na trvale nebo dlouhodobě zamokřených biotopech, v nichž převažuje primární produkce nad dekompozicí biomasy a na jejichž stanovištích se v důsledku toho hromadí odumřelá organická hmota.
Rašeliniště mají navíc tu výjimečnou vlastnost, že samy v sobě uchovávají informace nejen o své vlastní blízké i vzdálené minulosti, ale o historii dalších vegetačních formací o krajině v jejich bližším i vzdálenějším okolí. Tyto informace jsou dosažitelné základními paleobotanickými metodami - pylovou a makroskopickou analýzou.
Rašeliniště (také blata nebo slatě) jsou místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny. Jde o bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen pramenitou nebo dešťovou vodou, se značnou produkcí rostlinné biomasy. Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek pro dekompositorynedostatečně rozkládá. V rašeliništi dochází k hromadění rostlinné organické hmoty. Odumřelé části rostlinného společenstva se shromažďují a ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se přetvářejí na rašelinu.
Přechodová rašeliniště
Přechodová rašeliniště převážně asociace Carici rostratae-Sphagnetum apiculati se obvykle maloplošně uplatňují na prameništích v lesních oblastech. Často navazují na podmáčené a rašeliníkové smrčiny a nezřídka zarůstají dřevinami. Charakteristickým znakem tohoto habitatu je výrazně vyvinuté mechové patro. Dominují v něm rašeliníky a ploník obecný. V bylinném patře jsou zastoupeny například ostřice zobánkatá, ostřice šedavá, ostřice ježatá, mochna bahenní, klikva bahenní, vachta trojlistá, violka bahenní a psineček psí, výjimečně i sítina vláskovitá. Některé plochy jsou odvodněny.
Velmi zachovalé porosty můžeme spatřit v terénní depresi Spáleného potoka, v nejnižších polohách NPP Na požárech, v nadmořské výšce 650-706 m, na loukách jižně od bývalé obce Jedlina (Neulosimthal) mezi silnicí Rozvadov – Stará Knížecí Huť a státní hranicí.
V bylinném patře převládá suchopýr pochvatý. Na této lokalitě byl rovněž ověřen výskyt vzácných a ohrožených druhů naší květeny, jakými jsou rosnatka prostřední nebo ostřice plstnatoplodá.
Ze zajímavých druhů se zde uplatňuje ještě rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, všivec lesní, plavuník zploštělý, prha arnika, klikva bahenní, tučnice obecná, vrbovka bahenní a vrba plazivá. Místy se uplatňují porosty asociace Caricetum goodenowii, někde degradované porosty svazu Sphagnion medii se suchopýrem pochvatým, na prameništi porosty asociace Carici rostratae – Sphagnetum apiculati.
Na vyvýšených místech jsou tyto rostliny střídány podhorskými a horskými smilkovými trávníky, podhorskými sekundárními vřesovištěi s drupodhorskými sekundárním vřesovišti s druhy jako prha arnika a mokřadními vrbinami.
Revitalizace rašelinišť
V souvislosti s obnovováním české krajiny do přírodě blízkého stavu se začíná v poslední době využívat nástrojů k navrácení vody do krajiny.
Jedním z těchto nástrojů je revitalizace rašelinišť, poškozených předchozí těžbou rašeliny nebo lesním využíváním krajiny. Pro lesnické účely byly v minulosti lesní oblasti bohaté na vodu odvodňovány drenážními prvky, aby zde mohl být nasazen zejména hospodářsky významný smrk ztepilý.
Odvodnění se provádělo pomocí drenážních (odvodňovacích) kanálů nebo drenážními trubkami, zapuštěnými pod povrch a původně zavodněná krajina byla uměle vysoušena a voda v ní zůstávala poměrně krátkou dobu a urychleně opustila území. Současnou ekonomickou nevýhodou v souvislosti s touto obnovovací činností je nutnost odepsat zásoby dřevní hmoty v lesích, které byly v minulosti rašeliništi.
Nutným předpokladem je také, zejména v ČR, politická vůle poskytnout prostor pro takovéto změny v krajině dobrovolným organizacím nebo obcím.
Výsledkem revitalizace rašelinišť je zvýšení retenční (zadržovací) schopnosti krajiny zejména po přívalových deštích nebo při jarním tání. Voda v rašeliništi dále zůstává v oblasti i v době bez dešťových srážek i v suchém období. Rašeliníky zadrží vodu o 10-25 násobku své suché váhy; víc vody zadrží bultové než šlenkové druhy.
Při obnově rašelinišť jsou výhodou nízké pořizovací náklady, které sestávají z použití levného přírodního materiálu. Obnova rašeliniště probíhá v zahrazení původní odvodňovací strouhy pomocí dřevěných prken, které po čase splynou s okolním terénem. Dále se zaslepují původní drenážní roury a vodní horizont se postupně navrací k normálnímu stavu. Kladnými prvky obnovy je, při vhodném managementu i zvýšení turistického ruchu do oblasti s obnovenými rašeliništi.
Pro pohyb po rašeliništi jsou využívány hatě (povalové chodníky), uložené na zapuštěných kůlech nad úrovní terénu rašeliniště. Jedná se v naprosté většině případů o dřevěné chodníky. Použité dřevo je buď dubové nebo akátové, které má delší životnost ve stále vlhkém prostředí.
Dalšími kladnými prvky po obnově rašelinišť je nasycení území vodou a vznik nových pramenišť (studánek) s čistou vodou v blízkém okolí. Do oblasti se také navracejí živočichové a rostliny vázané na vlhké biotopy. Obnovu rašelinišť v ČR provádějí zejména občanská sdružení se zaměřením na ochranu přírody nebo dobrovolníci bydlící v okolí rašelinišť.
Při obnově rašelinišť se také ušetří náklady za případné vytváření nových vodních nádrží nebo stavbu retenčních nádrží a poldrů. Retenční nádrže a poldry však nemají být primárním prvkem při zadržování vody při povodních či jarním tání, ale mají se použít pouze jako doplňkový prvek k celému managementu s vodou v krajině.
Kudy ke krabičce:
Nejkratší cesta je ze silnice z Přimdy do Rájova. Zaparkovat se dá u rybníku pod rašeliništěm. A pak je je to jen kousek, ale... . Chce to pořádné boty. Doporučuji nejkratší cestu od silnice, kdo je šikovný dojde na místo suchou nohou.
Můžete jít lesem z Přimdy od hřbitova, kde jsou náznaky starých lesních cest. Regulovaný potůček a staré velké třešně naznačují, že se tu dříve hospodařilo. Kamenná zítka ze západu a jihu ohraničuje rašeliniště, které v minulosti pravděpodobně uniklo těžbě rašeliny. Také to chce dobré boty.
Additional Hints
(Decrypt)
I qerirarz qbzrpxh gnz, xqr m enfryvavfgr ilgrxn cbgbx.