Vítejte v naší nové keši, která by Vás ráda seznámila s obcí Straškov-Vodochody a jejími památkami.
Obec Straškov-Vodochody se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, necelých 7 km jižně od Roudnice nad Labem a 21 km jihovýchodně od Litoměřic. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1009 obyvatel.
Obec Straškov-Vodochody je poměrně mladá, vznikla teprve po druhé světové válce (1. ledna 1950) sloučením dvou do té doby samostatných obcí Straškova a Vodochod.
***
Historie obce - Vodochody
Není jisté, zdali je název Vodochody původní, ale vyskytuje se již v 10. století, z té doby totiž pochází první písemná zmínka o obci Vodochody, kdy v roce 999 český kníže Boleslav II. daroval právě založenému Ostrovskému klášteru rozsáhlou krajinu s vesnicemi, lesy i lidem. Mezi několika jmenovanými obcemi byly jmenovány i Vodochody. Tento dar potvrdil i jeho syn Boleslav III. Ve 12. a 14. století patřily Vodochody panství biskupa pražského. V roce 1294 je koupil biskup Tobiáš a přiřadil je k Roudnici. Stejně jako obce v okolí byly i Vodochody rozděleny na více částí, patřících různým "vrchnostem". Ve 13. století připomínají se vladykové z Vodochod. Začátkem 14. století byl majitelem Jakub ze Žižic. Ten měl tři syny a jednu dceru, jimž majetek odkázal. Synové se jmenovali: Jan z Ledčic, Nácek ze Straškova a Ješek z Vražkova. Dcera měla za manžela Hostíka z Vodochod, komorníka pražského biskupa Jana IV. Kolem roku 1570 byl majitelem Jaroslav Berkovský z Benze a na Vodochodech. V roce 1577 patřily Vodochody Vilému z Rozenberka, jako součást panství roudnického.
V roce 1619 si občané z Vodochod stěžují, že je hejtman sužuje kvůli náboženství, což prý je zcela zřejmě proti Majestátu Rudolfa (vydanému 1609). Občané z Vodochod byli náboženství českobratrského. V téže době patřila část Vodochod Alžbětě Zapské ze Šlivic. Roku 1619 je koupil Bohuchval Valkoun z Adlaru, protože Alžbeta Zapská byla zapletena ve vzpouře proti Ferdinandu II., Valkoun z Adlaru prodal Vodochody klášteru Máří Magdaleny na Újezdě a ten je postoupil Václavu Eugenovi z Lobkovic.
V roce 1834 byl rychtářem ve Vodochodech Jan Krejza. Z toho roku zachovala se jména sousedů: Ant. Procházka, Matej Jiránek, František Vykuka, Václav Pšenicka, Václav Materna.
Z Vodochod chodily děti do Straškova do školy, která byla vystavena roku 1865; předtím docházely do Račiněvsi, kde byla pošta pro Vodochody.
Historie obce - Straškov
Obec Straškov nemá tak jasně doloženou tisíciletou historii, ale lze předpokládat, že je jako Vodochody jednou z nejstarších obcí. Díky farnosti a od roku 1865 i zřízení školy byl Straškov přirozeným centrem pro sousední obce.
Původ obce není doložený, ale pověst vypráví že vznikla za vlády knížete Václava. Ve chvíli kdy kníže projížděl místy, kde se nyní Straškov nachází, jeho kůň začal napadat na jednu nohu, a proto poručil svému kováři sraž kov, jenže to bylo stále horší a proto mu posléze poručil vraž kov podle toho vznikly názvy dvou sousedních obcí Straškov a Vražkov.
V souvislosti se Straškovem se připomíná v Profousovi vladycký rod Strašků ze Straškova, a to jakýsi Wenczeslai Strasskonis curia sua in Strasskoua, a to v roce 1234. Později se tento rod připomíná v souvislosti se pří kláštera Zbraslavského a sv. Jiří na Pražském Hradě, kde je uváděn jako svědek Hynko Niemececz de Strasskow sive de Wodochod. Rod měl propachtovanou i část vesnice Vodochody, a sice 3 stavení a pět poddaných. O vesnici se dělil s rodem vladyků z Žižic. Za dob husitských válek rod opustil svoji tvrz a pro svoje katolické vyznáni se uchýlil do Rakous. Později se osobou Maximiliána Albrechta von Strasskow vrátil rod do Čech, kde jeho příslušníci žijí doposud.
***
Významný rodák
Ve Vodochodech se 28. listopadu 1911 narodil Václav Renč, český básník, dramatik a překladatel, který byl představitelem katolického ruralismu.
***
Soucasnost obce
V soucasné dobe žije obec nacházející se na hlavním dopravním spojení mezi Prahou a Drážďany (dálnice D8, silnice č. 608) pestrým životem.
V obci je základní škola i pro přespolní žactvo, jakož i škola mateřská. Zdravotní péče je zde zajištěna ordinací praktického, dětského, zubního a ženského lékaře.
V provozu jsou dvě restaurace s možností stravování alespoň v jedné, projíždějícím nabízí své služby místní hotel. Občanům i ostatním zájemcům jsou k dispozici i obchody s potravinami, textilem, drogerií , speciální prodejnou barev a laků, zemědělské techniky a dalšími službami.
V letních měsících je možné navštívit místní koupaliště.
Ke spojení s okolními obcemi a městy i pro dopravu dětí do školy je možné využít nejen dobré autobusové, ale též vlakové spojení. V obci se kříží vlaky ve směrech Roudnice n.L., Zlonice, Vraňany a Libochovice.
Pracovní příležitosti jsou v místním Zemědělském družstvu, ve sféře služeb, třech blízkých dobývacích prostorech štěrkopísků a příp. v nedaleké Roudnici n.L.
V obci se v průběhu roku koná několik kulturních akcí: Mikulášská zábava, Mikulášská pro děti, Sportovní ples, Fotbalový ples, Maškarní ples, Maškarní pro děti, Staročeské Máje, Vodní hry. Vrcholem kultury v obci je začátkem prázdnin country festival Straškovský korbel.
Aktivní jsou Sokoli zastoupení fotbalovým jezdeckým, kulturistickým a cvičebním oddílem, jakož i oddílem stolního tenisu a nohejbalu. Občané se mohou sdružovat dle svých zájmů i v dalších spolcích jako jsou chovatelé drobného zvířectva, myslivecké sdružení, červený kříž a hasiči.
Zajímavé odkazy: http://cs.wikipedia.org/ , Straškov - Kostel, Soupis památek, 04. Politický okres roudnický, I. díl (1898) , 140 let straškovské školy , Historie Vodochod dle pana řídícího Josefa Krotila
***
K vlastní keši
Tato multi vás, jak už název napovídá, má provést tím nejzajímavejším v obci a to jsou její sakrální památky.
Na výchozích souřadnicích lze zanechat své geovozy nebo vystoupit z autobusu, pokud zvolíte tento způsob přepravy. Hned proslídíme nejbližší okolí a skutečně na dohled bychom měli spatřit křížek. Na jeho podstavci je nápis. Počet jeho písmen budiž A.
Nyní se vydáme po hlavní silnici kolem autobusové zastávky směrem k Vražkovu. Hned za mostkem přes potok spatříme vpravo kousek od silnice zdejší motlitebnu Československé církve husitské. Stavba z první poloviny minulého století je již mimo provoz a bohužel v notně zchátralém stavu. Nám to ale pro tentokrát nevadí a spočítáme celkový počet oken B protestantského svatostánku.
Odsud se vydáme protilehlou ulicí ke kostelu sv. Václava, jenž dominuje celému okolí. Gotická stavba z druhé poloviny 14. století, upravená barokně ve století 18. Jednolodní orientovaná stavba s odsazeným polygonálně uzavřeným presbytářem, předsíní v ose západního průčelí a štíhlou věžicí v severozápadním koutě lodi. Vnější vzhled je převážně dílem barokní přestavby (okna lodi a presbytáře, západní štít, lisenami členěná omítka), na gotický původ upomíná především věžice se dvěma patry hrotitých oken (horní s kružbami) a nárožími, armovanými tesanými kvádry, dále mohutné opěráky presbytáře. Ten je sklenut křížovou klenbou s šestipaprsčitým závěrem s figurálními konsolami. V severní stěně je umístěn gotický sanktuářík a erbový náhrobek ze 16. století. Loď je plochostropá s hudební kruchtou u západní stěny. Vnitřní zařízení je převážně pseudoslohové z počátku 20. století. Kostel obklopuje bývalý hřbitov. Z centra obce k němu vede kamenné schodiště, dvě shodné vstupní brány se otevírají k jihu (na zmíněné schodiště) a k východu (na cestu k vrcholu návrší se zvonicí). Obě brány jsou barokní, s trojúhelníkovým vyvrcholením a nikami po stranách vchodu, v pokročilém stádiu rozpadu. Samotný hřbitov je silně zarostlý, s torsy několika honosných náhrobků z 19. a 20. století. - Zde spočítáme počet oken C ve věži chrámu Páně. Ještě se porozhlédneme po hřbitově a nalezneme náhrobek pana Jana Kučery, rolníka z Vražkova. Ciferací data jeho úmrtí získáme D.
Ze hřbitova zamíříme východní branou ke zvonici stojící na návrší opodál. Zvonice ve Straškově je představitelkou téměř bezvěžového provedení obdobných staveb. Poměr výška - šířka stěn je prakticky 1 : 1. Přízemí je zvenčí nepřístupné, do zvonového patra se vchází po vnějším schodišti od jihu. V ose každé ze čtyř stěn se zvonové patro otevírá oknem se stlačeným obloukovým záklenkem, fasády jsou zcela hladké. Zvonici kryje nízká stanová střecha s pálenou krytinou. Nejvíce nás bude ovšem na zvonici zajímat počet schodů E vedoucích ke vchodu do ní a počet F pohyblivých dřevěných lamel na okně nad schody.
Nyní už máte všechna potrebná císla k dosazení do finálového vzorce:
N 50. (F-2D). (A-B) (C-B-D) (F-E-B+D)
E 14. (2C+D). (C-B) (B+E-2A) (2C-D-E)
Doufáme, že se Vám tato multinka bude líbit a prejeme príjemnou procházku a pohodový lov.