Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Rezervace se rozkládá 4 km jižně od obce Rozvadov. Nachází se zde tři rašelinná jezírka v lesním vrchovišti. Najdeme zde zajímavé bylinné společenstvo s mimořádně hojným výskytem rosnatky okrouhlolisté a souvislým kobercem rašeliníku.
Výměra rezervace je 6,52 ha, výška je asi 500 m n.m.
Rezervace se nachází v oblasti soutoku Kateřinského a Nivního potoka kde najdete plošný výskyt rašeliny. Celková plocha je 52 ha. Průměrná mocnost je 0.7 m.
Plošně rozsáhlé rašeliniště v oblasti dlouho nepřístupné (bývalé užší hraniční pásmo), kde kromě vlastní ekologicky a vodohospodářsky cenné akumulace humolitů se rozrostla řada chráněných rostlinných druhů. Lokalita zahrnuje PR Jezírka u Rozvadova - lesní vrchoviště, mimořádně bohatá lokalita rosnatky okrouhlolisté.
Přírodní rezervací bylo toto území vyhlášeno v roce 1984. Jezírka jsou obklopena smrkovým lesem s bohatými porosty mechu rašeliníku a suchopýru. Při procházce zde najdete zajímavé bylinné společenstvo.
V 80. letech díky rozsáhlé lesnické melioraci jezírka začala vysychat. Stalo se to díky odklonění hlavního potoka, který protékal jezírky a díky němuž v nich byla voda. Spolu s vysycháním jezírek začaly strádat i rašelinná společenstva a některé vzácné druhy vymizely. Teprve po roce 1992 byl přítok vody do jezírek obnoven a tak se jezírka zachovala a pomalu začalo docházet k obnovení zdejší vegetace.
Rašeliniště jsou specifickým typem mokřadu, který svou mnohotvárností a tajuplností dokázal fascinovat člověka po staletí. Rašeliniště (bažiny) vyvolávala v lidech, díky
neznalosti, v minulých dobách určité pocity strachu, nebezpečí a nepřátelství. V souvislosti s pokrokem docházelo k překonávání strachu a člověk zjistil, že rašeliniště lze využít pro vlastní potřebu. Postupně se začala odvodňovat a vytěžovat v podobě borků pro potřebu otopu (např. pro sklářské účely z důvodu vysoké ceny dřeva), později v mokré těžbě pro lázeňské účely.
Ovšem asi největší dopad zde mělo zemědělství. Po odvodnění těchto mokřadů se vzniklé plochy začaly používat jako orná půda s velkým obsahem humusu (zejména bývalá slatiniště).
V současné době, respektive v tomto století začíná rašeliniště nabývat na významu, zejména vzhledem k zachování přírodního bohatství a vzrůstá potřeba je chránit. Vlivem neustálého ukládání organické hmoty se postupně původní jezero zaplnilo a díky vzlínání vody substrátem a specifické vlastnosti rašeliníku nasávat vodu se povrch vrchoviště zvednul nad úroveň okolní krajiny.
Vrchoviště získalo specifickou zonaci, kdy po okrajích zasahuje zrašelinělý les, který přechází na zamokřené okraje vrchoviště, tzv. lagg, kde již složky dřevin ubývá, dále navazuje živé ložisko a poněkud koncentricky uložené středové jezírko (tzv. rašelinné oko). Též povrch rašeliniště získal zajímavých tvarů, tj. bulty a šlenky, kdy na místě šlenku vznikne bult a na místě bultu šlenk vlivem rašeliníku, dále strängy (reflary) a flarkary vzniklé působením klimatických podmínek, járky a propady vzniklé erozí apod. Toto vše dává specifický ráz rašeliništím.
Na význam rašelinišť se lze dívat několika pohledy, to je z pohledu zachování přírodního bohatství, z pohledu hospodářského využití a z pohledu vědeckého. Rašeliniště jsou významnými přírodními refugii různých vzácných druhů rostlin a živočichů. Je zde častý výskyt tzv. glaciálních reliktů, dealpin a prealpin zavlečených sem v období poslední doby ledové, které zde přežívají v původní nebo pozměněné podobě díky specifickým vlastnostem vrchovišť dodnes.
Toto vrchovištní rašeliniště tvoří pravděpodobně uměle vytvořená jezírka, která jsou dnes souvisle zarostlá rašeliníkem a pomalu se zazemňují. Roste zde např. již vyše zmíněná masožravá rosnatka okrouhlolistá,dále klikva bahenní, ostřice plstnatoplodá, bařička bahenní a mochna bahenní, z živočichů se zde vyskytuje např. vzácný pavouk slíďák rašelinný.
Rosnatka Okrouhlolistá
Přisedlé rostliny které měří v průměru obvykle 3 až 5 cm. Listy jsou pokryty načervenalými chlupy které vylučují lepkavý výměšek. Rostou v přízemní růžici z jejíhož středu vyrůstá neochlupený stonek nesoucí bílé až růžové pětičetné květy. Semena jsou podlouhlá, nahnědlá, o velikosti 1-1,5 mm.
V zimním období rosnatka okrouhlolistá vytváří tzv. hibernaculum - těsně sdružené listy blízko při zemi, což jí umožňuje přestát chladné počasí.
Rosnatka okrouhlolistá se živí hmyzem jejž přitahuje svou jasně červenou barvou a lepkavými kapkami obsahujícími sladkou látku, jež pokrývají listy. Masožravý způsob obživy rosnatka vyvinula v důsledku nedostatku živin v kyselých biotopech kde roste. K rozpuštění polapeného hmyzu přilepeného k výrůstkům na listech používá enzymy a z jeho těla tak získává dusičnany a jiné výživné látky.
Kudy ke krabicce:
Z Diany nebo Rozvadova můžete jít po lesních cestách. Nejkratší trasa vede z Německa ze zemedělské usedlosti Pfrentschweiher-Staatsgut na Kateřinském potoce. Zaparkovat můžete u zemědělského školícího střediska a jít mezi oplocenými pastvinami ke statní hranici kolem pyramid a dál po lesní cestě do Čech k rezervaci. Na první křižovatce rovně, na další u kančí střelnice doprava a dál za šipkou. Přímo k jezírkům nevedou pěšinky, ale z cesty je severní jezírko vidět a je to jen pár desítek metrů smrkovým lesem. Chovejte se pokud možno tiše.
Additional Hints
(Decrypt)
Oevmn ir gineh qb cenxh zrmv gerzv wrmvexl.
Ovepu va gur funcr bs gur fyvat orgjrra gur guerr ynxrf.
Ovexr va qre Sbez qre Fpuyvatr mjvfpura qra qerv Frra.