Velmi zajímavý je rozdíl mezi charakterem jejího toku v Polsku a v ČR (resp. v úseku tvořícím státní hranici mezi Polskem a ČR). Zatímco v Polsku se jedná o upravenou jen minimálně meandrující řeku, na "českém" úseku řeka silně meandruje a tento úsek nám ze všeho nejvíce připomene hraniční meandry Odry u Bohumína či meandry stejného toku v CHKO Poodří. Ovšem Petrůvka je řeka živel - je jednou z řek působících největší problémy při zvýšených stavech vody - zatímco normálně se jedná o jen líně tekoucí tok, po vydatných deštích (tání sněhu zde na zvýšení hladiny příliš nepůsobí, neboť Petrůvka neodvodňuje žádná místa s pravidelnou vyšší sněhovou pokrývkou) se tok mění v divocha páchajícího rozsáhlé, dá se říci každoroční (někdy i vícekrát ročně) škody.
Celé údolí Piotrówky (Petrůvky) má mnoho společného - najdeme zde hned několik zámků (Kończyce Wielke, Kończyce Male, Prstná), rovněž tak i několik starých dřevěných kostelů (Zamarski, Końcyce Wielke, Dolní Marklovice). Ovšem snad nejsilnějším znakem společným pro celé údolí je velké množství rybníků, které najdeme prakticky po celém toku s výjimkou posledních několika meandrujících kilometrů. Najdeme zde tyto větší soustavy rybníků - severně od obce Haźlach, v Kończycach Wielkich, Kończycach Malych, Zebrzydowicích a v Prstné.
