-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Zámecký areál s parkem v Boru u Tachova je nemovitou kulturní památkou. Patří mezi významné historické parky západních Čech, v kategorii přírodně krajinářských z druhé poloviny XIX. století. Park o rozloze 18,9 ha je nedílnou součástí zámeckého areálu a významnou součástí obrazu města Boru a významným krajinotvorným prvkem.
Park se dříve rozkládál na ploše necelých 40 ha na jižním okraji města v prostoru za zámkem. Východní hranici parku tvoří silnice z Boru do Stráže, větší část západní hranice silnice II/605 vedoucí z Prahy přes Bor do Rozvadova. V obou případech prostor mezi silnicí a vlastním okrajem parku vyplňují plochy, které lze označit jako průmyslový biotop (budova bývalého n. p. Tosta, bývalé stáje, sklady Agroservisu). Na jihu park navazuje na volnou krajinu.
Původně byla síť polních cest v prostoru jižně od města lemována alejemi starých stromů, z nichž nejdelší, při cestě do Stráže, docházela až k nejbližšímu lesu. Park tak pozvolna přecházel do volné krajiny. Dnes byly mnohé cesty při scelování polí likvidovány a tak se zachovala jen zmíněná alej při silnici do Stráže a několik řad statných dubů v poli východně od této silnice za městem. Dnes přímo k jižnímu okraji parku přiléhá objekt sádek a dílen rybářství. Severním okrajem, kde také leží zámek, přiléhá park k městské zástavbě. Od centra města je oddělen potokem a vozovkou silnice II/605.
Park vznikl jako zámecký. Zámek v Boru vznikl z hradu (založeného ve 13. století) přestavbou v pozdně gotickém slohu na přelomu 15. a 16. století. V této době získala stavba v podstatě svou současnou podobu. Zámek ještě prodělal několik úprav renesančních a barokních a nakonec byl v druhé polovině 19. století opět pseudogoticky upraven, takže se znovu přiblížil vzhledu ze začátku 16. století. Přesné datum vzniku parku neznáme, počítáme s koncem druhé poloviny 18. století. Jde totiž o přírodně krajinářský park s romantickými prvky, které se v této době začaly uplatňovat. Bezpečně víme z písemných zmínek, že koncem 19. století byl již park vytvořen v plném rozsahu a stromový porost byl již dospělý.
Po druhé světové válce začal park fungovat jako veřejná městská zeleň. Byl však částečně narušen v šedesátých letech při opravách zámecké budovy. Nedostatečná údržba v poválečných letech se projevila značným zpustnutím některých částí porostu. V nejnovější době bylo započato s pracemi na jeho rekonstrukci.
Patří k největším parkům tachovského okresu. Vyplňuje mělké údolí vytvořené potokem tekoucím od jihu a vlévajícím se do rybníčku, který je přímo za zámkem. Podél potoka je veden hlavní průhled parkem, kolem potoka jsou rozsáhlejší luční úseky s řídkými křovinami a solitéry. Souvislé stromové porosty jsou po obou stranách ve vyšších partiích údolí. Asi v polovině celkové délky parku se údolí rozdvojuje podél hlavního potoka tekoucího od jihozápadu a podél jeho přítoku od jihovýchodu. V těchto směrech jsou opět vedeny průhledy tvořené lučními plochami a souvislé stromové porosty je lemují po stranách a současně uzavírají park k jihu.
Prostor bezprostředně u zámku je vyřešen jednoduše pomocí travnaté plochy, keřových solitér a skupin vzrostlých stromů. Břehy rybníčku za zámkem byly upraveny, takže hlavní průhled je celkem v pořádku. Na východní straně jej lemuje porost starých stromů s převahou javorů, bříz, jasanů a smrků. Dosti početně je zde také zastoupen dub letní, jírovec a borovice. Na opačné straně údolí, v úseku sousedícím s bývalým objektem Tosty je porost velmi pěkných a mohutných stromů, převažují zde hlavně duby letní. Dále se v porostu uplatňuje vrba bílá, javor mléč, bříza bradavičnatá, jasan ztepilý a habr obecný. Z konce tohoto údolí je velmi pěkný pohled přes rybníček na zámek, naopak od silnice za náměstím v Boru je přes rybníček velmi krásný pohled na celé panoráma parku.
Ve středu zadní části parku je souvislý porost dubů, akátů, olší, smrků, jírovců, lip, javorů a buků. Odděluje od sebe obě rozbíhající se prostranní údolí.
Po obou stranách porostu pokračují dozadu dvě zmíněná údolí. Luční plochy v levém z nich jsou zachovány. Okraje tohoto údolí lemuje porost, v němž převažují břízy, duby a buky. I do pravého údolí vybíhala luční plocha tvořící průhled.
Cesty byly původně parkem vedeny ve třech okruzích. První, dosud dobře zachovaný, probíhal v bezprostředním okolí zámku. Druhý okruh, zachovaný jen částečně, obcházel po okrajích hlavního údolí v přední části a dále vedl oběma postranními údolími v zadní části. Třetí okruh, který vedl po obvodu parku, již zmizel úplně.
Park tvoří rozsáhlé souvislé porosty našich domácích dřevin. Jejich druhové složení bylo již zmíněno výše. Na mnoha místech parku, především kolem zámku a podél celé trasy druhého okruhu cest, jsou mimořádně kvalitní a urostlí jedinci. Jedná se hlavně o duby letní, jírovce maďaly, javory mléče. Méně často jsou zde i jilm habrolistý, bříza bradavičnatá a jasan ztepilý. U některých našich druhů nalezneme zahradní kultivary. U dubu letního je to zahradní kultivar typu Fastigiata, u javoru mléče zahradní kultivar typu Schwedleri, u jasanu ztepilého zahradní kultivar typu Pendula, u topolu bílého zahradní kultivar typu Nivea.
Několik jedinců v parku dosáhlo takových rozměrů, že je můžeme označit za mimořádně pozoruhodné. Jsou to krásné duby letní u předního rybníčku, v obou zadních průhledech a hlavně v porostu přiléhajícím k budově bývalé Tosty. Na hrázi rybníčku za zámkem je mimořádně vysoký topol bílý. Východně od zámku stojí mohutná lípa malolistá, za rybníčkem velmi pěkný jasan ztepilý a za budovu bývalé Tosty mohutná bříza bradavičnatá.
Druhy cizího původu se v borském parku uplatňují v menší míře. Ve větším počtu se zde vyskytuje pouze trnovník akát. Z listnáčů je zde ještě javor jasanolistý a javor tatarský, dub červený a dub velkokvětý a zajímavý kříženec lípy (Tilia x euchlora). Z jehličnanů jsou zastoupeny druhy v našich parcích dosti běžné: jedle kavkazská, borovice černá, borovice vejmutovka, zerav západní a tsuga kanadská. Zvláštní pozornosti si zasluhuje velmi pěkná skupina starých borovic vejmutovek stojící na pravé straně na konci hlavního průhledu. Z hojných keřů připomeneme alespoň velké skupiny svídy bílé a zajímavý ostružiník.
Žijí zde velmi zajímavá společenstva obratlovců. Ze zajímavějších savců se zde vyskytuje netopýr rezavý, u potoka byl zjištěn rejsek vodní a hraboš mokřadní. Velmi bohaté hnízdní ptačí společenstvo je tvořeno sýkorkami, brhlíky, šoupálky, budníčky, pěnicemi, sedmihlásky, ale také špačky a kvíčalami apod. Delší dobu zde pravidelně hnízdil pár poštolek obecných.
V letech 2004 až 2007 došlo k realizaci projektu: Obnova zámeckého parku v Boru.
Za neuvěřitelných 9,2 milionu korun se provedlo:
Celý park byl vyčištěn od rozsáhlých porostů plevelných keřů a náletů stromů, bylo provedeno zmlazení keřů, ošetření 532 ks stromů v rozsahu projektové dokumentace ( bezpečnostní, zdravotní, výchovný nebo redukční řez ), byla provedena instalace nedestruktivní bezpečnostní vazby u 27 stromů a byla provedena nová výsadba 65 stromů a 8139 keřů. Byly vyčištěny vodoteče. V parku je nová lávka, lavičky a odpadkové koše.
Na to, co je pro návštěvníky nejdůležitější bohužel nezbylo. Mám na mysli cesty v parku. Stačilo by je vysypat žulovým štěrkopískem z nedaleké pískovny u Skviřína jak se stalo na borském hřbitově. Je nepochopitelné proč se to neudělalo. Proto v parku moc dětských kočárku a dětí na kolech nepotkáte. Matlat se v blátě a brodit louže každý zrovna nechce.
Asi si za ty prachy někdo postavil barák. Na parku investice prostě není vidět.
Další negativní věcí v borském parku je kvalitní práce vandalů. Ničí koše, lavičky, zlikvidovali lávku, odpadky všude. To je smutné.
Additional Hints
(Decrypt)
I zegirz fgebzr anq gharyrz.
Vagb gur qrnq gerr nobir gur ghaary.
Qvr notrfgbeorara Onhz boreunyo qrf Ghaaryf.