Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Obec Roudníky
Tato keš Vás zavede do okolí obce Roudníky a seznámí Vás s historií této obce, ukáže Vám její rozmach i úpadek v posledních 150-ti letech. Zde v listingu naleznete pouze „zevrubné“ shrnutí. (tak zas tolik zevrubné to není)
Podobně, jako v případě Chabařovic, je první zmínka o existenci Roudníků uvedena v roce 1352 ve farních knihách. Původně Roudník byl později změněn na Rudnik (Rudnig). Název obce je pravděpodobně odvozen od přídavného jména roudný, což se vztahovalo k místnímu potoku, který býval zabarven příměsí rud.
Do roku 1830 bylo hlavní obživou obyvatel Roudníků zemědělství, převážně soustředěné při statku Roudníky. Zvrat nastal, když se do průmyslového rozmachu zapojilo uhlí, na kterém se vlastně rozprostírá celá obec, kterou toho času měl v držení rod Nosticů z Trmic. Albert Nostic ovládl ložisko uhlí z východní stany, od severu se k Roudníkům dobýval tehdy největší těžař oblasti hrabě Westphalen z Chlumce. Nábor nových pracovníků z jiných koutů země pro vznikající doly přivedl do obce nové osadníky, ale byl také příčinou počeštění jejich obyvatel. Nosným povoláním obyvatel se tak stala práce v dolech.
Nejvýraznějšími doly byly: Marie Antonie, Bohemie, Doblhoff (Kateřina), Neuhoffnung, Marie Teresie, Teutonie, Agata a Josef.
Odbytu uhlí ve směru na Ústí n. L. přestal vyhovovat i stávající komunikační systém, který musel být stále zdokonalován. Největší rekonstrukce silnice z Roudníků na Trmice byla provedena v roce 1831. Tato přímá spojnice mezi Roudníky a Trmicemi dnes již neexistuje. (V podobě asfaltové komunikace, jak jsme na to dnes zvyklý. Po polních cestách však lze do Trmic samozřejmě stále dojít.)
Život Roudníků tak dostal zcela jinou dimenzi a na oné úrovni se udržel prakticky ještě do poválečných let. Ze 170 obyvatel byl v krátké době zaznamenán vzestup na 736.
Prosperovalo zde několik konzumů, koloniálů, mlékáren, řeznictví, ale i holič a samozřejmě několik hospod.
Obec měla vlastní fotbalové hřiště již před rokem 1922. Mezi válkami zde působily dva prestižní fotbalové kluby soupeřící mezi sebou. Fotbal si udržel na místní podmínky vysokou úroveň i v době poválečné. V roce 1948 byly mezi hřištěm a potokem vysázeny topoly, které dodnes lemují hřiště. Pouze v době válečné bylo hřiště zoráno a sloužilo ke sklizni kukuřice. Nové koryto potoka za hřištěm vyhloubili váleční zajatci.
Roudnický kostel s historicky cenným oltářem býval významným církevním stánkem pro širokou spádovou oblast zvláště v dobách, kdy v okolních obcích kostel nestál. V době válečné vzaly za své kostelní zvony. Ty se měly stát po přetavení součástí německé válečné mašinérie. Naposledy byly spatřeny v lednu 1942 v katakombách v Táboře. Další jejich osud není znám. Mše v kostele sloužil farář z Trmic ještě v roce 1995. Od té doby tento historicky cenný stánek, který je součástí místního hřbitova, osiřel. Oltář byl přemístěn do muzea v Ústí n. L. Hřbitov slouží dál jako pietní místo, i když se zde již nepohřbívá.
Svou stránku historie v Roudníkách má i kultura. Těžko je dnes k uvěření, že ještě před výstavbou kulturního domu, bylo v domě čp. 2 kino a v čp. 11 provozoval Bohuslav Straka v letech 1948 – 1955 loutkové divadlo. Kulturní dům byl postaven v roce 1963 převážně svépomocí občanů v místě bývalého statku. Ten se poté stal místem kulturního dění v obci. Původně patřil osvětové besedě. Součástí kulturního domu byla knihovna, kino a ve velkém sále byly pořádány různé kulturní akce.
Roudníky měly z hlediska občanského soužití velkou vazbu na okolní, dnes již neexistující, obce. Soudržnost obyvatel Roudníků s obyvateli Vyklic, Otovic, Lochočic, Tuchomyšle a Krajčenky, ale i Trmic byla pevnější než s Chabařovicemi.
Roudníky měly vlastní samosprávu do roku 1980 a poté připadly pod Chabařovice. Posledním předsedou Místního národního výboru byl Jan Vospálek. Určitou dobu v Roudníkách působil Občanský výbor. Rozhodujícím zlomem pro existenci těchto obcí bylo původně plánované vytěžení uhelného ložiska. Tyto záměry byly realizovány až k hranicím zástavby Roudníků. Tím byl odříznut komunikační systém z východní strany od Trmic, ale i další příslušné historicky vzniklé náležitosti. Podstatnou pro obec byla, a stále je, i ztráta pracovních příležitostí, na které byly Roudníky ve svém vývoji historicky napojeny. V současné době téměř všichni občané produktivního věku jsou nuceni vyhledávat zaměstnání v poměrně dalekém okolí.
V rámci integrace obcí se staly Roudníky od roku 1980 součástí Chabařovic a v roce 1986 byly dokonce připojeny k Ústí n. L. V současné době jsou místní částí města Chabařovice. Propad stavu obyvatel v současné době lze považovat za časově omezený. Místo s budovaným jezerem a rekreační zónou se brzy stane atraktivní a vyhledávanou oblastí pro výstavbu rodinných domků.
To vše radikálně změnilo charakter obce. Roudníky se nyní nachází v určité vývojové mezifázi.
A teď k samotné keši:
Jedná se o jednoduchou multi-mysterku, které Vás zavede do okolí této obce.
Samotná finálka se nachází na vrcholu Trpasličí hory(název tomuto kopci jsem vymyslel sám), která se tyčí nad malým rybníčkem.
Odlov keše rozodně nedoporučuji v noci neboť kolem finálky je mnoho jam a také studna. Pravděpodobně jde o pozůstatky výše zmiňované důlní činnosti.
Prosím první úspěšné kačery, aby do logu zapsali, zda na Stage1 bylo jasné co dělat pro zjištění souřadnic finálky, dále bych Vás chtěl poprosit, kvůli částečné "elektrifikaci" keše, aby jste ji odlovovali pouze za suchého počasí a opět jí pořádně zabalili.
Additional Hints
(Decrypt)
FG1: mn iliengrz cbq xnzral
Svany: xbhfrx orgbah